Terezka má šest

Přesně dnes, za hodinu ..

Každý rok několikrát, o každých narozeninách holek, si znovu prožiju náš čas v porodních sálech. Snažím se si vybavit, co se právě teď před x lety dělo. U Terezky jako jediné jsme do poslední chvíle oba netušili, jestli bude kluk nebo holka (u Klárky i Sáry se dříve nebo později někdo ze zdravotníků prořekl).

Pamatuju si, jak mě porodní asistentka hned začala utěšovat, že má taky doma dvě holky a že to je vlastně fajn. Není to fajn, je to skvělé! A ještě lepší je mít je rovnou tři..

Terezčinu vytrvalost a houževnatost by jí mohl kdekdo závidět. Na všechno potřebuje svůj čas a opovažte se jí nutit bruslit, když jí tuto zimu nejvíc vyhovuje válet se po ledě s kamarády ze školky. Nebo jezdit na kole, když je letos tak skvěle na pískovišti. Velmi hlasitě :-) vám na to sdělí svůj názor.

Když ale na kolo sedne (loni v květnu) a rozjede se, už ji nesundáte. A ujede přes dvě stě kilometrů během týdne (loni v červenci). A když se letos v zimě rozjezdila na bruslích, každý den jsme jí museli vysvětlovat, proč zrovna dnes nemůžeme jít na kluziště.  O kolečkových bruslích ani nemluvím.

Co se týká zářijového nástupu do školy, jsme zrovna ve fázi, že nejlépe je ve školce. Rozhodně po domě nenosí aktovku a každý den nekontroluje penál, jestli v něm je opravdu vše. Nechce se jí. Jediný světlý bod je vidina Klárčiny paní učitelky. A já jen doufám, že ji nejpozději první zářijový týden začne škola bavit, protože jinak bude neveselo..

Je to neskutečná malířka s nevyčerpatelnou zásobou nápadů. Nenechá nás vyhodit nic, z čeho se dá něco vyrobit. A opravdu to vyrobí. Nůžky, lepidlo a pastelky musí být neustále na dosah. Ale pozor, nesnažte se jí namluvit, že je krásný obrázek, který se jí nepovedl. Její kritické oko všechno pozná. Když po mě chce namalovat delfína, protože ho neumí, a mě se místo něj povede spíše žralok (po mě malířský talent rozhodně nemá), řekne jen "mamí, to není delfín.." a přimaluje mu někde dva tahy tužkou. A on opravu začne vypadat jako delfín.

Maluje teď mořské panny, Sáře slepila knihu s vlastnoručně namalovanými zvířátky a taky nám všem pěti udělala portrét. Každému namalovala něco charakteristického, podle čeho opravdu jdeme poznat. Rodinné foto pro srovnání zatím nemáme, ale kdo nás jen trochu zná, pozná. a kdo potřebuje nápovědu, kuk tady (jen Sára tam ještě nemá dlouhé vlasy).

Tak všechno nejlepší!

Klárka

Terezka s pramínkem ofiny, který jsme loni kvůli žvýkačce museli
ustřihnout a s chybějícím zubem. Trochu mi připomíná Malou čarodějnici.

Sářiny bílé vlasy "v copíčcích!

já

No a bezkonkurenční afro Karel - ten by si to snad mohl dát i na občanku

A na závěr jedna ryze letní a barevně  sladěná mořská panna: