Dnes anebo nikdy ...

 

Jsem si ráno řekla při pohledu z okna a na předpověď. Nastříhala jsem si látky na tři nové peněženky, ušila je a vyběhla je rychle cvaknout na zahradu. Mimo všechny dnešní plány, mimo všechno, co nestíhám.

 Protože plány počkají, ale sníh nejspíš ne.

Tři

 

aneb po třech letech společné focení.

***********

Ta s čerty v očích mě neustále nutí být ve střehu, předvídat její nápady a pak být neskutečně rychlá. Ta  s uměleckou duší mě naopak nutí hodně zpomalit, nadechnout, vydechnout a počkat na její vlastní pohodové životní tempo. A ta třetí mě nepřetržitě procvičuje v argumentaci a bojím se, že už nějakou dobu prohrávám. Na všechno má odpověď a já v nich trochu slyším samu sebe. 

***********

Jinak mě ale tyhlety focení jednou připraví o poslední nervy. Hodina příprav a přemlouvání, dvěstě znechucených obličejů (takové černé tričkááá?), pak milion grimas u focení. A po pěti minutách naschvály té nejmenší, kterou bych následujících několik minut nejradši roztrhla jak hada.

Ale co by pro těch pár fotek pro budoucí vzpomínky člověk neudělal. No, vlastně jsem zvědavá, za kolik let se po dnešním zážitku k takovémuto focení znovu přemluvím. Všichni fotografové, máte můj hluboký obdiv...

Tak schválně - uhodnete podle fotek, kdy nastal bod zlomu? (A kdy pak dokonce letěla krytka od foťáku?). 

Jak mít o kousek lepší den

Někdy stačí malou věc udělat jinak než obvykle a hned je svět o něco růžovější.

Snažím o to v každodenním životaběhu a opravdu to funguje.

Doporučuji třeba :

- nejít obvyklou nejkratší trasou, ale vzít to jinudy (ideálně nějakou zelení)

- nachystat si večer jinou snídani než obvykle (hned se mi ráno lépe vstává a běží na vlak - snídám až v práci - na mě funguje kozí sýr nebo volské oko v housce)

- zkusit jiný účes (co jsem si nechala narůst dlouhé vlasy, moc mě baví například holandský cop, ale jinak si připadám i s obyčejným copem sčesaným na stranu)

I v šití se snažím experimentovat, i když ne vždy úspěšně. U toaletek jsem zkusila všít namísto obyčejného poutka poutko na karabině. A ono to funguje a líbí se mi to. Navíc u některých vzorů si díky tomu budete moci vybrat barvu poutka na karabině. A když poutko zrovna nevyužijete, jednoduše ho odepnete a můžete toaletku využít jako necesér. Nebo jako organizér do kabelky. Nebo?

K tomu pár nových vzorů a šití i focení je hned o kus veselejší.

P.S. Má to někdy i své stinné stránky - já budu muset všechny loňské vzory toaletek přefotit. Ale nikdy se nenechte pár těžkostmi odradit :)

Máte nějaké další tipy jak a co děláte občas jinak než obyvkle a dělá Vám radost? Moc ráda se budu inspirovat ...

Nová kolekce batohů

 

Jak už jsem dříve psala, domluvily jsme se s Janou Ladytatooch na tom, že mi nafotí pár batohů. Janča si ode mě v létě chtěla koupit batoh a já zrovna hodně řešila svou novou batohovou kolekci a hlavně to, jak ji budu prezentovat. Focení ušitých věcí mi zabírá poměrně hodně času, nemám moc dobrý foťák, dělá mi problém všechno kolem naaranžovat, najít správné místo a moje bolístka největší - nemám na kom batohy nafotit, abyste viděli, jak vám batoh bude slušet :)

A tak jsem sebrala odvahu a zeptala se Janči, jestli by mi namísto platby za batoh ten batoh nenafotila a s ním později i dalších pár jiných batohů. A ono to klaplo, Jana souhlasila - třikrát hurá! 

Já pak šila a šila a šila, krabici pěti batohů jí do Hlinska poslala, ona parádně vyfotila a poslala zpět s nádhernými fotkami, které tady určitě ještě několikrát uvidíte. Protože já když něco nafotím, je většinou použitelných jen dost málo fotek, od Janči jsou ale úžasné všechny, takže nevím, kterou sem dát dřív. 

Batohy jsou už na Fleru, nových je jich celkem šest. Tři z nich jsou ušité z hlaďoučkého a mírně lesklého bavlněného saténu se vzorem mé oblíbené Šárky Wilburrina (Soumrak v tropech, Motýlí svítání  a Aprílový deštík), batoh Zlaté lístky je z prémiového plátna a Noční les ze superpraktického nepromokavého polyesteru. Látkou bavlnolněný japonský batoh Kokka z minulého batohového postu (odkaz je na začátku dnešního textu) je teď vyprodaný, ale jen co našetřím chvíli času, plánuji jej znovu došít a naskladnit.

Těchto šest batohů bych teď chvíli chtěla mít ve své stálé nabídce, jen nejsem schopna odhadnout jak dlouho mi bude trvat batoh znovu došít, když se prodá. Postupně chci hodně omezit zakázkové šití - z mnoha důvodů mě to mrzí, ale časově to pro mě není teď moc pohodlná varianta. Vlastně mě to často dost stresuje, a já se u šití stresovat nechci. O tom ale podrobněji jindy. Znamená to každopádně, že pokud vám batoh někdo "vyfoukne", není to zase až taková hrůza, protože jej nejspíš zase naskladním, jen je otázka, jestli to bude za týden nebo za měsíc.

Pokud byste si u mě chtěli batoh objednat, o kousek výhodnější je to mimo Fler (ideálně přes mail knezinkova.barbora@gmail.com) - cena je téměř o 200 Kč nižší.

Krásný první listopadový týden mějte.

Jedna krásná podzimní narozeninová neděle

 

Začala mší věnovanou misiím, kde naše holky v Tišnovském kroji zastupovaly Evropské děti a  pokračovala mým předobědovým focením ušitých věcí pod Květnicí. Po obědě jsme vyrazili kolem vodopádků ze Štěpánovic nahoru do kopce na nádherně vybarvené louky s dalekými výhledy. Balíky, které zaručeně nahradí všechny hřiště světa, draci, na které byl malý vítr, trocha stresu a mrčení, protože bez toho by to nešlo a domácí perník zabalený v krabičce. A taky spoustu fotek od Klárky a pár i od Terezky, protože holky to začíná bavit.

A skončila Sářinou oslavou  narozenin, kachničkami, které ji asi nikdy nepřestanou bavit, a záznamem StarDance, který jsme v sobotu prošvihli.

A to naše třetí od neděle už pětileté dítě, to je anděl s čertem v těle. Svou akčností, samostatností a fištrónem mě dokáže často doběla rozčílit, ale ona to všechno dělá s tak dobrým srdcem, že ji to všechno okamžitě musíme odpustit.