Při pátku

Po včerejším celovečerní debordelizaci svých účtů a faktur (a po třech propršených dnech) mám dneska trochu nenáladu. Ze svých dvou propracovaných excelovských tabulek mám radost, horší už to je s těmi sumami, které mi na konci každé z nich vyšly. Leden v mínusu, únor sice v mírném plusu, ale zato osobní účet (po návštěvě zubaře a nového šroubozubu v puse) v troskách. No nic, musím se asi více snažit. Více prodávat! (A méně kupovat!). A lépe si čistit zuby...

Hned zítra ale čekám veselejší a bojovnější náladu, která naštěstí po těchto horších dnech většinou přichází. Chci si udělat pořádek a přehled v ušitých taškách a kabelkách a minimálně tak pečlivě jako včera faktury je vystavit na jednom přehledném místě. Nebo vlastně dvou. Na Fleru (s cenami včetně Fler provize) a tady s cenami nižšími. Aby v tom byl pořádek a všichni hned věděli, na čem jsou. A mohli si podle své fantazie kombinovat osvědčené střihy s látkami jejich srdce.

Taky mám trochu v úmyslu, nechat zájemce o tašku vybrat z látek dostupných na českém trhu. A že se u Melluzínky, v Domě látek, v Peonygarden, u Kdotokdyslyšel, nebo v brněnském Šití nití dají sehnat nádhery nádherné. Nebo kdo hledá něco levnějšího, tak i v opavských Krásných látkách nebo u Miruš ledacos mají.

Ale mám dva strachy. Jednak, že se zamotám do nekonečného kolotoče objednávek látek a budu mít tím méně času na šití (vyřešilo by to třeba to, že si každý látku objedná sám a doručí mi ji?) Druhak, že přestanu mít vládu nad vzhledem kabelek ve svých rukou... A já mám trochu úchylku na to, mít tyhle věci ve svých rukou (můj muž vám to rád potvrdí). 

Co myslíte? Šli byste do toho? Nemám teď na mysli objednávku tašky (i když... co?), ale nabídku výběru látky ze všech, co se kde dají sehnat...

P.S. Na fotkách francouzská peněženka pro mou milou tetu-bětu, do sady k tašce a obalu na knihu. A taky nové úchytky z výprodeje na náš kredenc po prababičce.