Kde nakupuji látky

Často se mě ptáte, kam chodím na tak nádherné látky. Pravdou je, že mám celkem úzký okruh zdrojů, na které nedám dopustit. A moc ráda se o ně s vámi podělím. (Omlouvám se všem, kterým tento článek už sto let slibuji)

Je ještě potřeba napsat, že většinou objednávám bavlněná plátna, popelín, bavlněný satén a podobně, co se týká úpletů, jsem stále ve fázi hledání a budu případně moc ráda za vaše tipy..

Možná vás zklame, že jde většinou o obchody s dražšími látkami. Znám i e-shopy s levnějšími látkami, kde se dají najít skvostné vzory (např. mojelatky.cz), tyto látky ale až na výjimky objednávám hlavně na podšívky. Nechci tvrdit, že látky jsou méně kvalitní, jsou mezi nimi i kvalitní francouzské a německé látky.  Ale hůře se mezi nimi kvalita rozlišuje a já nechci riskovat, že by některá látka například rychle vybledla, pouštěla barvu nebo něco podobného.

Mé tři nejoblíbenější eshopy s látkami, kde objednávám i několikrát za rok a ještě jsem nikdy nelitovala, jsou tyto:

wilburrina.cz  - Šárka Honsová a její úžasné autorské látky. Kvalita zaručena, vzory, ze kterých oči přechází. Cokoli jsem z nich kdy ušila, mělo u vás velký úspěch.

ellbyell.cz  - objevila jsem teprve loni a byla to láska na první pohled. S majitelkou Marcelou Stoll máme stejný látkový vkus a já bych si ty látky nejraději koupila všechny. Mám od ní mimo jiné i všechny své Lotta Jansdotter látky, které jinde v Česku skoro nejdou sehnat.

sitiniti.cz - eshop s kamenným obchodem v Brně na Jánské, kterému když se při návštěvě centra Brna nevyhnu obloukem, nechám tam majlant. A ten dvorek, kde se obchod nachází..


A další dva, kterým už jsem taky párkrát neodolala:

peonygarden.cz - tady najdete i kvalitní oděvní látky, japonské lněné Echino nebo Cloud9

materialistic.cz - původně kdotokdyslysel.cz. Moje jediné štěstí je, že kamenný obchod je až v Praze, na fotkách totiž vypadá tak parádně, že bych tam nejspíš byla pečená vařená..

Snad jsem na žádný pro mě důležitý obchod nezapomněla, pokud máte nějaký další tip na svůj oblíbený a ověřený obchod, budu moc ráda

A já jdu rychle pozavírat otevřená okna s eshopy, jinak přijdu o všechny úspory:)



P.S. Všechny tipy na obchody s látkami vychází čistě jen z mé osobní zkušenosti - nejde o sponzorovaný článek.

Naskladněno

V sobotu jsem na vašich zádech viděla tolik krásných batohů! A pak jsem doma u počítače  zjistila, že moc hezké designové batohy vlastně ani nevyjdou příliš draho.

Kupodivu mě ale nechytá depka ze své cenotvorby, netrápím se myšlenkami, jak to ti lidé (jako výrobci) dělají, že jsou schopni prodávat relativně levně a evidentně uživí sebe i zaměstnance v dílně. No dobře, dobře, trochu mi to hlavou vrtá, ale jen malinko.

Mám totiž obrovskou radost, že se vám mé batohy nejspíš líbí, že když se mi jich pár podaří našít na sklad, během pár týdnů se jich většina prodá. I když evidentně nejsou z nejlevnějších. To je docela dobrá vizitka, což? :)  Moc vám díky!

Snažím se batohy pořád někam "sunout", ideálně kupředu. Poslední vylepšení se týkalo třeba klopy - upravila jsem ji do tvaru půlkruhu a sedí mi to k celkovým proporcím batohu lépe. Taky jsem o pár centimetrů na výšku zvětšila rolovací batoh. Trochu jsem si pohrála i s výztuhou - našívám ji teď přímo na zádový koženkový díl namísto na podšívku.

Mám ještě v plánu zkusit ušít u roll top batohu horní rolování celé látkové - no, uvidíme..

Zase po čase mě popadl fotící záchvat: pobíhala jsem po domě s plnou náručí kabelek a hledala vhodná zákoutí a světelné podmínky.

Všechny batohy i kabelky jsem včera naskladnila.
Z devíti batohů jich zůstalo pět.
Nakoukněte..

MINT market - jak bylo

Mint market a s ním i další pomyslná meta za mnou.

Musím přiznat, že až s odstupem času vidím více pozitiv než negativ. Zároveň ale uznávám, že mé  dojmy bezprostředně po byly dost ovlivněny celkem brutální migrénou. Poslední dvě hodiny jsem se usmívala už jen silou vůle. Pila jsem, jedla, dokonce jsem se i dost vyspala. Příště beru dva litry kofoly a čokoládu, třeba to konečně pomůže.

Taky musím přiznat, že mě trochu zklamala samotná Mosilana. Bývalá textilka na mě totiž působila více socialisticky než industriálně. Taky jsem si asi myslela, že už je prostor částečně opraven, v industriálním stylu samozřejmě. Něco jako ostravská Dolní oblast. Což je asi dost blbé srovnání. A naivní představa, uznávám. Nadchla mě v podstatě jen velká okna a budova zvenčí..

