Neober celý strom..

Šiju až se ze mě kouří, takže jen v rychlosti pár fotek z mého šicího světa a jeden odkaz.

Odkaz na písničku od Kristíny, kterou mi před pár dny pustili naši a mi z ní doteď běhá mráz po zádech. Od Kristíny jsem znala jen pár rádiových vypalovaček, tenhle text se ale podle mě hodně povedl...

Pěkný víkend všem!

Vánoční

První Vánoce v opraveném domě, po dvou letech zase zpátky "doma". První Vánoce, kdy necestujeme ani na Vysočinu k jedné babičce, ani na Ostravsko k druhé babičce. Obojí přijedou za námi.

Podařilo se nám všechno nachystat tak, že na Štědrý den byl už klid jen na čekání. Bobovali jsme, k obědu si dali cukroví a po cukroví Dvanáct měsíčků. K tomu za oknem obrovské vločky sněhu..

Terezka si loňské Vánoce ještě moc nepamatovala, když se jí Klárka zeptala, jestli se těší na večer, řekla, že jo, ale že se taky těší na ráno :)

Nadšení z dárků bylo (jako asi všude) velké. Spát se šlo pozdě (hodně pozdě) a dva dny jsme přeskakovali v obýváku vláčkodráhu. Když mašince na dálkové ovládání došel dech, začali jsme přeskakovat lego. Nemám to srdce nové hračky holkám lifrovat hned do pokoje - aspoň si tu radost takhle užijeme všichni. Sranda, že i přes tři holky mají u nás tyhle klučičí dárky takový ohlas.

Cukroví jsme snědli dříve než jsem si ho stihla (na nových talířcích od Soni Malinové - juchů) vyfotit. Jsme rádi, protože stejně už se pak jí jen proto, že je.

Mým velkým hudebním objevem letošních Vánoc jsou Hovada boží od Jablkoně. Jak to, že jsem na ně narazila až letos?

Začala jsem  (po skoro roční těhotenské pauze) znovu běhat..

 

Šátky a malé hudební okénko

Jsem mírně "chucpe" ze včerejšího celoodpoledního  vyvíjení vysněného městského batůžku, který sice nedopadl úplně nejhůře, ale bude chtít ještě pořádně vytunit a vyladit. No nic, přes víkend ho schovám, aby mě zbytečně nedeptal, a v pondělí nastoupím plná energie na vylaďování. 

Je to běh na dlouhou trať, tohle navrhování nových věcí, až člověk během toho procesu přemýšlí, jestli mu to stojí za to. Už jsem si to zažila na podzim s pánskou peněženkou, takže možná i proto jsem teď batůžek tak dlouho odkládala. Ale když se to pak povede, vypadá to k světu a je to i funkční, to se pak radost nedá popsat. No, co vám budu povídat...

Náladu mi dneska ale vylepšuje rozesmátá pohodová Terezka, která si umí užít i tak nudnou věc jako je focení nových šátků. To je ta slibovaná novinka ve čtyřech kusech, už jsem je zvládla nahrát i na Fler. Děsně se nám s holkama šátky osvědčily, nosí je prakticky od května do října a letos jsem se konečně dokopala ušít jich víc.

Muž mě taky poslední dobou zásobí hudbou, asi mu nevyhovuje můj oblíbený (důchodcovský?) Český rozhlas Dvojka :) Elektronická hudba mi nikdy nic moc neříkala, ale tahle písnička brněnských MIDI LIDÍ srší energií, a to já dneska fakt potřebuju. Tak ta už hrála dneska snad desetkrát. A pro připomenutí si životních hodnot neškodí poslechnout si ani tenhle Traband.