Mamka...

... je největším kritikem mých šicích a háčkovacích avantýr. Většinou konstruktivní. Kapsa je malá, velká, moc světlá, blemcavá. Medvěd má jednu nohu menší a obal na knížku by byl lepší posuvný pro různé tloušťky knih. Taky dlouho nebyla (nebo pořád není?) fandou mých podnikatelských kousků. Kdo by si to koupil, když si to každý může ušít? :-) Je hodně konzervativní co se týče kombinace barev, vzorů a materiálů. A hodně nevyzpytatelná. 

Ušít jí tašku k narozeninám proto není jen tak a i když jsem to chvíli chtěla risknout, netroufla jsem si. O to víc mě svým výběrem překvapila.

Vybrala si dost barevnou (a trochu šíleně pseudofolklórní) látku. Kterou jsem dostala před skoro rokem k narozeninám, svou šíleností se mi hodně líbila, ale nemohla jsem přijít na to, s čím ji zkombinovat. Mamka ji samozřejmě přiložila k černé kožence a bylo jasno. Nikdy by mě předtím nenapadlo dát tmavě hnědou látku k černé kožence a nikdy by mě nenapadlo, že tahle šílená kombinace napadne mamku. Taky koženku jako materiál předtím nikdy moc nebrala vážně. 

Taška je na světě, pečlivě vyzkoušena ke všem bundám a kabátům, věci ze staré tašky přendány. Mamka vypadá více než spokojeně. A to je pro mě ta největší pochvala...

Cloud 9

Americká firma, která ve spolupráci s designéry z celého světa navrhuje biobavlněné látky. Kdybych měla milion, chtěla bych je všechny :-) U nás se některé z nich dají koupit v Peonygarden, odkazy na prodejce ostatních látek (jde většinou o americké prodejce), najdete přímo na stránkách Cloud 9.

Happy earth, happy you...

Jak háčkovat do kruhu

Pokud háčkuju v kruhových řadách (čepice, medvídci, zajíci i hroši), první řadu (většinou 12 krátkých sloupků) háčkuji zásadně do počátečního oka. Vypadá to ve výsledku o dost lépe a profesionálněji.

Počáteční oko neutahuji, ale nechám ho volné, uháčkuji jedno řetízkové oko a pak už pokračuji krátkými sloupky do počátečního oka. U toho zároveň obháčkovávám i cancour nitě - začátek příze, který mi před počátečním okem zůstal. Když dokončím požadovaný počet  krátkých sloupků, zakončím řadu pevným okem. Pokračuji jedním řetízkovým okem a další řadou krátkých sloupků, přičemž další řady už neukončuji pevným okem, ale (pokud nepotřebuji střídat barvy) pokračuji dalšími řadami pořád dále spirálovitě. Nikde není vidět žádný šev, jen je praktické si začátek řad označit třeba uzlíkem jinak barevné příze. To aby se lépe počítaly řady a celkově pro lepší orientaci. Cancour příze před počátečním okem utáhnu co to jde, tím se krásně stáhne "díra" uprostřed, a zajistím uzlíkem, aby se znovu nepovolila.

Rozdíl oproti klasickému postupu - tedy udělat čtyři řetízková oka, ty pevným okem spojit do kroužku a první řadu krátkých sloupků háčkovat do tohoto kruhu - je na první pohled zřejmý. "Díra" je při háčkování sloupků první řady do počátečního oka skoro neznatelná. 

Potkali se na moři

Zadání od kolegyně z práce: medvěd v námořnickém triku. A tak jsem se inspirovala hrochem, kterého jsem skoro před rokem uháčkovala našim holkám jako jednu ze svých prvních háčkovaných hraček. A udělala dalšího námořníka do série. Jen mu pořád něco chybělo. A včera kousek po půlnoci jsem na to přišla - musí mít červenou kravatu. Bez ní to nebylo ono :-)

