Jak na koženku?

Nejenže můj muž funguje jako "manažer pro nová média", když mi, která je schopná si nového mailu všimnout až po třech dnech, denně hlásí nové komentáře u příspěvků. (Někomu by to možná mohlo vadit, pro mě je to ale opravdu záchrana před mnoha trapně dlouhými prodlevami v mých odpovědích.) 

On je taky manažerem kvality mých výrobků. Poctivě (až moc) hlásí všechny byť jen trochu křivé švy a prošití a jeho cvičenému oku neujde žádná pidi chybička.

Děsně mu proto lezlo na nervy mé nerovnoměrné prošívání koženky. Obyčejnou patkou, obyčejnou jehlou a bez maštění vším možným, jak někdo někde doporučoval, totiž koženka pod patkou mírně vázla. A mé popostrkávání způsobovalo to, že steh byl chvíli kratší, chvíli delší. No, nepřišlo mi to až tak hrozné, navíc jsem měla tendenci se vymlouvat na "handmade", kde se přeci s maličkatými nedokonalostmi počítá.

On to ale nevydržel, prostudoval internet a k svátku matek mi nadělil kráčející patku. Juchů. Přikoupila jsem si k ní jehly na kůži/ koženku a šla na to. 

A výsledek? Nadšená jsem tak napůl. Koženka pod kráčející patkou krásně plynule pluje, steh je rovnoměrný tak, jak nikdy předtím nebyl. Ideální mi přijde délka 3 nebo 3,5 - mám stroj Janome. Jediné, co mě trápí je, že jednou za čas vznikne steh přes tři i čtyři stehy - prostě extra dlouhý. Zkoušela jsem poštelovat napětí horní nitě, už mám napětí 7 a zredukovala jsem tak tyto chyby na minimum, přeci jen ale jednou za čas takovýto super dlouhý steh vznikne.

Už jsem prozkoumala na internetu kdejakou radu, od špatně uchycené jehly po zlomenými jehlami poničenou stehovou destičku. Nic nefunguje. 

Nemáte pro mě, prosím, někdo nějakou radu?