Událo se toho v posledních dnech tolik, že mi sobotní trh přijde skoro jako by byl už před měsícem. Ani mezi tím vším nebylo kdy sem psát.
Měli jsme u nás o víkendu na návštěvě kamarády, kteří postupně bydleli snad na všech stranách zeměkoule a zanedlouho se pro změnu stěhují na Hawaj. Potápí se, serfují, kulturně žijí, vaří úžasná jídla, vkusně bydlí, Lukáš je umělecký řezbář jehož kubistická židle mě bude navěky fascinovat a Nicole pozná snad všechny korály světa, pro jejich záchranu je schopná sehnat kdejaký grant a své články posílá do těch nejrenomovanějších časopisů. Setkání s nimi mě vždycky neskutečně inspiruje..
S mírnou nervozitou jsem se byla domluvit v práci na svém plánovaném podzimním návratu. Můj šéf je prostě skvělý a vypadá to, že se budu moct po devíti (!) letech vrátit na svou pozici klimatologa na částečný úvazek. Pracovní náplň vypadá moc zajímavě, takže se začínám těšit. A na šití čas taky bude, tudíž spokojenost největší.
Klárka se hecla a skrze své první "výběrové řízení" se dostala do naší knihovny na Noc s Andersenem. Četla, plnila úkoly, malovala, googlovali jsme. Několik let seděla v tento večer u rádia a poslouchala Noc s Andersenem na Rádiu Junior, kde je vždy přímý přenos z přespávání dětí v některé ze zapojených knihoven. Kdo také bydlí ve městě, kde žije spousta dětí a na většinu aktivit a kroužků je velký nátřesk, ten naše nadšení určitě pochopí. Ta radost (její i naše), když přišla z knihovny s tou radostnou zprávou.. Slovy nepopsatelné..
A když se vrátím k sobotním novoměstskému Fler trhu: velká spokojenost. Moc milí nakupující - úplně všichni, tentokrát žádné brblání. Neskutečně milá návštěva dvou kamarádek - Kristýna z Victorek a Lady Tattooch Janča. Úžasný dáreček jsem dostala (představím příště, slibuju), všechno jsme probraly, něco do budoucna možná i ukuly. A taky mi pomohly dostat se z ranní deprese způsobené mou neschopností pořídit si štendr. Kabelky a batohy nebylo jak vystavit. Holky mi to ale pomohly vymyslet, a tak hned bylo líp. Přišly dokonce dvě zákaznice z minula s mou kabelkou na rameni. Co si více přát? Snad jen některé z těch krásných šatů/sukní/jarních kabátků, které jsem tam celý den (na lidech procházejících okolo stánku) šmírovala. Asi si nutně musím kapku osvěžit šatník.
Konec slov, na řadu přichází fotky - batoh ušitý tento týden na zakázku. Právě pro jednu majitelku mé kabelky. A to mě extra těší, když se zákazníci vracejí. Moc hezky si vymyslela kombinaci látky a koženky. A mě přepadla fotící nálada a zkoušela jsem nová místa pro focení.
Pěkný první jarní den mějte..
Tak super Baru, že to v práci vypadá slibně a nebudeš muset pověsit šití na hřebík! Mimochodem jak jsi na "hřebík" u mráčku pověsila ten batoh - moooooc pěkný a batoh DOKONALOST! Měla jsi v sobotu zaručeně nejkrásnější stánek a bylo bájo s tebou "pokafrat" :-) Už se raduji z nového obalu na knížku a těším se na ty naše "ukuté" plány :-)
OdpovědětVymazatJani, jen co se poperu s daněma, jdu šít a šít a šít, ať to můžem uskutečnit :) A když náhodou příště na nějakém trhu nebudete, pošlu vám ho mobilem pro návrhy vylepšení, aby byl zas nejkrásnější :D :D Dík moc za pochvaly i za sobotní vzpruhu - fakt jsem než jste přišly myslela, že mě z toho uspořádávání povezou ;) Dík!
VymazatBarčo, nevím k čemu dříve gratulovat. Krásné a radostné zprávy. Moc vám to přeji, aby přechod do práce byl klidný.
OdpovědětVymazatKlárka je šikovná. To musí být krásný zážitek.
Batohy jsou překrásné. I tašky z předchozího příspěvku. Kochám se.
Přeji krásný víkend. Lenka B.
PS: Těm dvěma kamarádům závidím cestování. V dobrém. Mám pocit, že žiji nudný život plný pravidel a povinností.
Lenko, moc díky za pochvaly, mám teď nějaké období pozitivního myšlení nebo co. A Nicole s Lukášem závidím taky, a taky mám pak vždycky chvíli pocit, že žiju nudně. A že mám málo času na své sny a zájmy. Už jsem se ale naučila to zpracovat - zní to krásně, ale já bych to nedávala. Domov je domov :) Taky přeju krásný víkend! B.
Vymazat