Lotta Jansdotter

Původem Švédská designérka textilu, jejíž látky se inspirují organickými tvary přírody. Tyto tvary ale poseversku zjednodušuje a používá barvy, které snad každá ke každé ladí. U navrhování textilu ale zdaleka nekončí, její filozofií je objevování krásy každodenních věcí. "Vypít si kávu z krásného hrníčku, poznámky psát do ručně tištěného bloku, děti oblíct do šatů, které jste jim ušila." Tato veselá a energická žena navrhuje látky (kolekce Bella, Glimma, Echo, Mormor nebo nejnovější Lucky), píše knihy (Handmade Living, Simple Sewing), navrhuje porcelánové nádobí, washi pásky, krabičky, svíčky a kdoví co ještě. S oblibou pořádá workshopy, na kterých učí zájemce hlavně razítkovat. Kdo chce vědět o Lottě více, najde to na jejích stránkách, kdo chce její látku (má na českém trhu prozatím smůlu), musí například sem. A kdo chce cokoli jiného krásného z její dílny, musí googlovat :-)

Háčkované srdce - návod

Materiál:

Světlounce béžová –  půl klubka  - 100% bavlněná příze Catania (Schachenmayr) nebo Nela (Niťárna Česká Třebová)

Háček velikosti 4

Duté vlákno (polyesterové kuličky) na vyplnění

Postup:

Srdce je sešito ze dvou kusů. Každý kus (strana srdce) se začíná háčkovat odspoda a ukončí se jedním horním obloukem. Pak se přiháčkuje druhý oblouk. Obě strany srdce se k sobě přiháčkují krátkými sloupky (začíná i končí se mezi oblouky srdce), řetízkovými oky se pokračuje v uháčkování smyčky na zavěšení a stejnou nití se přišije knoflík.

KS – krátký sloupek

PO – pevné oko

ŘO – řetízkové oko

DDS – dvakrát nahozený dlouhý sloupek

(na konci každé řady ke 1ŘO před otočením práce – není započítáno v počtu ok pro danou řadu)

(ocásek srdce se bude kroutit – to se srovná až po sháčkování obou srdcí k sobě)

1. řada – pevné oko, 1ŘO, (+ 1ŘO před otočením práce)   -> 1 oko

2. řada – 1KS -> 1 oko

3. řada – 2KS do jednoho oka -> 2 oka

4. řada – 1KS do každého oka -> 2 oka

5. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalšího oka -> 3 oka

6. řada – 1KS do každého oka -> 3 oka

7. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších dvou ok -> 4 oka

8. řada – 1KS do každého oka -> 4 oka

9. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších třech ok -> 5 ok

10. řada – 1KS do každého oka -> 5 ok

11. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších třech ok, 2KS do posledního oka -> 7 ok

12. – 13. řada – KS do každého oka -> 7 ok

14. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších pěti ok, 2KS do posledního oka -> 9 ok

15. – 16. řada – KS do každého oka -> 9 ok

17. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších sedmi ok, 2KS do posledního oka -> 11 ok

18. – 19. řada – KS do každého oka -> 11 ok

20. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších devíti ok, 2KS do posledního oka -> 13 ok

21. – 22. řada – KS do každého oka -> 13 ok

23. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších jedenácti ok, 2KS do posledního oka -> 15 ok

24. – 25. řada – KS do každého oka -> 15 ok

26. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších třinácti ok, 2KS do posledního oka -> 17 ok

27. – 28. řada – KS do každého oka -> 17 ok

29. řada – 2KS do prvního oka, KS do dalších třinácti ok, 2KS do posledního oka -> 19 ok

30. – 31. řada – KS do každého oka -> 19 ok

Pravý oblouk srdce:

(pokračujeme stejně jako dosud – 1ŘO před otočením práce, které se nezapočítává do počtu ok v řadě – jen se otočíme už v polovině doteď uháčkované práce)

32. řada – do každého z následujících devíti ok 1KS –> 9 ok

33. – 34. řada – KS do každého oka -> 9 ok

35. řada – první dvě oka sháčkujeme (nebo první oko vynecháme a uháčkujeme jen KS do druhého oka), KS do následujících sedmi ok, - > 8 ok

36. řada - KS do každého oka -> 8 ok

37. řada – první dvě oka sháčkujeme (nebo první vynecháme), KS do následujících 4 ok, poslední dvě oka sháčkujeme (nebo předposlední vynecháme) -> 6 ok

