pondělí 25. ledna 2016

Společenský život hmyzu




Nikdy mě návštěvy muzea moc nebavily. Za mého dětství šlo většinou o sestavu různě velkých vitrínek s čímsi, všude spousta cedulí s textem, který až na výjimky nikdo nečetl, to vše omotané provazy na stojáncích, aby se ani k těm vitrínám člověk nemohl přiblížit. A k tomu ještě často nevrlá paní, která to všechno měla pod dohledem. 

Dnes už se to naštěstí mění a dá se najít spousta muzeí, kde si člověk může věci vyzkoušet, poslechnout, zamyslet se. Někdy jsou expozice přizpůsobeny i dětem. A někdy jsou v krásných prostorách citlivě a moderně rekonstruovaných domů. 

Jedna přesně taková je teď (do konce února) u nás v Tišnově v nádherném Müllerově domě. Celé přízemí tohoto domu je plné skleněných vitrínek. V nich ale není hmyz připíchnutý špendlíčkem, ale hmyz živý. Někdy až moc (malý cvrček na nás s Terezkou vykoukl zpod záchodu). Ve vitrínkách - insektáriích - tam mají strašilky, pakobylky, cvrčky, čmeláky i s hnízdem a taky třeba šváby (ten na nás naštěstí odnikud nevykoukl). Holky čučely, až jim oka z důlků vylézaly. Na chodbě obrovské mraveniště a termitiště v životní velikosti, pro větší děti kvíz a pro menší magnetické bludiště a hmyzácké převleky. A kdo by ještě nevěděl, čím dítě zaměstnat, paní u pokladny dětem ochotně půjčí další zábavu. Třeba tuhle z mé oblíbené brněnské Lipky.

V prvním patře se pak dá s dětmi projít stálá expozice o Tišnově, která je moc příjemně oživená dřevěnými krabičkami s úkoly pro děti. Úkoly už jsou pro starší (čtoucí) děti, ale naše holky bavily za mé asistence i tak. Chvíli jsem se stihla pobavit i s paní ředitelkou muzea - odhadem přibližně stejně starou jako já - o její snaze lidi v muzeu zdržet a nalákat je, aby se vraceli. V našem případě se jí to sto procentně podařilo. Holky jsme vypendili ven jen pod pohrůžkou, že nás tam paní jinak zamkne (byli jsme tam až do zavíračky) a se slibem, že zítra hned po školce tam půjdeme kvíz dodělat...


P.S. 13. 2. bude v Muzeu Hmyzí den, jehož součástí bude i ochutnávka hmyzích specialit. Mňam.

Staré dřevěné schodiště v llerově domě a jedna z Tišnovských úzkých uliček po cestě domů.

Žádné komentáře:

Okomentovat