Už od samých počátků mého háčkování jsem hledala ověřený a fungující postup na ukončování mých háčkovaných veleděl. Všude ale psali jen "práci ukončíme a zapošijeme." Jakoby snad všichni háčkovali odjakživa! Ukončovala jsem proto tak, jak mě to naučila má babička. Posledním okem jsem provlékla cancour příze a háčkem (!!!) jsem asi tak dva až tři centimetry dlouhý konec příze párkrát protáhla skrz své dílo. Výsledkem byly příze trčící všude (zaháčkovaná příze při manipulaci s háčkovanou věcí rychle vylízá z děr, kterými byla protažena).
Vrcholem všeho (a na dlouho taky koncem celého mého slavného háčkování) byla totálně vypáraná háčkovaná šála, kde jsem se snažila v krátkých intervalech střídat černou a tyrkysovou barvu. Při častém střídání barev a častou manipulací s šálou (u šály to mám pocit ani jinak nejde) vylezly a nakonec se i vypáraly snad všechny příze, které tam byly. Několik dlouhých večerů, které jsem s háčkováním šály strávila, bylo v háji.
S objevem Google a Youtube jsem začala pátrat znovu a dost věcí si vygooglila a naučila. Postupně, tak, jak jsem je potřebovala. Nikde ale nebyly všechny pěkně pohromadě, přehledně a kdykoli k nahlédnutí. Takže jsem se rozhodla, že budou všechny přesně takhle tady. Abych (až zase budu po nějaké nepovedené šále mít delší háčkovací pauzu a všechny je zapomenu) mohla jen přijít, přečíst a vzorně a bez chyb uháčkovat. Štítky "háčkuju" a "šiju" budou věnovány právě takovým vychytávkám, které jsou možná pro mnohé samozřejmé, ale mi trvalo nějakou dobu, než jsem na ně přišla...
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Postupy pro ukončování používám při ukončování jako takovém, ale i při ukončování barvy (a začínání jiné barvy).
1. Ukončování pokud je rub skryt a nepřístupný (např. uvnitř háčkované hračky)
Tahám za smyčku, až se cancour ustřihnuté příze provleče na stranu smyčky. Zůstane mi jen cancour bez smyčky. Ten pomocí tupé vyšívací jehly provleču alespoň 2-3 cm vnitřní rubovou stranou háčkovaného díla (ne háčkem, ale jehlou, v tom je ten vtip). A ještě pár centimetrů nechám viset uvnitř stonku, zbytek ustřihnu. Nebo můžu provlečení vnitřní stranou úplně vynechat a nechat nit jen trčet, ale u háčkovaných hraček, kde se předpokládá náročné používání :-), se provlečení hodí.
Pokud ukončuji například část těla u hračky, která už je vyplněná dutým vláknem, protáhnu cancour smyčkou (viz začátek předchozího odstavce), navléknu ho na tupou jehlu, provleču výše zmíněné 2-3 cm a dvakrát nebo třikrát prošpikuju právě ukončovanou část těla jehlou. Příze se tak ztratí někde uvnitř dutého vlákna a ještě se mi nestalo, aby někdy vykoukla. A to naši háčkovaní kamarádi dostávají od holek pořádně zabrat...
2. Ukončování pokud je vidět rub i líc (šály, čepice, svetry, háčkované košíky, deky a kdovíco ještě):
Je logické, že v tomto případě nejde nechat trčet ani pár centimetrů. Zároveň ale nejde ustřihnout přízi a nenechat ani kousek navíc. Vypáralo by se to. Proto těch plus mínus pět centimetrů musíme provléci co nejvíce dovnitř háčkovaných řad. Buď jehlou podobně jako na obrázku u prvního případu, alespoň pět centimetrů, pak za volný cancour zatáhnout a utáhnout, co přečnívá už s klidným srdcem ustřihnout. Nebo (často třeba právě u střídání barev - tak, jak jsem to měla udělat u své šály:-)) cancour právě ukončené i právě započaté barvy alespoň deset ok obháčkovávat (obrázek). Pak za oba cancoury zatáhnout, tím se ukončení a započetí pořádně utáhne, zbytek ustřihnout.
