Vánoční

První Vánoce v opraveném domě, po dvou letech zase zpátky "doma". První Vánoce, kdy necestujeme ani na Vysočinu k jedné babičce, ani na Ostravsko k druhé babičce. Obojí přijedou za námi.

Podařilo se nám všechno nachystat tak, že na Štědrý den byl už klid jen na čekání. Bobovali jsme, k obědu si dali cukroví a po cukroví Dvanáct měsíčků. K tomu za oknem obrovské vločky sněhu..

Terezka si loňské Vánoce ještě moc nepamatovala, když se jí Klárka zeptala, jestli se těší na večer, řekla, že jo, ale že se taky těší na ráno :)

Nadšení z dárků bylo (jako asi všude) velké. Spát se šlo pozdě (hodně pozdě) a dva dny jsme přeskakovali v obýváku vláčkodráhu. Když mašince na dálkové ovládání došel dech, začali jsme přeskakovat lego. Nemám to srdce nové hračky holkám lifrovat hned do pokoje - aspoň si tu radost takhle užijeme všichni. Sranda, že i přes tři holky mají u nás tyhle klučičí dárky takový ohlas.

Cukroví jsme snědli dříve než jsem si ho stihla (na nových talířcích od Soni Malinové - juchů) vyfotit. Jsme rádi, protože stejně už se pak jí jen proto, že je.

Mým velkým hudebním objevem letošních Vánoc jsou Hovada boží od Jablkoně. Jak to, že jsem na ně narazila až letos?

Začala jsem  (po skoro roční těhotenské pauze) znovu běhat..