čtvrtek 31. května 2018

Zahradníci


Naše zahrada se po letech rekonstrukce letos konečně dostává zpátky do kondice...

Holá místa po hromadách dřev a kamení zarostla trávou, binec je z velké části uklizen nebo alespoň soustředěn na jedno místo.

Za domem, kde jsme vždy sedávali (obědvali, večeřeli, v bazénku holky cachtali), je opět stůl a lavice. Zatím obklopena (pěkně srovnaným - díky!) stavebním materiálem a míchačkou - ale je.

Okrasná vrba řezem zkrásněla, stará bílá lavička pod ní je skvělý úkryt před ostrým sluncem. Navíc hned naproti pískovišti.

Muž udělal zvýšené záhony a  naše nadšení je veliké. Sára poctivě sklízí jahody - ještě zazelena.

Zasadili jsme spoustu keřů, jedlých a nejedlých a poctivě zalíváme dešťovkou ze sudu.

Broskví bude letos  tuna, poprvé bude úroda švestek - snad. Stará krásná  hrušeň letos nemá rez, stará třešeň bojuje z posledních sil.

Ve studni chybí voda.

...

Máme zahradu trochu víc nadivoko než je asi běžné. Zato máme letos bezovou šťávu přímo od domu. Vyhovuje nám to tak.

A mě znovu baví být na zahradě..












úterý 29. května 2018

Kolekce Lotta


Občas potřebuji nový impuls a moc mě na tom mém podnikání baví, že můžu kdykoli vyzkoušet  cokoli nového mě napadne.

Poslední týdny mám v hlavě šití v kolekcích. Přemýšlím nad tím už delší dobu, jen to potřebovalo uzrát a dostat přesnější obrysy. Vrcholem mého blaha bylo nalezení těch správných látek. A nebyla bych to já, kdyby látky nebyly od mé oblíbené Lotty Jansdotter - ta ženská snad nemá látku, která by se mi nelíbila.

Já je totiž konečně objevila v českém e-shopu! Nějak se mi pořád nechtělo objednávat je ze zahraničí, jsem na to moc líná. Ten e-shop stojí za to - doteď jsem o něm vůbec nevěděla, ale tak nádherné látky tam jsou, že se určitě budu vracet. Jmenuje se Ell by Ell, nakoukněte. Trochu si myslím, že látky od Lotty jsem tam vykoupila, ale všechny ostatní taky stojí za to. Moc sympatická Marcela má úžasný cit na výběr látek. 


Můj výběr Lottiných látek a jejich kombinace s koženkami je tato:




Strašně moc se těším, až začnu látky a koženky kombinovat na kabelkách, batozích, toaletkách a všem ostatním. Vy budete mít možnost si například toaletku s kabelkou libovolně sladit a co teprve jak to bude vypadat vystavené na nějakém tom marketu. 

Já mám takovou radost!

Kolekcí bude samozřejmě více než jedna, nejspíše dvě až tři. Jedna z nich určitě z látek mé české Lotty - Wilburriny. 

A šít budu stále i z jiných látek. Jen teď prostě asi nějakou dobu pojedu na téhle vlně a moc se na to těším.. Létu a šití zdar!

čtvrtek 24. května 2018

Doplněno


Pobavila (a uklidnila) mě kamarádka. Profesorka na univerzitě jim kdysi tvrdila, že čas, za který si myslíme, že něco stihneme, máme vynásobit třemi a ještě zvýšit o řád. O řád jsem zatím nezvyšovala a od té doby, co to dělám, všechno stíhám s předstihem :)

Takže to, že už mi měsíc trvá doplnit Fler o věci, které jsem našila začátkem dubna, mě vlastně vůbec nerozhazuje (no dobře, trochu jo...)

Každopádně tramtadadá: pár nových kabelek, batoh, dost penálů, toaletek a úplně nejvíc obalů na knihu je odteď dostupných na mém Fler obchodě! Nakoukněte, kdoví, kdy se mi podaří ušít (a vyfotit a nahodit) další várku...



úterý 15. května 2018

Namísto lodiček..


.. jsou na kabelce (Wilburrininy) puntíčky.

Kdo moje šití trochu sledujete, určitě víte, že mě jen horkotěžko přemluvíte na ušití té stejné kabelky. Jednak mi sériové šití nesedí k handmade tvorbě, druhak jedna ze zásadních šicích radostí vzniká po protočení kabelky a zjištění jakže to všechno spolu vlastně nakonec ladí. Pokud šijete podruhé, překvapení se nekoná..

Občas už třeba ani nemám dost látky, a tak je problém vyřešen, občas musím trošičku přemlouvat a navrhovat varianty, a někdy mě utlučete argumenty (třeba tím, že už ze stejné látky máte střiženo na šaty :))

Z poptávky po kajakové temně modré kabelce z tohoto příspěvku tak nakonec vznikla taška dost podobná, ale úplně jiná. Mám radost, že vás nakonec (většinou) přesvědčím..



středa 9. května 2018

Vyšťavená..