38. řada - první dvě oka sháčkujeme (nebo první vynecháme), KS do následujících 2 ok, poslední dvě oka sháčkujeme (nebo předposlední vynecháme) -> 4 oka

39. řada - první dvě oka sháčkujeme (nebo první vynecháme), poslední dvě oka sháčkujeme (nebo předposlední vynecháme), ukončíme

Levý oblouk srdce:

(začínáme vlevo od pravého oblouku srdce, jako bychom pokračovali 32. řadou (vynecháme jedno (10.) oko – viz obrázek)

(protáhneme přízi okem dopředu a doděláme krátký sloupek)

32. řada – KS do stejného oka, do kterého jsme začínali prvním KS, do každého z následujících osmi ok 1KS –> 9 ok

33.  – KS do každého oka -> 9 ok

34. řada – první dvě oka sháčkujeme (nebo první oko vynecháme a uháčkujeme jen KS do druhého oka), KS do následujících sedmi ok, - > 8 ok

35. řada - KS do každého oka -> 8 ok

36. řada – první dvě oka sháčkujeme (nebo první vynecháme), KS do následujících 4 ok, poslední dvě oka sháčkujeme (nebo předposlední vynecháme) -> 6 ok

37. řada - první dvě oka sháčkujeme (nebo první vynecháme), KS do následujících 2 ok, poslední dvě oka sháčkujeme (nebo předposlední vynecháme) -> 4 oka

39. řada - první dvě oka sháčkujeme (nebo první vynecháme), poslední dvě oka sháčkujeme (nebo předposlední vynecháme), ukončíme

Stejně uháčkujeme i druhou stranu srdce.

Obě strany sháčkujeme krátkými sloupky, přičemž začínáme uprostřed mezi oblouky srdce sháčkováním vynechaného oka v 32. řadě. V obloucích  a dole v cípu srdce občas KS přidáme (uháčkujeme dva KS do jednoho oka) Trčící ukončené příze v obloucích a cípu svážeme k sobě a schováme uvnitř srdce. Těsně po sháčkování cípu začneme srdce plnit dutým vláknem – hlavně cíp, ten už by později šel o dost hůře. Při pěchování si pomůžeme tupým koncem háčku. Končíme opět nahoře mezi oblouky srdce pevným okem.

Neukončujeme, hned pokračujeme 25 ŘO (poutko na zavěšení), PO mezi oblouky srdce. Pořád neukončujeme, rovnou přišijeme tupou vyšívací jehlou knoflík. Konečně práci ukončíme :-) a zapošijeme.

Dovolená pod Blaníkem II - questing

Hledací hry (něco mezi geocachingem a šipkovanou) vznikají od roku 2012 po celé ČR. Po vytisknutí jakéhosi "průvodce" v podobě listu papíru s mapou a popisem zastavení se člověk vydá na trasu po zajímavostech místa. My šli s dětma trasu rytíře Miloty kolem Zruče nad Sázavou. Vyšli jsme ze zámku, prošli se kolem Sázavy (s krásným výhledem na zámek), a pak kolem Spolkového domu a kuličkodráhy (nutná hodinová zastávka :-)  přes zámecký park zpátky do zámku. Na každém zastavení básnička a úkol vycházející z pozorování místa. Jeho výsledek se zapisuje do křížovky. Na konci každé hry čeká poklad. Ve Zruči jsme po pošeptání tajenky do ucha pracovnice informačního centra (Klárka se trochu styděla, ale šeptala :-)) dostali krabici s razítky, pohledy, plackami a nálepkami a mohli si cokoli vybrat.

Ideální hra, která baví děti i dospělé, namotivuje děti k procházce a ještě se člověk něco dozví. A kdo by chtěl hledačku vymyslet, není problém, tady je návod jak na to.

Sestry medvědí

Ponožky z minulého postu patří dvěma medvědím sestrám v mých poslední dobou oblíbených pruhovaných ponožkách.

Šedá holka pro kamrádčinu dceru, modrá holka na Fler. 

Teď mám za úkol jejich šedou sestřenici v pruhatém námořnickém triku. Pro jednu "minulobudoucí" kolegyni v práci.

