Batohy

 

Nechce se mi ani věřit, že batohy šiju už osm let. Uvědomila jsem si to, když jsem minulý týden ušila batoh s geometrickým vzorem - můj první ušitý batoh byl totiž taky s geovzorem. 

Připadá mi, že snad jediné, co jsem za těch osm let nezměnila, je velikost batohu. Prohodila jsem látkovou a koženkovou část (zadní/přední strana batohu), přidala kapsu, zapínání na zip a vyztužila popruhy. Zatím asi poslední funkční změnou je přechod z bavlněných látek na nepromokavou kočárkovinu. 

Výběr vzorů na kočárkovině se totiž za tu dobu neskutečně rozšířil, často nevím, z jaké látky šít dřív a nejraději bych jich nasyslila tuny. 

Z geometrických vzorů jsem postupně přešla spíše na motivy květinové, které mě kdysi vůbec nebraly. Ráda bych zkusila ušít i pár batohů z panelu, což není klasicky vzorovaná látka, ale  vlastně obraz na látce. No, uvidíme.

...

Můj úplně první batoh z léta 2016 je na úplně poslední fotce.

Slevy

 

Každý rok se tomu zuby nehty bráním, vždycky ale nakonec i na mě dojde. Pokaždé mi u toho totiž srdce krvácí... 

Některé kousky už mi v mé skladové skříňce leží příliš dlouho, některé tam až tak dlouho neleží, ale rozhodla jsem se je dělat trochu jinak -  upravit střih nebo mít jen omezený počet vzorů. Zkrátka je potřeba se někam vyvíjet a měnit, aby to bavilo mě i vás.

Proto jsem v průběhu minulého týdne na Fleru doplnila kategorii "Slevy", najdete ji na mém profilu v levé liště. Některé věci jsou zlevněné skoro o třetinu. Většinou jde o jeden jediný kus, který už v nabídce znovu nebude, až se prodá, bude prostě fuč. Loni v lednu zlevněné věci se prodaly všechny až na jednu dětskou kabelku.

Tak a teď je potřeba se soustředit na věci nové - mám několik krásných nových látek - snad se mi je podaří vám je sem vyfotit. Trochu poslední dobou experimentuji i s materiály. Během loňska mě uchvátil krásné lesklý a jemný bavlněný satén a nepromokavý polyester. Na podzim jsem přišla na chuť softshelu a teď mám jednu přenádhernou vlněnou látku. A v hlavě pár nových střihů - tak snad se těšíte stejně jako já.

Užívejte slev dokud jsou a čerstvému vánku zdar :)

Dnes anebo nikdy ...

 

Jsem si ráno řekla při pohledu z okna a na předpověď. Nastříhala jsem si látky na tři nové peněženky, ušila je a vyběhla je rychle cvaknout na zahradu. Mimo všechny dnešní plány, mimo všechno, co nestíhám.

 Protože plány počkají, ale sníh nejspíš ne.

Jak mít o kousek lepší den

Někdy stačí malou věc udělat jinak než obvykle a hned je svět o něco růžovější.

Snažím o to v každodenním životaběhu a opravdu to funguje.

Doporučuji třeba :

- nejít obvyklou nejkratší trasou, ale vzít to jinudy (ideálně nějakou zelení)

- nachystat si večer jinou snídani než obvykle (hned se mi ráno lépe vstává a běží na vlak - snídám až v práci - na mě funguje kozí sýr nebo volské oko v housce)

- zkusit jiný účes (co jsem si nechala narůst dlouhé vlasy, moc mě baví například holandský cop, ale jinak si připadám i s obyčejným copem sčesaným na stranu)

I v šití se snažím experimentovat, i když ne vždy úspěšně. U toaletek jsem zkusila všít namísto obyčejného poutka poutko na karabině. A ono to funguje a líbí se mi to. Navíc u některých vzorů si díky tomu budete moci vybrat barvu poutka na karabině. A když poutko zrovna nevyužijete, jednoduše ho odepnete a můžete toaletku využít jako necesér. Nebo jako organizér do kabelky. Nebo?