Měla jsem původně rozepsaný úplně jiný článek.

O tom, jak jsme s mužem strávili poslední čtyři dny sami na Lipně, jak jsme si úžasně odpočinuli, zasportovali, nahřáli se i v noci vymrzli, poprvé v životě si latinskou mši zažili, někteří si i zazávodili..

Moc děkujeme babičce, prababičce a dědovi za hlídání...

Krásné to bylo.

Jen ty návraty do reality jsou někdy (psychicky) náročné...





To člověk v úterý večer natahá všechny ty cestovní zavazadla i nezavazadla z auta, binec všude. Rychle děti nažene do postelí. Pak sám padne, protože celé dopoledne protrajdal na bruslích (úžasná cyklotrasa kolem Studené Vltavy, doporučuji).

Do rána se binec bohužel nezmenší, naopak nabude, protože rychle rychle snídaně, ranní kolečko škola - školka, nákup, aby v lednici alespoň něco bylo. Sára si vybírá nejhorší den za posledního půl roku, vybalovat fakt nejde. Binec dále narůstá. Rychle rychle oběd, protože je středa, a to holky chodí domů po o, respektive Klárka na o (na oběd:)). Zrovna to tak vyšlo, no, co už. Takže kolečko podruhé..

Nevadí, až se najíme, Sára usne a já vybalím, třeba ještě stihnu odepsat alespoň na nějaký ten mail, kterých je za dlouhý víkend až kam. Nestihnu, Sára usne až za hodinu a půl (!!) mé snahy, já soptím, binec už je trojnásobný, Karel přijíždí a já vyrážím na přednášku do školky o vývoji řeči předškolních dětí. Terezka moc nezvládá č, š a ž, navíc když ty přednášky ve školce dělají, je škoda to nevyužít (bylo nás tam pět a půl)..

Přednáška je super, užívám si několik desetiminutovek klidu, dozvím se spoustu nového.

Co mě ale znovu zamrzí je údajný nezájem rodičů o děti. Málo s nimi mluvíme, trávíme s nimi málo času, děti sedí u tabletů. Asi jsem teda mimo, ale mám pocit, že naše generace tráví s dětmi minimálně stejně času, jako naši rodiče s námi. To, že existuje internet a Déčko nás nutí trávit s dětmi čas daleko více, právě proto, aby děti u tabletů neseděly pořád. Možná jsem divná, ale neznám dítě, které sedí u tabletu od odpoledne do večera.

Přicházím domů, binec samozřejmě nemizel, Sára je ještě protivnější než dopoledne, nechce jíst, vzteká se, háže věcmi. Terezce je zima a jde spát. Nebude nemocná, že ne?!? Přemýšlím, kde mám brát každý den těch pověstných dvacet minut, které stačí s dětmi cvičit logopedii, psát úkoly, číst, cvičit, vyprávět, jít s nimi ven - protože oni chudáčci už vůbec nechodí ven. Dvacet minut na to všechno, to už by chtělo pomalu dvě odpoledne. A kdy chystat večeři? Protože dnes děti jedí k večeři jen rohlík s něčím, no to je skandál, to taky nikdy nebylo.

Na závěr Sára ještě stihne (už v postýlce) zničit knížku, na což jsem vysazená,.. A moje nervy to neustojí. Ulidňuji se, že je občas potřeba na děti křiknout, jen.. Nekřičím už moc?

Binec nezmizel, Klárka šla spát neumytá a (podle mě) s nenapsaným úkolem, já za celý den odepsala jen na jednu zprávu na FB, toť vše. Ušito - nula.

Snad se Sára do rána unormální, Terezka neonemocní, Klárka stihne ráno napsat úkol, já dopoledne uklidit. A pak si s nimi zítra stihnu v klidu alespoň povědět, co bylo ve škole a ve školce. Nejspíš to nebude dvacet minut. A možná mi bude i úplně jedno, jestli Terezka bude říkat "ve skolce" místo "ve školce".

Ale možná taky bude dnešní scénář pokračovat i zítra...

(nee, prosím, nebude...)




P.S. Toto budiž uklidnění pro všechny matky, které mají pocit, že všechno stíhám. Není to tak.

P.P.S Lipno nad Vltavou pro dovolenou s dětmi všemi deseti doporučuju. My byli bez dětí, ale někdy je tam určitě vezmeme. Odmyslete si komerčnost všech věcí, atrakcí, stezek, aktivit a akcí, vysvětlete dětem, že nemusí být všude (jinak utratíte výplatu, možná i dvě až tři) a pokud stejně jako my nesnášíte hlavu na hlavě, načasujte si návštěvu (ideálně mimo hlavní prázdniny; do míst, kde chcete být skoro sami, si přivstaňte a jděte ráno). Fotky bohužel žádné nemám, nenabila jsem si foťák :( Kdo by chtěl ještě jeden tip na dovolenou s dětmi, koukněte sem. Takže tak.

P.P,P.S Jsem ukecaná a místy negativní, já vím. Příště zase něco normálně šicího, slibuju :)