Jarní výlety

Mám pocit, že je poslední dobou trochu flákáme.

Když je hezky a teplo, buď kutíme jen něco na naší (prý že punkové:)) zahradě, nebo si jdeme na střídačku zaběhat. Nebo jen s Kukym k řece, případně pod Květnici. Asi nás trochu  opustila energie holky k výletům přemlouvat, nebo spíš je motivovat.

Když už se vypravíme (což je samo o sobě dost dlouhý a často úmorný proces), naší doletoška největší turistku Terezku po pár set metrech bolí nohy a Klárka snad stokrát zopakuje, že se nudí. Zato Sára, ta chce chodit až moc. Jen při jejím dvouapůlletém zkoumání okolí je tempo víc než vražedné pro všechny účastníky. Aby toho nebylo málo, co chvíli se kvůli něčemu dohadují, požďuchují, mrčí.

Takže to chce před výletem motivovat nejen holky, ale i sebe, pořádně jíst - to je u mě jedna ze záruk dobré nálady -  a ideálně vyrazit v pěti, i s mužem. Štve mě to, ale poslední dobou se s těmi třemi cácorami nikam dál než pár set metrů od domu raději moc nevydávám. Psychické zdraví mám jen jedno..


I tak  ale občas vyrazíme..

Na bílou sobotu na Lomnicko, do lesa plného česneku...

A minulou sobotu na otevírání nové části dětské stezky u nás v Tišnově. Vede od nového hřbitova k rozhledně na Klucanině a je úžasná.

Více takových stezek: Klárka se nenudila, Terezku bolely nohy až na cestě dolů a Sára skoro celý kopec - od cedule k ceduli - běžela. To je pak balzám na moje nervy (o té zpáteční cestě raději pomlčím:))

Hezký, třeba i výletní první máj přeji. A pevné nervy těm s dětmi..

Batohy

Jedu teď trochu na vlně sériové výroby.

Nejdříve si našiju pět vnitřků k batohům - podšívky, včetně malé kapsičky, velké kapsy na notebook a výztuhy. To je trochu psychicky náročnější fáze, člověk šije a šije a šije a výsledek v nedohlednu.

Ale zato potom - stačí jen nastříhat hlavní látku a koženku, prošít popruhy, našít zipovou kapsu a už se sešívá dohromady s podšívkou a je hotovo. Když se hecnu a holky se nechají zabavit mužem (ideální stav, který ne každé mé vyhrazené šicí odpoledne klapne), stihnu došít batoh s už předchystanou podšívkou za odpoledne. Radost až na kost :)

Minulý týden jsem chytila šicí slinu, a dala si závod sama se sebou. Pět podšívek jsem měla připravených, cílem bylo mít v pátek pět ušitých batohů. Karel se tvářil ochotně ohledně odpolední s holkami (bodejž by ne, strávil předtím tři dny na skialpech v Dolomitech). Klárka mi držela palce a hrála hru se mnou. A dopadlo to?

Nedopadlo, ve čtvrtek mě zmohla únava, čtvrtý kousek zůstal rozešitý a v pátek už jsem se stroji vyhnula obloukem. Nemá cenu to lámat.

Ale nevadí, tři kousky jsou na světě (a na Fleru) a i tak jsem trhla všechny své rekordy - včetně těch předvánočních..

Lustr

O origami lustru jsem básnila už před lety tady.

Uběhla spousta času (jak to tak u nás bývá), vyzkoušela jsem některé slepé varianty, pak to celé zase znovu na další měsíce odložila, až minulý týden to klaplo.

Chtěla jsem původně lustr ze starých map. I když jsou velké dost, na stínidlo byly i tak moc malé. Slepovat je by nevypadalo dobře.

Jako problém se ukázalo i to, že většina origami skládanek se v dolním okraji zužovala a "kradla" tak světlo.

Takže nakonec je to origami jen napůl - při skládání se dost stříhá - návod tady. Zato je to celé úžasně jednoduché.

Náš lustr je ze čtyř archů obyčejného tvrdého papíru velikosti A1 slepených dohromady. Poloměr kruhu, ze kterého se následně tvoří šestiúhelník, je - myslím - 48 cm. Zapomněla jsem si to číslo bohužel napsat a má skleróza se ukázala větší než jsem čekala. Kabel je textilní.

Kdybych sehnala papír velikosti dvakrát A0, rýhovala a asi nějak (ale jak?) lépe použila lepidlo, aby se papír ve spojích po zaschnutí nevlnil, byl by výsledek ještě o dost lepší.

I tak je to ale obrovský rozdíl sedět po letech zase pod lustrem a ne pod změtí kabelů zakončených žárovkou ..

Roleta

Konečně to klaplo a více než měsíc nachystaná roleta už visí na svém místě v mé pracovně. Mám tyto textilie v místnostech moc ráda, cítím se tam pak útulněji (narozdíl od mého muže, kde si vždy vyslechnu něco o tom, jak až mě ta roleta přestane bavit, zůstanou mi jen díry ve zdech).

Nepřestane :)

Roleta je za pár korun z Jysku. Původní látku většinou ustřihnu, teď jsem ale měla ze sekáče látku tenoučkou, která by se samotná špatně rolovala, našila jsem proto svou látku na tu původní bílou. Šila jsem těsně při krajíčku ručně.


A tady ještě srovnání okna "bez" a "s" roletou.

Hezký víkend mějte..

Mašle do vlasů - návod

Už dlouho jsem tyto mašle do vlasů chtěla ušít a vlastně ani nevím, proč jsem to tak dlouho odkládala. Na holkách je testuji už celou zimu, prodávala jsem je poprvé minulý měsíc v Novém Městě na trhu. A měly velký úspěch, hlavně ty s drobnými kvítky, prodala jsem všechny. A já mám vekou radost - je to totiž přesně taková ta drobnost, která potěší. Superjednoduché šití i pro úplné začátečnice. A podle mě ideální dáreček na návštěvy - místo čokolád :)

Já šila z bavlněných pláten, ale plánuji zkusit i z úpletu - bude se mašle po sešití o dost lépe protáčet.
Nakreslíte si tvar podobný tomu mému - důležitá je dostatečně dlouhá zúžená část uprostřed (aby se dobře vázala mašle). Celkovou délku šablonky mám 19 cm.

Tvar obkreslíte na látku, vystřihnete s necelým centimetrem navíc a v trase tužky prošijete. Uprostřed nechejte asi tři centimetry neprošité (ideálně ne úplně vycentrovaně, spíše ze středu směrem k jednomu okraji, lépe se pak protáčí), na začátku i konci zapošijte. Na stranách sestřihněte rožky.

Neprošitým otvorem protočte na líc, vyrovnejte rožky, přežehlete a uvažte jednoduchým ne příliš utaženým uzlíkem na gumičku. Zašívat protáčecí otvor nemusíte, schová se v uzlíku.

A až se časem vytahá gumička, odvážete a přivážete na novou.

Osvědčily se mi spíše drobnější vzory, ale experimentům se meze nekladou.

Radostné šití přeju a ať je mašlí milion!

P.S. Je to trochu návykové - a jak asi bude mašle vypadat z této látky ... ?