Před Vánoci do divadla

Dostala jsem k listopadovým narozeninám úžasný dárek - lístky do divadla pro nás všechny čtyři, plus hlídání "té páté". 

Kolikrát už jsem o divadle s holkama přemýšlela, ale zatím jsme byli jen s Klárkou v Ostravském divadle loutek. Teď už by snad vydržela koukat i Terezka - jen jsem se pořád nemohla odhodlat.

Na 17. prosince, týden před Štědrým dnem, bych si nejspíš lístky sama nekoupila: organizačně se v těchto dnech začínám hroutit, došívám poslední objednávky, posílám poslední balíčky, začínám kupovat suroviny na první druh cukroví, zabaleno nemám, úklid kamsi zmizel..

To bych ale udělala obrovskou chybu, protože to bylo snad nejhezčí vánoční naladění jaké jsem kdy zažila!

Jak jsem se ztratil aneb malá vánoční povídka

Ludvík Aškenazy, Jan Borna, Mahenovo divadlo v Brně

Krásný příběh, vánoční atmosféra, krásné (retro) kulisy, více či méně skrytý (vkusný) vtip, skvělí herci. Holky poprvé ve velkém divadle, oči navrch hlavy, příběh zajímavý pro děti i dospělé, všeobecná spokojenost. (Na to, že se stihly poprat ve frontě na záchod tak, že to slyšelo celé foyer, se pokusím rychle zapomenout).

Letos už to nestihnete, ale pokud jste z okolí Brna a máte děti, příští rok Vám toto představení rozhodně doporučuju..

P.S. Ségra a Tome - moc děkujeme!

Jedna nekvalitní, ale dokumentačí fotka z mobilu

S čím si hraje roční dítě?

Neboť velmi rychle tyto věci zapomínám, rozhodla jsem se pro každoroční inspiraci vás (a v budoucnu i sebe samé) ohledně krásných hraček pro děti.

Mám teď čerstvě v hlavě s čím si Sára ráda hraje, co ji baví, snad i rozvíjí a taky co mému oku lahodí. Jak poroste, budu v dalších letech přidávat další tipy.

Pokud letos opomenu gumovou kačenku do vany, o které jsem tady už několikrát psala, mou krabici odstřižků látek, krabičku s čajovými sáčky a krabičku papírových kapesníků (poslední dvě výrazně nedoporučuji:)), máme doma oblíbené toto:

- navlékání čehokoli na cokoli - krtek od české Detoa nebo mírně pokročilejší ryba z e-shopu Agátin svět

- stavění komínů - stavíme z obyč dřevěných "klapetek" nebo kostek, ale s dřevěným magnetickým pávem (Agátin svět) to určitě musí jít taky skvěle

- k narozeninám Sára dostala velké dřevěné magnety Farma (firma Villac). Moc hezky a podle mě zábavněji než v knížce se na nich Sára uší poznávat zvířata (až na to, že už jich polovinu nadšeně naházela za ledničku)

- Pěnové nálepky do vany jsme nikdy neměli a holky si s nimi na návštěvách vždycky hodně hrály - firma O-oops a Bathtime story - Forest - Sáře jsem o jejich Town variantu napsala Ježíškovi

- misky s dírkami do vody z kaučukového dřeva (Agátin svět - pro kojence a batolata), které se určitě dají vkládat i do sebe, musí být skvělé. My máme plastové (IKEA): skládáme na sebe, do sebe, přelíváme ve vaně a taky je točíme na podlaze jako káči - to má Sára vůbec nejradši

- k dřevěnému pišlickému autu asi není co dodat - je úžasné

- co se týká knížek, tak nám letos Ježíšek nadělí tuto skvělou interaktivní od Svojtky se spoustou otevíracích oken a prostrkovacích dírek - to aby čtení bavilo nejen dítě, ale i vás :) - Kdopak bydlí v ZOO a Kdepak bydlí zvířátka

- specialitou nakonec jsou látkové, didaktické, hmatové, montessori a nevím co ještě knížky byZita. Zita dokáže dovnitř z pevné plsti našít tolik úžasností, že si určitě po večerech budete hrát i vy :)

- co jsem do koláže nepřidala, jsou dřevěné vozíčky s dřevěnými kostkami a víkem, skrz které mohou děti kostky různých tvarů prostrkovat. Podle mě geniální nápad a několik dlouhou dobu použitelných hraček v jednom - jen teď nemůžu najít žádný kloudný obrázek..

