Nebylo to úplně v plánu, ale v našich letos dost improvizovaných dekoracích i nabarvených vejcích zavládla zelená. Asi nedostatek jara nebo co...
Zvládli jsme podpořit misijní tvoření dětí zakoupením bavlnkou omotávané kraslice. Nezvládli jsme takové podobné vejce vytvořit, i když to bylo v plánu. Nabarvili jsme dost vajec (druhá várka byla červená) a polepili je samolepkami a smršťovacími "košilkami". Nezvládli jsme žádné složitější zdobení - snad příští rok :) Omlouvám se tím, že nálepky namáčené ve vodě holky fakt bavily!
Nasadili jsem na poslední chvíli ječmen a vůbec nedoufali, že stihne do Velikonoc vyrůst. A on to stihl! (Klárka poctivě každý den zalívala a potahovala rostlinky očima). V pátek jsme utrhli na zahradě pár větviček (zcela zimně a vůbec ne žlutě vypadajícího) zlatého deště a on za den a půl rozkvetl.
Během čtyř dnů jsme stihli mít k obědu třikrát špenát, dvakrát ten opravdický, jednou k dnešnímu jehněčímu masu ten z medvědího česneku - mňam. Holky mi z výletu za medvědím česnekem donesly z lesa nádhernou a omamně vonící (jedovatou) větvičku lýkovce. Jen třetí vázu už jsme nenašli, takže skončila ve flašce od Zonky - ale sluší jí to tam.
Zmákli jsme upéct perníčky - pro velký úspěch a velké přemlouvání dokonce dvakrát (ale druhou várku ještě nemáme nazdobenou). Taky dva mazance a velikonoční nádivku a jednou za rok i nezdravou uzenou polívku. Nezvládli jsme (já jsem psychicky nezvládla) dovážku bedýnky jídla od tchýně...
Co jsme nezvládli a co mě fakt mrzí, jsou přání pro známé a kamarády. Zatím snad vždycky jsme něco s holkama vytvořily, jen poslední Vánoce a Velikonoce ne. Já osobně trochu nezvládla své pracovní tempo - už nikdy si na svátky nebudu plánovat žádné (fakt žádné) šití. Protože to stejně nestíhám a jsem pak jen nevrlá a stejně jsou svátky k odpočinku, no ne?
Zvládli jsme celkem vyváženě i každodenní návštěvy kostela, dávkovali jsme myslím tak akorát, aby holky chtěly i další den. Někdy byly holky jen chvilku a v sobotu vůbec, abychom ze mše měli něco i my rodiče. Klárka letos poprvé poslouchala pašije a myslím že pobrala celý Velikonoční příběh. Ptala se a ptala a ptala.. A já zatím uměla odpovídat. No uvidíme, jak obstojím příští rok...
Dneska jsme zvládli i první jarní outdoorově sportovní odpoledne (o tom v některém dalším příspěvku) . A zapomněli na posunutý čas a nechali si tak ujet autobus a proto přijeli pozdě a nestíhali poslední přípravy na zítřejší potencionální koledníky...
A taky jsem se díky blogu stihla seznámit se dvěma hrozně fajn holkama z Tišnova (no dobře, z Hradčan, ale je to kousek), které mi v sobotu svou návštěvou a svým nadšením a dobrou náladou udělaly hroznou radost.
A koukám, že už jsem zase nezvládla své předsevzetí napsat jen krátký post a jít spát před půlnocí :)
Žádné komentáře:
Okomentovat