K tomu pár nových vzorů a šití i focení je hned o kus veselejší.

P.S. Má to někdy i své stinné stránky - já budu muset všechny loňské vzory toaletek přefotit. Ale nikdy se nenechte pár těžkostmi odradit :)

Máte nějaké další tipy jak a co děláte občas jinak než obyvkle a dělá Vám radost? Moc ráda se budu inspirovat ...

Když celý den marně hledáte svou produktivitu ...

   

Místo šití uklízíte, svačíte, perete a znovu svačíte. Ke stroji se vyloženě nechce. Pak nuceně vylovíte už několik týdnů nastříhanou kupičku na minikabelky. K šedivé látce začnete hledat vhodnou podšívku. Ani příliš výraznou, ale ani nenápadnou. Protože když je kabelka šedivá, musí být podšívka vzorovaná - trend vzorovaných podšívek mě poslední dobou nadchl i například u kabátů.

Popadnu drobné kotvy na smetanovém podkladu pod rukama mi v rychlosti  vznikne kabelka, která se okamžitě stane mou srdcovkou. Karamelový popruh tomu dodal šmrnc. Ještě rychle vyfotit a pak honem pro Sáru do školky. 

Celodenní "kopr" je zapomenut, já mám o radost až do večera vystaráno a teď už jsem jen zvědavá jak se má nová minikabelka Zasněná bude líbit vám. 

Place store - můj pohled po roce

Skoro přesně před rokem jsem dovezla své první zboží do Place store v Brně na Moravském náměstí.  Obchod mi byl moc sympatický a já přes pár pochybností byla nadšená, že můžu Lochta věci prodávat vedle tak úžasných a profi značek. Co jsem si tehdy o tom všem myslela a jaká byla má očekávání si můžete přečíst tady.

Po ani ne třech týdnech prodeje přišel lockdown a znovu se obchody otevřely jen asi na dva týdny před Vánoci. Spousta mých toaletek, obalů na knihy a peněženek uvízlo uvnitř bez mé možnosti je prodat online a vidina návratu nemalých peněz, které jsem měla na tři měsíce předplaceny za pronájem police, v podobě výdělku z hromady prodaných věcí se rozplývala. 

Něco málo se nakonec i přes tu bídu prodalo, ale já po neúprosných propočtech výše nákladů na pronájem versus výdělku zjistila, že se mi to příliš nevyplatí. Se slzou v oku jsem začátkem ledna psala do Place store mail, že bohužel končím.

Nebudu vás napínat - v Place store o mé zboží pořád stáli a nabídli mi namísto fixní ceny za pronájem police odměnu ve formě vyšší provize z prodaných kusů. V nejisté době opakovaných lockdownů a nejistoty prodejů to pro ně musela být dost nejistá forma existence, pro mě toto bylo výhodné a tak jsem na to samozřejmě kývla. A brzy se opět obchod z důvodu opatření proti šíření covidu zavřel.

Od jara ale Place store znovu frčí v plné síle. Provize není úplně malá a pokud k ní připočtu ještě 21 % DPH, dostanu za každou prodanou věc méně než polovinu ceny, za kterou se v obchodě prodá. Pokud bych ale ceny napálila dvojnásobně oproti svému eshopu na Fleru, byly by (aspoň podle mě) už příliš vysoké - nevím, jestli by si někdo koupil například peněženku nebo toaletku za 950 korun. Ceny jsou proto nižší a nižší je tak i můj zisk z prodaných věcí. 

Splíny z toho mě už ale postupně přešly. Place store taky musí z něčeho žít, platit nájmy a zaměstnance a pro mě je pořád velká čest v něm své věci prodávat. Pokaždé, když tam přijdu, je tam spousta krásných věcí, milá obsluha, parádní atmosféra a příjemní zákazníci. Komunikace ohledně dodacích listů, fotek a faktur je rychlá a hodně přátelská a já jsem tím pádem nadšená - však už mě znáte, že na tyto věci hodně dám.