Původně jsem chtěla tento příspěvek napsat až po Vánocích, aby to snad nevypadalo jako nějaký náš dopis Ježíškovi, říkala jsem si ale, že by se vám teď před Vánoci mohl hodit jako inspirace pro děti ve vašem okolí. No, krapet nestíhám, a tak nevím, jestli tu inspiraci ještě stihnete letos zužitkovat. Pardón.. Taky jsem původně chtěla vkládat i s odkazy, ale nechám to nakonec na vás - však vy si už hračku "vygůglíte"

Do běžných hračkářství už téměř nechodím - krom jednoho regálu s dřevěnými hračkami mě tam většinou nic nezaujme. Mám ale poslední dobou moc ráda Agátin svět (má kamenné prodejny i jinde než v Praze) a taky e-shop s většinou (nebo jen?) českými hračkami od malovýrobců - Pro prcky. Kvalitní knížky pro děti, ale nejen pro děti, má brněnská Dlouhá punčocha. Rozhodně nejde o žádnou nastrčenou reklamní akci, všechno vychází jen z mých zkušeností - to abyste si o mě nic nemysleli :) 

Snad jsem vás trochu inspirovala a pokud máte nějaký další tip, budu za něj moc ráda. 

Krásný víkend vám všem..

Nová a lepší

V určitých ohledech jsem dost perfekcionista a s překlápěcí kabelkou jsem pořád nějak nebyla spokojená. A tak jsem ještě přidala magnetické zapínání, dovnitř kapsu na zip a hlavně ještě jeden pár kovových kroužků, aby se kabelka dala nosit za popruh nejen překlopená, ale i nepřeklopená. Trochu jako messenger. A mě osobně se asi nejvíce líbí jedna karabina popruhu zapnutá do spodního kroužku a druhá do horního kroužku, překlopení je pak jakoby trojúhelníkové. Jak ale všechno dělám poslední dny v šílené rychlosti, nějak jsem to zapomněla nafotit.

Více kabelek už letos ušít nestihnu, na šití těchto nových se ale do nového roku hodně těším. Jsem z nich asi trochu nesebekriticky nadšená. A o Vánocích třeba stihnu nějakou i pro mě :)

Během dneška plánuji doplnit můj Fler e-shop o obaly na knihy a toaletky, pokud něco z toho ode mě plánujete, poslední balíčky bych chtěla odeslat tento pátek - mám strach, že potom už to Česká pošta nebude stíhat. Pište si o ně klidně sem nebo na mail - vyjde to levněji..

Mikuláš u nás doma

Daří se nám s kamarády  držet Mikulášskou tradici. 

Jak děti rostou, je těžší a těžší všechno zorganizovat, namaskovat, utajit a taky  všechny dospělé i děti na jedno místo umístit. A zařídit, aby nespadl dům a pokud možno ani žádné dítě ze schodů. Letos nás u nás doma bylo sedm dospělých a jedenáct dětí, příští rok nás ještě přibude.

Každý rok si říkám, jestli nám to stojí za to - organizace je někdy opravdu trochu "na budku". Když pak ale vidím ty děti, jaký mají k nebeské delegaci respekt, jak vážně (přes každoročních pár siláckých řečí) to celé berou... Stojí to za to.

 

Bojí se tak akorát: moc na to, aby odříkali všechny své jindy suverénní básničky, ale málo na to, aby se nezasmály  Mikulášským vtípkům. A že jich letos Mikuláš měl -  i čert se jednou neudržel a zabublal..

V knize hříchů se pro každého našla i nějaká ta pochvala. Svatý Mikuláš měl ve své knize sice všechno černé na bílém, ale uměl nad ledasčím zamhouřit oko. Tak jak to má být.

Čertovi s Mikulášem moc děkujeme, že do toho všeho s námi ochotně šli a byli skvělí!

A já (i když se mi v úterý večer nesmírně ulevilo, že všechno klaplo jak mělo) už se těším na příští rok - pořád mě totiž ještě nepřestává mrazit, když ti dva vejdou do dveří..

Mechový...

.. máme letos adventní věnec.

Loňský záchvat "tradična", kdy jsem po dlouhé době motala větvičky na korpus, mě už zase opustil, nahradila ho má letošní vášeň pro mech. 

Co se týká úklidu, už jsem v něj ani nedoufala. Před měsícem umytá okna už holky stihly znovu zaťapat a s kramařící Sárou v patách se na nic hloubkovějšího stejně nevzmůžu. Na víkend jsme ale se Sárou doma osiřely, od šití jsem si potřebovala trochu oddychnout a k tomu podle mě zatím nejpovedenější proměna Bydlet jako..  Právě ta mě inspirovala k debodrelizaci knihovny a prababiččina kredence (všechno po Sářině večerce). 

A hned je u nás útulněji...

Takový malý Štědrý den

... je pro nás 1. prosinec.

Celý listopad tahám holky z postelí pomalu násilím, ale 1. prosince, to je jiná.

Ježíšek totiž v noci (doslova!) naplní papírové domečky, které už holky mají pečlivě poskládané. A to je potřeba hned zrána zkontrolovat!