Jak střídat barvy u háčkování

Konečně se mi podařilo vyladit střídání barev tak, aby to nevypadalo obludně. Podle všude uváděného postupu (tedy protáhnout poslední pevné oko, kterým ukončuji řadu, už novou barvou) mi to prostě nešlo, a tak jsem perfecionisticky radši barvy nestřídala. Pak jsem se ale zamilovala do pruhovaných ponožek (prozatím do těch u háčkované zvěře :-)), a tak jsem se odhodlala na to přijít. Nejlepší a nejméně nápadné střídaní barev mi připadá to nejjednodušší a nejtrapnější řešení, totiž řadu ukončit pevným okem původní barvy. A pak až uháčkovat řetízkové oko novou barvou, přičemž starou přízi, která mi tam zůstane trčet, utáhnu, co to jde. Potom ještě druhé řetízkové oko (všechno už novou barvou) a pokračuju krátkými sloupky... Na konci řady je důležité ukončit pevným okem pod tyto dvě řetízková oka, kterými jsem řadu začínala. Výsledek není až tak nic moc při střídání barev po každé řadě, ale při střídání po dvou řadách už kromě trochu vystouplého švu není střídání barev moc znát. A čí že jsou ty pruhované nohy nahoře? To třeba zítra...

Dětská hřiště

Proč u nás 99% firem postaví stejné hřiště jako na 99% jiných míst v ČR?

Proč u nás nemůžou být (alespoň některé) hřiště trochu zajímavější?

Třeba jako toto kopečkové...

 Nebo tohle síťované?

Nebo úplně jednoduché, balanční...

Terénní prvky by se mohly taky trochu více využívat.

A takovéhle schody? To bych snad jela i já :-)

Spojení umění a dětského hřiště by se mi taky líbilo

A jen tak na chodníku si trochu započítat?

Křížková výšivka v praxi

Chystáme se na další svatbu (a pak ještě na jednu :-)), takže přišla příležitost pro křížky. A5, přehnout napůl, nalinkovat (mřížka 0,5 x 0,5 cm), ve spojích linek proděrovat vyšívací jehlou. Vygumovat. A pak už jen křížkovat a křížkovat. Plus další rozměr křížků - je potřeba, aby přání vypadalo dobře i zevnitř, takže přemýšlím i nad provlíkáním z rubu. Uzlíky to trochu kazí, ale jinak je to zrcadlové, vyrovnané a asi se mi to nechce přelepovat papírem. Rub k vyšívání patří, ne?

Hlavní dar budou nejspíše peníze - což sice nesnáším, ale zároveň se to u svateb asi trochu předpokládá. Proto k tomu alespoň vlastnoručně uháčkované srdce na pověšení. Až se odhodlám, možná se mi povede sem nahrát i návod na něj...

Křížková výšivka

Když jsme byla na základní škole, vyšívala jsem touto technikou skoro pořád. Hrozně mě to bavilo. Jak postupně vzniká obrázek z malých, všech stejných křížků. Přestalo mě ale pak bavit, že nebylo kam výšivky použít. Abych si je dala do rámečků na zeď, na to se mi málo líbily tehdy dostupné motivy. A abych z látky s výšivkou něco ušila, na to jsem ještě neuměla šít. Použít je jako jmenovky nebo jiné geniální využití mě vůbec nenapadlo. Až s dnešní dobou pinterestu jsme si našla spoustu krásných a často úplně jednoduchých motivů, které určitě v nejbližší době (s pomocí inspirace na internetu) k něčemu využiju. Minimálně vystříhám zvířatka (obrázek v levém dolním rohu) a naučím křížky naší Klárku...

