čtvrtek 16. listopadu 2017

Pro blogerku


Většina batohů, které v posledních týdnech šiju, vzniká v utajení. Přejete si je pod stromeček pro své dcery a ženy. Nebo i pro sebe: vybíráte si látku, koženku, kapsy, typ, ale výsledek posílám manželovi a vám bude odtajněn až pod stromečkem.

A tak musím zůstat tajemná až do konce i já..

Než jsem začala ušité věci prodávat, bála jsem se, jestli se někomu vůbec budou líbit tak, aby si je koupil. A  je pro mě velká čest, že se vám moje práce nakonec líbí tolik, že jí chcete dokonce obdarovat své blízké. 

Další level pro mě pak nastává tehdy, když si mou práci koupí (nebo přeje :)) někdo, kdo sám taky šije. Nádherné věci šije. A vím jistojistě, že jeho vkus je vytříbený a že proti jeho (jejím) barevným kombinacím se ty moje můžou jít zahrabat.

Přesně to nastalo u Lady Tattooch Jany, za kterou dnes tento zaječí batoh  odfrčí Českou poštou...

pondělí 13. listopadu 2017

Sedm



V říjnu se u nás s oslavami roztrhl pytel, koncem měsíce jsme slavili s Klárkou.

Má ráda lego, dospělácké omalovánky (nejlépe fixkami), svíčkovou omáčku a langoše. Zbožňuje kolo, brusle, výlety - ale jen za předpokladu, že jde s námi některá z kamarádek. Číst knížku byste jí mohli celý den - poslouchala by. Snadno se pro cokoli nadchne. Terezku by možná chvílemi vyměnila :), ale Sáru nedá za nic na světě...

pátek 3. listopadu 2017

Sára roční



Co den, to pokrok. Umí všechno, co je pro třetirozenou podstatné:

Přihlásit se (velmi hlasitě) o jídlo, když kdokoli cokoli k jídlu má.
Pokud ani tak není vyslyšena (tři hladové děti nemůžou být obslouženy všechny hned), umí si najít jídlo sama - v tašce, v šuplíku, kdekoli.
Když ji někdo něco bere, nedá se. A řve.
Ujde sama zatím jen pár kroků, zato šplh na cokoli zvládá na jedničku. A hlavně rychle. Šplhá na stoly (bohužel úspěšně), na schody, i na přeblovací pult už se vyškrábala. Buď jsem už na toto období, kdy musíte být dítěti neustále v patách, zapomněla, nebo je Sára oproti holkám děsně akční. Nenene sice říkáme, ale zatím to není moc platné. Vlastně vůbec platné.

Jedničkou mezi batolecími hračkami je žlutá kačka do vany - vydrží ji šudlat a žužlat i desítky minut. Jinak vede vyndavání věci z čehokoli (včetně mojí peněženky) a nandavání věcí do čehokoli. Třeba jednotlivě balené čaje a k nim papírová krabička - vystačí si. Velmi oblíbené místo je spodní šuplík s hrnci.

Napodobuje slova a já si říkám, jak je šikovná, ale ono už to asi v roce je celkem normální. Ale stejně bych řekla, že jí to jde :)

Noční kojení naštěstí pro mě zredukovala na jednu dávku. Spí dvakrát za den, a pořád zásadně v kočáru zaparkovaném v chodbě.

Přesto, že je den s ní poslední dobou trochu náročnější a počet roztahaných věcí, hraček, všeho se zněkolikanásobil, je to pořád moc pozitivní a vysmáté dítě.

Od 24. října už ne miminko, ale batole..