Výlety podzim 2022

 

Se zpožděním si sem pro archivaci a  budoucí vzpomínky přidám ještě naše výletování po Tišnovsku z loňského podzimu. Protože když je venku krásně, je škoda sedět doma, což už s námi často nesdílí naše nejstarší dcera. Vlastně to s námi často nesdílí už delší dobu, ale letos už občas prostě zůstane doma a basta.  Někdy pomůže geokešing, někdy ne. Zato Terezka je z každé procházky obrovsky nadšená. A Sárinka? Tu sice bolí nožičky na každém kopečku a svačinu začíná vyžadovat po prvních sto metrech, ale nakonec s plnou pusou vtípků ujde cokoli si vymyslíme. 

Kaly, Sýkoř, Křížovice - září až říjen 2022.

Fotky z Kalů jsou foceny mobilem (ještě před začátkem Fotodílen), na Sýkoři a v Křížovicích už jsem v rámci úkolů z Fotodílen experimentovala s hloubkou ostrosti.

Tři

 

aneb po třech letech společné focení.

***********

Ta s čerty v očích mě neustále nutí být ve střehu, předvídat její nápady a pak být neskutečně rychlá. Ta  s uměleckou duší mě naopak nutí hodně zpomalit, nadechnout, vydechnout a počkat na její vlastní pohodové životní tempo. A ta třetí mě nepřetržitě procvičuje v argumentaci a bojím se, že už nějakou dobu prohrávám. Na všechno má odpověď a já v nich trochu slyším samu sebe. 

***********

Jinak mě ale tyhlety focení jednou připraví o poslední nervy. Hodina příprav a přemlouvání, dvěstě znechucených obličejů (takové černé tričkááá?), pak milion grimas u focení. A po pěti minutách naschvály té nejmenší, kterou bych následujících několik minut nejradši roztrhla jak hada.

Ale co by pro těch pár fotek pro budoucí vzpomínky člověk neudělal. No, vlastně jsem zvědavá, za kolik let se po dnešním zážitku k takovémuto focení znovu přemluvím. Všichni fotografové, máte můj hluboký obdiv...

Tak schválně - uhodnete podle fotek, kdy nastal bod zlomu? (A kdy pak dokonce letěla krytka od foťáku?). 

Jedna krásná podzimní narozeninová neděle

 

Začala mší věnovanou misiím, kde naše holky v Tišnovském kroji zastupovaly Evropské děti a  pokračovala mým předobědovým focením ušitých věcí pod Květnicí. Po obědě jsme vyrazili kolem vodopádků ze Štěpánovic nahoru do kopce na nádherně vybarvené louky s dalekými výhledy. Balíky, které zaručeně nahradí všechny hřiště světa, draci, na které byl malý vítr, trocha stresu a mrčení, protože bez toho by to nešlo a domácí perník zabalený v krabičce. A taky spoustu fotek od Klárky a pár i od Terezky, protože holky to začíná bavit.

A skončila Sářinou oslavou  narozenin, kachničkami, které ji asi nikdy nepřestanou bavit, a záznamem StarDance, který jsme v sobotu prošvihli.

A to naše třetí od neděle už pětileté dítě, to je anděl s čertem v těle. Svou akčností, samostatností a fištrónem mě dokáže často doběla rozčílit, ale ona to všechno dělá s tak dobrým srdcem, že ji to všechno okamžitě musíme odpustit. 

Rozkvetlý víkend

Bylo krásně, bylo teplo a všechno všude kvetlo - minulý víkend. Po náročném týdnu, který jsem si dala za cíl hlavně přežít, jsme doma nechali výbuch jako v tanku, sbalili pět švestek a hned po tradičních snídaňových vaflích jsme v sobotu vyrazili. Domů jsme došli v podstatě jen přespat a v neděli vyrazili znovu, tentokrát i s kamarády. Binec se (bohužel) sám neuklidil, ale krásně nám bylo. A vlastně to není úplně špatná strategie, utéct před ním do přírody ...

Start ve Skryjích - snad nejzapadlejší vesnici ze všech s nejúžasnějším okolím. Kolem potoka nahoru do Jilmoví. Dvě (!!!) hodiny holky v potoce, pak jsme ty vodnice museli skoro násilím odtáhnout. Setkání s kolegyní z práce - svět je malý. Lodička, několik obrovských "kamínků" v batohu, válení sudů a svačina v trávě. A viděli jsme otakárka a běláska, co nebyl bělásek, a taky nejdelší žížalu, co se střemhlav vrhla z kamene do potoka. Vylovili jsme ji, tak snad jsme ji nepřekazili moc plány. Cíl: Borač.

V neděli okruh Lomnice - Veselský chlum - Brusná - Lomnice. Čtyři dospělí, šest dětí. Chlum je dost profláklý, ale svými výhledy a kamennými zídkami nikdy nezklame. K tomu teď milion neskutečně krásných kvetoucích třešní - všechny jsem je musela vyfotit. 

Určovat druhy rezekvítku s pomocí aplikace PlantNet, vychválit vesnické domky a divit se katalogovým bungalovům, probrat spolu všechna příkoří lockdownu. Prokládat to všechno Ondrovým  neskutečně kreativním úkolováním dětí. Napodobovali olympijské disciplíny a mohli se přetrhnout jak je to bavilo. Plus hra na bombu (odpočítávám deset až nula a pak vás nesmím vidět) a potopu (odpočítávání, nesmíte stát na zemi) vylepšená o verzi "zavěste se někam". Paráda.