Moc mi chyběl  platební terminál (do příště si tu mašinku musím splašit a ochočit) a štvala mě má nejistota ohledně vnucování/nevnucování zboží. Pořád se mi nějak nedaří najít tu správnou míru nabízení zboží. Já sama totiž ze srdce nesnáším, když přijdu ke stánku a prodejce na mě hned mluví. Paní ve vedlejším stánku to ale dělala a "ulovila" skoro každého. Tak nevím. Budu muset nastudovat nějaké teorie. Nebo více hrát doma s holkama na obchod :)

Tak, teď to vypadá jakože vůbec nejsem spokojená. Ale..

Byla jsem překvapená sama ze sebe, že jsem si tam jako prodejce nepřipadala nepatřičně, a to mi udělalo velkou radost. Přece jen jde (v mé hlavě) o jednu z velkých met.

Velikou radost mi dělali nakupující, kteří se skoro do jednoho zastavili u štendru a prohlíželi. Hlavně batohy se evidentně líbily. Moje duše plesá.

A taky setkání se brněnskými známými mě moc potěšila. A zmínky, že mě znáte z Fleru, blogu, že máte mou kabelku. Díky!

Pár tipů, co vylepšit, v hlavě samozřejmě mám - to bych asi nebyla já - ale celkový dojem je dobrý.

Někdy příště zas..

Štendr a hromada batohů

Tak dlouho jsem přemýšlela, jak si vymyslet nějaký origo štendr na kabelky a batohy, až jsem skončila u úplně jednoduchého a klasického. Dá se složit do kufru auta, a to je hlavní. Není asi nutné  být vždy originální :)

Moc děkuji svému muži za výrobu!

A ještě rekapitulace kabelek a batohů, které s sebou zítra do brněnské Mosilany povezu.

Těším se na všechny, které zítra na Mint marketu potkám...

Budu v Brně v Mosilaně

Už tuto sobotu 18. května. Na svém prvním Mint marketu. A je to fofr a nervy jako vždy. Ještě nedávno mi připadalo, že krom psaní sem na blog všechno stíhám, včera ale dorazily první stresy.

Nemám ještě vyřešený prodejní stůl, chtěla jsem stihnout mít platební terminál (nakonec na to ale nejspíš nemám ani čas ani nervy). Poprvé budu s sebou mít zrcadlo a moc se těším, že se v něm se svou potenciální kabelkou/batohem budete moci zkouknout.

Mám ve své prodejní historii zatím největší hromadu kabelek a hlavně batohů. Pokud Sára po nocích dovolí (včera třeba nedovolila - moje nervy), došiju ještě jeden nastřižený a batohů bude celých devět!

Taky mám díky mému skvělému muži na kabelky a batohy stojan, juchů!

Nemám na něj ale věšáky, času málo a IKEA nemá e-shop..


Tolik můj zmatený report z příprav a alespoň malá ochutnávka kabelek a jednoho batohu:

Tak snad to se mnou moje rodina do soboty přežije :)

Těším se na viděnou!

Špajz

Tak dlouho jsme se odhodlávali nechat si do snad nejkřivějšího rohu v našem domě vyrobit špajz na míru, až jsme skončili u IKEA skříněk a polic. Roh totiž není tak úplně roh a má více než 90 stupňů, navíc zdi zdola nahoru jakoby padají. Starý dům je holt starý dům. Původní vysokou skříň jsme proto vzdali - křivost by to jen podtrhlo.

Jednu neděli mě napadlo využít horních kuchyňských skříněk, postavit je na zem na nožičky, nahoru koupit smrkovou desku a stejné smrkové desky využít jako police. V pondělí jsme skříňky zajeli koupit, v úterý to Karel smontoval a já během několika večerů přestěhovala obsahy snad všech kuchyňských šuplat. Já nadšeně, protože doteď bylo všechno všude obsahem přetékající, muž už méně nadšeně, protože doteď nemůže spoustu věcí najít..

Kochám se neustále, přijde mi, že tenhle tmavý kout neskutečně prokoukl.

Pár fotek před a po..

     

     

Horní police zatím na svůj náklad čeká, líbily by se mi květiny, ale nevím, jestli je tam neutrápím temnem.

Původně jsem si do polic chtěla nakoupit pěkné sklenice. Nakonec mi ale přišlo, že bych za ně dala majlant, a že ty klasické od medu, kterých mám pěknou sbírku, poslouží taky dobře. Nálepka je z černé lesklé tapety popsaná bílou pastelkou. Víčka už se mi díky sklenicemi dobře zásobené kamarádce podařilo sjednotit do černé a bílé barvy, takže už jsou skleničky pěkně sladěné.

Poličkám na protější stěně - v cihlové nice - se díky novým skříňkám krásně odlehčilo. Konečně je v nich jen srovnané nádobí a ne všechno možné, co zrovna nebylo kam dát.

A ještě jedna fotka mimo špajz - zamilovala jsem se do tmavých utěrek, které nejsou po prvním použití celé flekaté. A taky do retro sifonovače, který jsme dostali od našich.