Co mě baví

Baví mě kombinovat látku s koženkou. Kombinace vyfotit a čekat, jestli se zákaznici bude líbit můj favorit. Nebo jestli vybere úplně jinou dvojici(trojici) a já pak budu dvojnásob zvědavá a překvapená výsledkem.

Baví mě vymýšlet jakou nití a ve kterých místech koženku nebo látku prošít. A jak dlouhým stehem. A jestli obyč nebo silnější nití.

Baví mě kombinovat s látkou barvu zipu nebo i jezdce a dokonce i vymýšlet barvu podšívky.

Baví mě vymýšlet, jakou etiketu použiji a kam ji umístím. Jestli na ni chci upozornit nebo ne.

Zrovna teď se to všechno sešlo a z jedné látky během několika dnů vznikly tři kabelky. Různého střihu a v kombinaci s jinými koženkami. Jedna prodaná na Vlásenických trzích, druhá ušitá na objednávku pro čtenářku z Brna - zdravím a děkuji - třetí ušitá nedávno a zatím volná (minimessanger stromečkovo-černý). S každou barvou koženky dostává látka jiný nádech, jiný šmrnc, jinou náladu. A já si moc užívala hlavně ten okamžik protočení kabelky z rubu na líc, kdy z roztřepeného ničeho vzniká začištěné "něco".

Vím, že nejde o žádné extra umění. Navrhnout krásnou látku je daleko daleko daleko těžší než jen látky zkombinovat. Ale pro mě je každá oku lahodící kabelka velkým vítězstvím nad mým výtvarným antitalentem a i když je pro mě cit pro barvy pořád dlouhou cestou se vzdáleným výsledkem, mám z tohoto neustálého učení se velkou radost.