Cotton + Steel

Krásné látky v několika kolekcích od několika designérů mě zase znovu vedou k zamyšlení se nad českými designéry látek. Copak mají v našich textilkách pořád pocit, že se u nás šijí jen utěrky a zástěry? Třeba české puntíkované látky už se jakžtakž sehnat dají, ale ve většině případů je ta zahraniční puntíkovaná přece jen trochu hezčí, jemnější a puntíky jaksi více s podkladem ladí. Nechápu proč, ale je to tak. Asi na tom "designu" něco bude :-)

Předstříhané balíčky látek (fat quarters, jelly rolls a jiné) Cotton + Steel jde koupit i na stránkách www.fatquartershop.com. A kdo si tam prohlídne látky, bez deprese z českých látek neodejde. A taky bez deprese, že sice existuje spousta českých eshopů, které zahraniční látky nabízejí, ale rozhodně v nich nejde sehnat všechno. Nebo teda spíše jde v nich sehnat jen velká menšina. Ale na druhou stranu  - třeba to někoho inspiruje k zařízení dalšího eshopu s odlišným sortimentem látek :-) A ideálně v Brně (v Praze je jich už dost :-) :-))

Sgrafito v dětském pokoji

Hliněné omítky v našem staronovém rekonstruovaném domečku převládají. Zpočátku jsem tomu nevěřila, ale jejich barva i struktura je hodně příjemná a zvláštním způsobem působí na psychiku. A to i v zatím rozestavěném a nedokončeném domě. V dětském pokoji, který je otevřený až do krovu, jsme se rozhodli hliněné omítky ozvláštnit vyškrabávanou kresbou. Nejsem moc zastáncem barevných obrázků v dětských pokojích, barevných hraček a různého haraburdí je v nich i bez nich až kam. 

Takže podklad sádrová omítka, nahoru hliněná omítka, do které co nejrychleji (před zaschnutím) vyškrabávat. Jde vlastně o kontrasgrafito, protože se vyškrabuje do tmavé omítky na světlý podklad. A jako motiv jsem vybrala zjednodušený strom, takovou pseudobřízu s totálně nebřízovými listy. Přišlo mi to dost jednoduché, žádné proporce, kterých bych se musela držet (a které by potenciálně asi dopadly spíš neproporciálně), prostě jediná možná kresba pro antimalíře mého typu.

Vyškrabávala jsem spárovačkou (železná špachtle, kterou se spárují cihly), nejdříve celý obrys a pak postupně vyškrabat vnitřek stromu, větví a listů. Osvědčilo se mi začít nahoře (tam to nejdříve schne) a pokud nestíhám, a vlhkost hlíny už není ideální, namáčet houbičkou (jinak se jemnější detaily odloupnou plošně, a to mě vždycky naštvalo :-))

Jak je strom vyškrábaný, působí trochu 3D - což ještě posiluje to, že je namalován do rohu místnosti. A příčné vyškrabávání kmenu ještě posiluje dojem břízy, což je trochu kouzlo nechtěného, ale vypadá to, myslím, dobře. Zatím v pokoji stojí lešení a chybí bílý sádrokarton nahoru pod střechu mezi krokve (které zůstanou přiznané), takže je strom trochu maskovaný a nevyniká, ale už si trochu představuju, jak tam přijde dřevěná ptačí budka, dolů přimaluju siluetu zajíce a tak...

Jelen myslivcem

Konečně došitá peněženka pro mysliveckého :-) bratrance na přání. 11 na 13 cm, se spoustou kapes na karty a doklady. Vyztuženo decovilem, takže pevná, a našplíchaná impregnací, takže nešpinivá. Dvě jelení verze na Fleru neměly dost myslivecké zelené a hnědé (vlastně je neměly vůbec), proto varianta číslo 3. Jen mě trochu mrzí, že to nevyhrála krátkozraká varianta jelena ...

Dovolená pod Blaníkem I - Kuličkodráha

 Geniální nápad ve Zruči nad Sázavou. 

Součástí hřiště (asi největšího, které jsem zatím viděla) je tam i betonová barevná kuličkodráha. ¨

S tunely, mosty a skokanskými můstky.

 Mají tam i dvě paralelní dráhy a dokonce i moguly. 

K tomu tabuli s informacemi o vzniku dráhy a s návodem, jak kuličkodráhu užívat a jak na ní (v různých disciplínách) soutěžit. 

Existuje prý dokonce i kuličkoolympiáda.

Geniální. 

I po několikahodinovém koulení jsme měli problém od kuličkodráhy děti odtrhnout. 

A sebe vlastně taky :-)