sobota 17. prosince 2016

Hoňky



Už jsou snad letos za mnou.. Vždycky jsem celý advent byla v klidu a poslední týden dělala všechno. Letos jsem to zkusila naopak. Do toho ještě spousta šití - mám pocit, že více jak polovina věcí, která se teď před Vánoci prodala, byla šitá na objednávku. Takže fofry maximální. Dny začínaly v půl sedmé ráno a končily o půlnoci. Do školky, ze školky, nakojit, přebalit, udělat těsto.. Běžet na poštu, stát půlhodinovou frontu na poště, vyzvednout kvůli tomu holky ze školky mezi posledními - co jsem to za matku, navíc doma na mateřské? Včera jsem posílala sedm balíčku, plus dvě osobní předání, plus tři předání přes muže v Brně. Osobní rekord, kterému ještě teď sama nevěřím..

Ale ne, i nějaký ten čas na seriálek se našel (HBO - Pustina - doporučuju), i když i u něj jsem sešívala japonské černobílé míčky. Zákazníky jsem šidit nechtěla, holky a předvánoční přípravy šlo šidit jen mírně, takže jsem šidila sebe. A to dost. Ale je tomu konec - je načase stanovit si časový rozvrh a dodržovat ho včetně těch odpočinkových částí. První předsevzetí do příštího roku..

Zbývá mi už ušít jen poslední objednávka a mám na ni celý týden. A dost se na ni těším - je to totiž po delší době kabelka, navíc z úžasné látky. Vlastně se celkově dost divím, že se na šití pořád těším, když ho v posledních dnech bylo tak moc. 

Jinak konečně vystřídám muže u pečení (chvála mužům, kteří když žena vysedává u stroje, upečou s dětma vanilkové rohlíčky), zabalím dárky a mám hotovo!



Stejně je to šití a blogování skvělá věc. Jsem u vytržení z toho, že se někomu líbí mé věci tak, že je jsou ochotni koupit nejen sami sobě, ale i svým blízkým jako dárek. Moc si toho vážím. A když pak od jedné milé Svaťky při vyzvedávání balíčku dostanu tři oříšky pro Popelku, jsem úplně naměkko. Díky..


10 komentářů:

  1. Barčo, obdivuju, kolik toho s třemi malými dětmi zvládáš! Užij si poslední týden. :-) L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Luci:) Taky užívej a já už teď fakt zpomalila.. B.

      Vymazat
  2. Barco, vubec nechapu, jak to zvladas. Batuzek se moc povedl

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S batůžkem se mi těžko loučilo, dneska odfrčel na osobní předání. Hrozně se mi líbí ta deštníková látka.. A zvládám jen díky tomu, že je Sára teď miliónově hodná, holky jsou ve školce a po odpolednách "fungoval" muž :)

      Vymazat
  3. Krása střídá nádheru :) asi se budu muset naučit dělat vše efektivněji, s jedním dítětem taktak zvládám ušít po nocích vánoční dárky...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Ono je to s jedním prckem leckdy náročnější než se třema. Sára ještě dost času prospí, takže můžu šít i přes den, což pak s většíma dětma už nejde.. Takže úplně chápu:)

      Vymazat
  4. Moc krásná tvorba. A já osobně moc dobře vím, jak moc je to tvoření s dětmi náročné :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. Já závidím ty napletené svetry - můj největší výkon je svetr velikosti 86. Pletla jsem ho půl roku:)

      Vymazat
  5. Já se jdu asi zahrabat! Přiznávám se, že závidím! Krása všechno:)! Já si včera poprvé od porodu vytáhla látky, že ušiju alespoň malou taštičku...Děti mi přes to celý den skákaly-a já zjistila, že to fakt nejde...A smutně jsem vše zase odklidila. Nechápu, jak to dáváš!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marťo, nikam s nehrab :) Já mám zase výčitky, že jsem málo kvočna domácí :) Sára přes den hodně spí a holky jsou dopoledne ve školce, takže čas mám. Jinak se všema dohromady taky nic neušiju, a když jo, mám z toho jen výčitky.

      Vymazat