pondělí 29. července 2019

Síťovka





Po delší době jsem háčkovala. Síťovku podle tohoto návodu.

Není to vůbec ekonomické, síťovky se teď dají sehnat za pár korun, dokonce i v IKEA je prý mají.

Ale ta relaxace. Háčkování má na můj mozek blahodárné účinky.

A je to i návykové - háčkovala se mnou Klárka, dvě neteře, i Terezka měla snahu se to naučit..






neděle 28. července 2019

Svrateckou hornatinou





Letošní léto si s Karlem dopřáváme poměrně dost sólo výletů. Je to moje poslední léto na mateřské, nepracovní, trochu šicí - bez toho by to nešlo :). A tak když jsou holky u jedné nebo druhé babičky, odtrhne mě muž od šicího stroje :), a jdem nebo jedem.


Objevili jsme tak kouzelnou galerii v totálně zapadlé (a krásné) vesničce kousek nad Doubravníkem. Galerie Z ruky v Křížovické staré stodole s vitrážovými okny. Uvnitř i kavárna, venku dřevěné jeviště a hlediště, kam se v srpnu snad vydáme s holkami na jedno z mnoha letních pohádkových představení.














Obilí na slunci žluté, ve stínu zelené

český les dneška - vlevo listnatý, vpravo (suchý) jehličnatý





Více letos jezdím na kole, dokonce i sama. Návod jak zalepit duši na youtube zkouknutý, v praxi zatím naštěstí nevyužito. Tišnovsko je neskutečně vděčné. Členitá krajina, letos ani ne tak vyprahlá jako v loňských letech. Nikde nikdo a všude krásně.

Fotky z cyklovýletu do Lysic na zámek a přes Sýkoř zpátky (a večer koncert Zrní).







Na kole s námi jezdí i holky - jen je třeba je trochu uplácet slíbeným smažákem, koupalištěm v cíli nebo nocováním na zahradě u kamarádů. Je to často dost psychicky náročné (hlavně pod kopcem), ale pak nám oběma vyrazí dech, když jedou půl dne v lijáku a ani nemeknou. Klobouk dolů...



pátek 19. července 2019

Tři červnové víkendy


V červnu se pořád něco dělo.

Jeden víkend jsme sbalili batohy a vyrazili s kamarády a jejich dětmi kousek za Tišnov, na čundr. Po cestě koupačky, noc v zatopeném lomu, na ohni špekáčky a několik bouřek, které nás minuly jen o fous. Ranní probuzení hlasitým a družným pánem (naštěstí i sympatickým), který se vracel z vesnické zábavy. Ranní čaj s příchutí špekáčku :). Sára napůl v kočárku, napůl pěšky. Klárčin sjezd svahem. A oběd v podobě tyčinek, brambůrků a bezovky na Šárce. Moc dobře bylo.














Další víkend jsme nechali Sáru u babičky a vyrazili se staršíma holkama na vodu. Na dolní Lužnici - začátek v Táboře. Báli jsme se, že by to Sára ještě dva celé dny v lodi neuseděla. Já měla za úkol naučit se loď kormidlovat, což mi způsobovalo neskutečný stres. Naše stařičké vzducholodě tři porcelány uprostřed věčně neuvezou. Musím se pochválit, po pár hodinách jsem dokonce nalodila do své lodě Klárku a sjely jsme i pár jezů. Měli jsme kapku chladnější počasí, zato ale počet vodáků nebyl vyšší než příjemný, v kempu poloprázdno (a kempovné vybírané přímo z auta). Večer nostalgický kotlíkářký večírek v hospůdce s x kytarami, ukulelem a foukací harmonikou. Konec v Bechyni, která mě nadchla. Retro vlak.

S dvěma staršími dětmi měla tahle minidovolená úplně jiný náboj, člověk nemusel mít oči všude a zrelaxoval. Ale ty Sářiny hlášky a roztomilosti nám chyběly, ne, že ne..












Jeden prodloužený víkend jsme strávili s našima v šedesát let starých retro chatičkách na horním toku Odry. Chatky patří taťkově zaměstnavateli a s dětmi (a dalšími dětmi) je tenhle typ dovolené nad zlato. O dětech skoro nevíte, venku hřiště, bazén, pinponk. Snídaně, obědy a večeře na terase, čerstvé třešně, paráda.


Jen ty batohy by za mě mohl balit a vybalovat někdo jiný :)

středa 17. července 2019

Máma a já





Prázdninové šití je u mě zatím hodně relaxační. Díky holkám u babiček se mi celkem daří stíhat zakázkové šití (jen s tím focením a vystavováním je to horší), ve volných chvílích jsem si ušila i pár oblečků pro sebe (a tam je to s focením a vystavováním ještě horší). Nebo šiju, co se mi zrovna chce. To je vůbec největší paráda. A pak taky krabice se zašíváním a vyspravováním oblečení, co na mě čeká už hodně dlouho a je skoro bezedná..

Prokládám audio i video pořady Adama Gebriana o české (a místy slovenské) architektuře. Jak to, že jsem je - stokrát díky Helči - objevila až teď? Ani zahradní architekturu nezanedbávám: BBC pořad Garden Rescue je pro mě skvělým večerním relaxem. Konečně něco, co mě hodně baví a není jiná možnost než sledovat v originále. Mám pocit, že má angličtina po těch x letech nepoužívání mizí v dáli, tak teď aspoň přes ten poslech..

....





Kabelky pro malé slečny jsem měla v hlavě už dlouho. Každou chvíli potkávám holčičky s pidikabelkami, tak mě napadlo, že kdyby jim kabelka ladila k té mámině, možná by to každý den dělalo radost oběma dvěma.

K dostání tady..