Terezčin první den ve školce

Prázdniny si prodloužila o dva dny výletování, týden blinkání a dva dny u babičky. A dneska nadšeně vyrazila. Značku kuřátka přijala s ledovým klidem, koník by byl sice lepší, ale co už. Krom chvil kdy má hlad, je ospalá nebo nemocná, je to celkem salámista. 

Touha jít do školky na obě naše holky přišla přibližně ve dvou  půl letech. Od loňských Vánoc jsem musela Terezce vysvětlovat, že nejdříve musí mít dort ke třetím narozeninám a teprve pak může vyrazit. Když jsme začátkem června upekli dort k narozeninám mému muži, druhý den se Terezka bez mrknutí oka v šatně školky vyzula a stála nastoupená před dveřmi do třídy. Dort už byl, tak co.. 

Nemoc ji ale tak vysílila, že se po prázdninách vůbec nebránila pustit do školky Klárku znovu samotnou - bez ní. Půl dne prospala a byla ráda, že je ráda. Možná se mi to jen zdá, ale blinkání a už skoro týdenní dieta ji zbavily jejích batolecích špíčků a oplácánků a už je z ní prostě velká holka.

Dnes už do třídy vpluly naše holky spolu. I to hlasité DÓÓBRÝÝ DÉÉN od Klárky za ty roky odkoukala, hérečka jedna. Ani se nestačila otočit a zamávat.

A já jdu zamáčknout slzu, protože ne, že bych nebyla ráda, že budu mít alespoň pár týdnů po dopolednách čas na spoustu věcí. Ale být doma s tak pohodovým dítětem bylo prostě za odměnu..