úterý 6. září 2016

Výzva

Vlastně už výzva číslo dvě, hned po té na skorodokončení mé pracovny. Ta trochu vázne, to uznávám, na to, že už chybí jen pár detailů. Na druhou stranu: šít už se v ní dlouho dá a času není nazbyt, takže mě nic až tak extra k doladění nenutí. Jde už opravdu jen o estetiku (a umytí oken).

Jiná věc je dětský pokoj. Na ten jsme, já i holky, hrozně natěšené. Já plánuju se díky jeho nastěhování zbavit krabic všude po domě, holky plánují hromadnou přespávačku s kamarádkami. Pokoj je v podstatě hotov, čekáme jen až vytvrdne naolejovaná podlaha. A že to s tím naším slavným přírodním světlicovo-tungovým olejem chvíli potrvá.

Je to náš asi nejparádnější pokoj v celém domě, rozhodně nejsvětlejší a s krásným (budoucím) výhledem do zahrady a vstupem na (budoucí) terasu. Zatím je výhled jen na staveniště, které se už z podstatné části alespoň přesunulo zevnitř ven. Ale venek letos v plánu rozhodně nebyl, takže spokojenost.


Pokoj je v nejužší části našeho úzkého domu, takže má na šířku jen něco přes dva a půl metru a na délku myslím necelé metry tři. Proto bylo od začátku naplánováno velké francouzské okno a muž společně s architektem, který nám dispozici domu pomáhal naplánovat, vymysleli, že by bylo dobré nechat pokoj vzdušný a otevřený až do krovu. I mlynářské  schody do horního patra pokoje nám architekt ve vizualizaci navrhl, jen trochu jiné než nakonec máme a asi o kapánek "designovější". Ale plán míní a křivost domu, finance a nutnost svépomoci mění. 


Otevření pokoje do krovu tak zůstalo, i využití spodní části pokoje jako herna s psacím stolem. Ten bude pod podlouhlým oknem. V horní části pokoje, nad mlynářským schodištěm, nakonec mírně upraveným a z našich oblíbených OSB desek, bude část spací. Na zabydlování schodiště hračkami se obzvlášť těším, poličky jsou sice z prostorových důvodů dost úzké, ale doufám, že velkou část naší hračkotéky pojmou. Jsem pyšná na svého muže, který schodiště celé vyměřil a nakreslil. Pak nechal nařezat hromadu OSB desek a z nich za mého neustálého divení se jak ví, která deska kam patří, schody sešrouboval. 

Hromada desek a destiček vypadala asi takto:


Mužova vizualizace schodiště v programu SketchUp takto:


----------------------

Mě teď čekají ty detaily: nastěhování věcí, závěsy (rolety?), lustr, povlečení (přešít sekáčové úlovky na požadovaný rozměr), obrázky, koberec. Jen toho času moc není, ale to si tady stěžuju pořád..

A kdyby někoho zajímalo, co bylo na místě dnešního skoro hotového dětského pokoje před třemi lety (červen 2013) a jak vypadá dětský pokoj z pohledu ze zahrady dnes (no dobře, loni v zimě, čerstvější fotku nemám), tak prosím:



Asi si budu muset sestavit takovýchto dvojic více. A když mě zachvátí pocit, že nám to jde všechno hrozně pomalu, všechny si je dopodrobna prohlédnout..

6 komentářů:

  1. Krásné, máte skvělé nápady. Moc se mi líbí, jak dávate domečku svou tvář, chodím kolem vás témeř denně. Mezonetový dětský pokoj, to by se mi taky líbilo. Možná to zní jako fráze, ale všechno chce svůj čas. Taky bych často chtěla určité věci ihned, ale nic se nedá uspěchat, nejde protlačit víc zrníček písku v přesýpacích hodinách. Tak se alespoň budete delší dobu těšit z každé malé změny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc díky za pochvalu, každá taková mě hrozně těší. Uznávám, že jsem hodně netrpělivá, navíc když chceme krom prací na domečku zvládat i spoustu jiných věcí. Snažím se, ale nedočkavost vyhrává..

      Vymazat
  2. Milujem takéto domčeky.
    OSB u vás frčí lepšie ako u nás!!
    My sme ešte v dvoch izbách nezvládli schody na ,,hvezdáreň,,.Tieto su parádne.
    Ja viem, ako je to s časom, rada budujem, ale predsa, prišla som sem pred 7 rokmi ako melírovaná blond s deťmi skoro okolo strednej školy a vyšla som von ako šedivá skoropenzistka a jedno dieťa začalo chodiť samé do školy len tento rok hoci má 20...tak to je nespravodlivééé:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jojo, krapet jsme tomuhle materiálu propadli, uznávám..
    Ale s pochvalami ještě počkejte, myslím, že u nás taky spousta věcí zůstane spoustu let nedokončená. Energie ubývá..

    OdpovědětVymazat
  4. Máte to krásné! A ta bříza....ach!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc díky, Baru.. Bříza je asi moje největší první a poslední umělecké dílo v životě :)

      Vymazat