V pondělí jsem do Place store dovezla další dávku věcí, které jsem díky víkendu sama doma v neděli stihla i nafotit. Takže vám můžu ukázat alespoň malou ochutnávku  toho, co všechno teď v Place store na mé polici najdete.  

A pokud jste z okolí Brna a ještě jste tam nebyli, určitě vyražte, budou vám oči přecházet ...

Toaletka a Apolenka z modrotisku

 

Ani nechtějte vědět, jak dlouho mám doma tento strážnický modrotisk. Předlouho. Nejdříve jsem nevěděla jak ho správně předeprat, aby se pořádně vymáchalo přebytečné indigo, pak jsem nevěděla na co přesně ji chci použít - přece jen jí mám jenom kousek.

Před dvěma týdny jsme ale na poslední chvíli stihli navštívit expozici o modrotisku v našem muzeu - a to doslova, za námi už sundávali obrázky ze zdí. A tam mě modrotisk znovu uchvátil. Ty vzory, ta nádherná modř a ty přenádherné obrázky Veroniky Vlkové a Jana Šrámka, které vznikly pro knihu Apolenka z modrotisku. K tomu výklad přímo od naší nové vedoucí muzea a výtvarná dílna pro holky, kde si pomocí jednoduchých razítek mohli zkusit natisknout své vzory.

S modrotiskem pro mě nádherným moderním způsobem pracuje i Zuzana Osako, která mimo jiné navrhovala i kolekci oblečení pro české sportovce na letošní olympiádě. 

Apolenku z modrotisku jsme si v muzeu hned koupili a ócháme a ácháme u ní i doma. Já tyhle příběhy na způsob Krteček a kalhotky, které dětem na jednoduchém a poutavém příběhu něco vysvětlí, mám strašně ráda. A když k tomu jsou tak nádherné obrázky... Asi mě chápete, že takovouto knížku o látkách a vzorech prostě musíme doma mít.

Hned ten týden jsem svůj půlmetr modrotisku pořádně vymáchala a ušila toaletku. A začínám pátrat po některých vzorech, které mě na výstavě zaujaly nejvíce. Tak snad mi to nebude trvat zase několik let ...

......

Toaletku najdete tady, zatím mám látku jen tak na tři až čtyři kusy. Čímž vás samozřejmě nechci vůbec stresovat :)

Prozradím vám tajemství ...

 

Tak jo, nevydržím to. Chtěla jsem ještě počkat, než to tady vytroubím, ale nejde to. Ty fotky jsou totiž tak úžasné, že si jich sem alespoň pár musím dát hned.

Poprosila jsem totiž Janču Lady Tatooch o nafocení pár mých batohů, které bych chtěla mít ve stálé nabídce. No, stálé, jak se to vezme, zrovna této japonské látky mám zatím jen limitované množství, ale na pár batůžků to bude.

A toto jsou první vlaštovky, které mi Janča poslala a já jsem naprosto u vytržení. A nadávám si, že jsem do toho nešla už dávno. Protože takhle batoh vypadá najednou nějak reálněji, strašně moc se mi tohle focení venku líbí a moje cesta k němu je a bude nejspíš nekonečná. Koleje mě úplně dostaly, no a pak ten žlutý vratič, louka s krvavci a na závěr božský Jančin pesan - je to teď tak trochu můj lék proti stresu posledních dnů a projíždím je pořád dokola. 

A já teď honem honem dokončuji poslední z pěti batohů, které chci Janči ještě k nafocení poslat, a pak asi prasknu napětím a těšením se na další fotky. 

Vzory zatím neprozradím, snad jen to že budou ještě další dva s černou koženkou, jeden tmavomodrý, jeden tmavě šedý a jeden pudrový. Těšíte se? Já moc.

Jani, díky, jsi prostě skvělá ...