A nebyla bych to asi já, kdybych i přes to, že nevím kam dřív skočit (a všude a všem si na to pořád stěžuju - tak teď i tady vám) nezačala vymýšlet další blbůstky.

Opravdu jsem to letos chtěla vyřešit jen dobrotami, ale byla jsem minulý týden v obchodě kamarádkou nahlodána. Poslala mi odkaz na úkolový adventní kalendář, který motivuje děti jít ven a plnit.

Přiznávám ale, že jsem v prosinci trochu zápecník a taky potřebuju holky spíše zabavit  co nejvíc samostatnou činností. Ony teď zbožňují nejrůznější dospělácké antistresové omalovánky a dlouhodobě mě uhání, že už jsem pro ně nevymyslela žádné vyrábění. Šla jsem do sebe, na pár hodin Sářina odpoledního spánku opustila šicí stroj a vymyslela každodenní prosincovou papírovou baňku. 

Jde vlastně o tři v jednom. Adventní kalendář, výzdobu pokojíčku (s přidanou hodnotou značka "děti sobě") a zabavení doma dost často nudících se dětí. Tak snad to klapne..

Na 19 dnů jsem holkám nachystala 19 baněk z tvrdého papíru (kružnice o průměru asi 12 cm), na 4 dny vypinterestovala a vygooglila antistresové vymalovávací baňky a na 24. prosince antistresovou hvězdu jako třešinku na dortu.

Každý den najdou holky v domečku s příslušným číslem (krom nezbytné sladkosti)  jiný úkol jak baňku vyzdobit:

 1. prosince budou baňku vymalovávat (vyfotila jsem rovnou všech pět omalovánek najednou)

 

 2. prosince budou dekorovat pomocí zmizíku (na bílý papír jsem nanesla vrstvu modrého inkoustu)

3. prosince budou motivy vyškrabávat (modrá tuš nanesená na voskovky)

4. prosince ozdobí baňku růžovo-modrými vločkami (vyražené raznicí)

 5. prosince vyšijí na baňce dvě soustředné kružnice (propíchala jsem baňky jehlou) - obzvlášť na Terezku jsem zvědavá

6. prosince budou lepit natrhané kousky papíru

 7. prosince budou omotávat baňku bavlnkou pomocí připravených nástřihů

 8. prosince přichází na řadu naše oblíbená pyssla (pochopili jste správně, že se u všech baněk snažím holky směrovat k modro-růžovo-červené kombinací barev)

9. prosince jim půjčím klasickou děrovačku

11. prosince je (možná už raději večer místo pyžama) navleču do starých triček - na řadu přichází razítkování obrácenou stranou tužky (gumou)

12. prosince Klárku možná naštvu (nerada kreslí - myslí si totiž, že jí to nejde) - baňku ozdobí sněhuláci

13. prosince vyrobíme pomocí proužků papíru 3D baňky.

14. prosince přijde na řadu další omalovávání..

15. prosince bude druhá lekce vyšívání - podle předchystaných dírek (možná) vznikne na baňkách strom

A 15. prosince další druhá lekce, tentokrát kreslení - bude se malovat dům (píšu schválně velká tiskací písmena - Klárka už je zvládá číst)

17. prosince u nás stále hodně oblíbené raznice - tentokrát hvězdy

18. prosince opakování zmizíku (to, jak zmizíkem barva mizí postupně, budí u nás stále velké nadšení)

19. prosince omalovávání

20. prosince odstřižky látek a lepidlo - proužky, mozaiky - jak je libo

21. prosince u nás možná zasedne Klárka poprvé k šicímu stroji - potřeba bude sešít dvě baňky z filcu

22. prosince se bude kreslit sněhová vločka

23. prosince vyškrabovat přes tuš na voskovky (stejně jako 3. prosince)

a 24. prosince dokončí holky svůj vánoční stromeček vymalováním hvězdy na špici

Zabalení toho všeho do různě velkých papírových domečků vyžadovalo trochu logistiky..

Každý den přibude na papírovém stromečku (vystřižen z archu tenoučkého balícího / střihového papíru) v jejich pokojíku jedna baňka, na štědrý den hvězda.

A jak se nám celá výzdoba povedla, jak to holky bavilo a jestli vyskakovaly z postelí ještě před budíčkem se dozvíte koncem prosince.

Pěkný advent přeju...

Bára

P.S. Pokud se ptáte, proč jsou na úvodní fotce židle na stole, důvodem není vytírání podlahy, ale všudelezoucí Sára :)

Batoh nebo kabelku..

.. mnou ušitou můžete ode dneška darovat i ve formě dárkového poukazu.

Nápad byl v mé hlavě už dlouho, taky jsem už dlouho měla v plánu zkombinovat látku, šití a papír.

