Ze sobotních trhů mám dost rozporuplné pocity. Spousta šití a příprav a stresu a pak celkem mizerný výdělek. Člověk se na jedněch trzích namlsá a před dalšími si naplánuje, kolik a jakých látek bude moct z výdělku pořídit. A ono nic.
Hned zkraje, ráno, mě můj soused vysloužilý kovboj označil za "tu z drahého kraje" - moje minimessangery za 550 Kč ho evidentně pohoršily. Jeho kabelky byly za 290,-. "Voněly" Čínou...
Na druhou stranu jsem si moc pěkně popovídala s paní, která se opatrně zeptala, kolikže stojí dětský batůžek. Za cenu mě moc pochválila a pak jsme si vzájemně postěžovali na lidi, kteří podceňují svou práci a kazí tím trh.
Každopádně kovboj podle počtu lidí obléhajících jeho stánek tržbu měl a já moc ne, takže kdo je vítěz? :(
Paní z druhé strany mého stánku, která prodávala všemožné věci z pedigu, byla zlatá - moc hezky nám spolu den utekl, vyměnily jsme si spoustu informací, zkušeností, probraly děti a tak. Zanedlouho bude otevírat zrekonstruovanou galanterii rozšířenou o tvořivý materiál ve Žďáru na pěší zóně. Nemít tam ji, tak už bych se asi psychicky hroutila kolem oběda. Moc díky!
Poradila mi přihlásit se na Fler trhy, které bývají v Novém městě na
Moravě a ve Žďaru, jdou tam lidé, kteří si jdou pro rukodělné výrobky a
žádné blbé řeči o ceně tam prý neuslyším.. Tak uvidíme..
Dobrý pocit mám i z uspořádání zboží - má ještě
spoustu much a pro příště mám ještě dost tipů na vylepšení, ale poprvé
jsem byla se vzhledem stánku docela spokojená.
A nechodili jen kritici, dost čtenářů blogu se zastavilo (omlouvám se, že jsem asi některé hned nepoznala, mám hódně špatnou paměť na obličeje a ve dvou případech mi až pár minut po jejich odchodu došlo, kdo to byl :(). Moc děkuji za všechny pochvaly známých i neznámých, hodně mě to těší..
Bylo to hektické, byly chvilky světlé i tmavší, každopádně každá zkušenost se počítá. Musím si trochu zocelit sebevědomí, dát si od trhů chvíli pauzu, vrhnout se na naslibované zakázky kvůli přípravě na trh odkládané. A konečně sbalit tašku do porodnice - že by podle Syroovčina skvělého návodu?
A mezitím vším už hodně odpočívat, těšit se a spát - utrpením začíná být už i cesta pro holky do školky a dneska při vaření večeře jsem musela sedět. Možná to všechno měl být impuls ke zklidnění a nabrání nové energie..
Moc ti to sluší a stánek máš krásný :-) Negativní zkušenost vždycky zamrzí, ale zase člověka posune dál, je třeba si hledat cestičku jinde a mezi těmi, kteří zájem mají. Aspoň já tomu věřím a stále doufám...:-) Baruško, opatruj se a už odpočívej:-)
OdpovědětVymazatDíky Luci.. Mě fotka teda trochu vyděsila, připadám si opuchle. Ale asi je to normální v téhle poslední těhotenské fázi :)
OdpovědětVymazatTrhy jsou hrozně nevděčná a hlavně proměnlivá věc, já po pěti letech trošku tuším, jestli se mi akce vyplatí, nebo ne... a v poslední době mi trh, výdělek nevýdělek, přijde jako skvěla možnost, jak si užit sobotu bez dětí v přitomnosti podobně naladěných dospělých prodejců :)
OdpovědětVymazatZuzi, ani nevíš jaks to (zase:)) trefila. Přesně tohle bylo po pár dnech deprese moje shrnutí zážitků z trhu. S Peťou od vedlejšího stánku jsme probraly kdeco (i porod v autě :) - bojím, bojím). A vidět občas holky jen párkrát za den, a to ještě když mi donesou sváču nebo oběd, je taky děsně osvěžující. Jen bych ještě mohla trochu zkrotit své nervy tak týden před trhem, ale to asi přijde časem samo..
VymazatDěvčata ..jen z jiného pohledu ...dokážu ocenit ruční práci i si představím co je za vším času, ale já prostě nic nepotřebuji a tak nekupuji. Nezlobte se. Jen chodím a koukám.
OdpovědětVymazat