Dnes
jsem odeslala poslední předvánoční balíčky a ukončila tím
svou první prosincovou prodejní horečku. Do letoška jsem vždycky
byla na druhé straně, na straně nakupujících. Letos díky
dokončovacím pracem na našem staronovém domě, přípravě na
trhy, naslibovaným objednávkám a hlavně nepříliš plnému účtu
(bych si nikdy nemyslela, kolik v součtu stojí všechny ty nezbytné
blbosti jako třeba vodovodní baterie!) jsem byla spíše na té
straně prodávající. A musím říct, že mě to hrozně těšilo.
I když jsem často šila pod tlakem, ve stresu, do čtyř do rána,
těsně před odjezdem vlaku, se řvoucíma holkama za zády... Ale
pocit, že se někomu mnou ušitá věc líbí tak moc, že si
troufne jí někoho obdarovat, to je pro mě velká pochvala, které
si moc vážím....
P. S. Všechny ušité a uháčkované věci na obrázku už Ježíšek nese někomu pod stromeček - kéž se líbí obdarovaným stejně jako dárcům ***
Žádné komentáře:
Okomentovat