Ale až zajícový batoh z minulého příspěvku pro úžasnou Janu Lady Tatooch, který jí její muž chtěl dát k narozeninám, ale zároveň chtěl, aby si sama vybrala látku, mě přiměl k činu. Celé to pro Janu zorganizovala Kristýna z Victorek. A takové kamarádství, to já můžu. 

Holky, moc díky, že mám konečně po dvou a půl letech šití na světě své poukázky ..

Když handmade, tak handmade, a pěkně ručně psaný..

Pokud si u mě poukázku objednáte, vypíšu na ni jméno obdarované osoby, poprosím Vás o 1800 Kč (batoh) nebo 1200 Kč (kabelka) plus 80 Korun poštovného, poukázku Vám poštou pošlu a budu se těšit, až se mi na mail obdarovaný šťastlivec ozve a domluvíme spolu látky a koženku.  A taky typ batohu (rolovací nebo s klopou) nebo kabelky (klasická nebo překlápěcí). V co nejkratší možné době pak batoh / kabelku ušiju  a balíčkem pošlu.

Doufám, že Vám i Vašim ženám / kamarádkám / maminkám / dcerám udělám radost a třeba se díky poukázce vyhnete i nějakým těm Štědrovečerním faux pas":)

Koupit jej můžete buď u mě na Fleru, nebo o trochu levněji na mém mailu..

Pro blogerku

Většina batohů, které v posledních týdnech šiju, vzniká v utajení. Přejete si je pod stromeček pro své dcery a ženy. Nebo i pro sebe: vybíráte si látku, koženku, kapsy, typ, ale výsledek posílám manželovi a vám bude odtajněn až pod stromečkem.

A tak musím zůstat tajemná až do konce i já..

Než jsem začala ušité věci prodávat, bála jsem se, jestli se někomu vůbec budou líbit tak, aby si je koupil. A  je pro mě velká čest, že se vám moje práce nakonec líbí tolik, že jí chcete dokonce obdarovat své blízké. 

Další level pro mě pak nastává tehdy, když si mou práci koupí (nebo přeje :)) někdo, kdo sám taky šije. Nádherné věci šije. A vím jistojistě, že jeho vkus je vytříbený a že proti jeho (jejím) barevným kombinacím se ty moje můžou jít zahrabat.

Přesně to nastalo u Lady Tattooch Jany, za kterou dnes tento zaječí batoh  odfrčí Českou poštou...

Sedm

V říjnu se u nás s oslavami roztrhl pytel, koncem měsíce jsme slavili s Klárkou.

Má ráda lego, dospělácké omalovánky (nejlépe fixkami), svíčkovou omáčku a langoše. Zbožňuje kolo, brusle, výlety - ale jen za předpokladu, že jde s námi některá z kamarádek. Číst knížku byste jí mohli celý den - poslouchala by. Snadno se pro cokoli nadchne. Terezku by možná chvílemi vyměnila :), ale Sáru nedá za nic na světě...

Sára roční

Co den, to pokrok. Umí všechno, co je pro třetirozenou podstatné:

Přihlásit se (velmi hlasitě) o jídlo, když kdokoli cokoli k jídlu má.

Pokud ani tak není vyslyšena (tři hladové děti nemůžou být obslouženy všechny hned), umí si najít jídlo sama - v tašce, v šuplíku, kdekoli.

Když ji někdo něco bere, nedá se. A řve.

Ujde sama zatím jen pár kroků, zato šplh na cokoli zvládá na jedničku. A hlavně rychle. Šplhá na stoly (bohužel úspěšně), na schody, i na přeblovací pult už se vyškrábala. Buď jsem už na toto období, kdy musíte být dítěti neustále v patách, zapomněla, nebo je Sára oproti holkám děsně akční. Nenene sice říkáme, ale zatím to není moc platné. Vlastně vůbec platné.

Jedničkou mezi batolecími hračkami je žlutá kačka do vany - vydrží ji šudlat a žužlat i desítky minut. Jinak vede vyndavání věci z čehokoli (včetně mojí peněženky) a nandavání věcí do čehokoli. Třeba jednotlivě balené čaje a k nim papírová krabička - vystačí si. Velmi oblíbené místo je spodní šuplík s hrnci.

Napodobuje slova a já si říkám, jak je šikovná, ale ono už to asi v roce je celkem normální. Ale stejně bych řekla, že jí to jde :)

Noční kojení naštěstí pro mě zredukovala na jednu dávku. Spí dvakrát za den, a pořád zásadně v kočáru zaparkovaném v chodbě.

Přesto, že je den s ní poslední dobou trochu náročnější a počet roztahaných věcí, hraček, všeho se zněkolikanásobil, je to pořád moc pozitivní a vysmáté dítě.

Od 24. října už ne miminko, ale batole..