Naměkko

Závěr letošního školního roku byl opět hektický. Milion papírů k vyřízení, infoschůzek, tuny věcí (a výkresů!) donesených ze školy a školky, tři víkendy za sebou pryč (a s tím spojené nekonečné balení a vybalování), šití naslibovaných zakázek, Terezčiny narozeniny a do toho všeho nekonečná touha holek trávit každé odpoledne na koupališti. Spát jsme chodili v deset, všichni. Odpoledne nespal nikdo, jen já:)

Aby nemocí letos nebylo málo, dostihla nás pátá nemoc (vyrážka úplně všude) a antibiotika a speciální dietu vyfasoval i pes.

Letošní červen byl pro nás navíc zlomový:

Sáře končí domácí pohodička, po prázdninách nastupuje do školky. (Těší se až kam a pravidelně ráno chce ve školce zůstávat - uvidíme jak dlouho ji to v září vydrží..).

Klárčina moc hodná a oblíbená paní učitelka bude příští rok učit prvňáčky (nejspíše naší Terezku - juchů), takže rozdávání vysvědčení se neobešlo bez slz. Naštěstí jsem čekala venku před školou, bulela bych taky. Takovéto zlaté učitele by měli ve školství na rukou nosit. Příští rok přebírá Klárčinu třídu pan učitel..

Terezka se loučila ve školce, po prázdninách jde (už?!?) do první třídy. Její kamarádi i značka ve školce čekají na Sáru. Bohužel ji tam v září bude čekat jen jedna ze dvou paní učitelek, ta druhá odchází učit jinam. A tady jsem si ve školkové  šatně pobrečela i já. Na tuhle učitelskou sehranou dvojku jsme zvyklí už šest let a spoustu jsme toho s nimi zažili.


Ve školkové i školní třídě máme moc fajn rodiče, kteří jsou ochotni vložit svůj čas a energii do zorganizování společného dárku (poukázky:)). Jsem za to moc vděčná. Nesli jsme proto jen všem paňčelkám symbolicky Sonnentor čajík, který mě okouzlil svým názvem Prázdninové osvěžení. S šitím dárků jsem se letos rozloučila - nebylo kdy.

No, ale když jsem pak ráno ve školkové šatně nasála tu smutnou atmosféru, nedalo mi to, sedla jsem ke stroji a rychle spíchla dvě nákupní tašky.

Došila jsem je taktak, abych je stihla předat, to bych asi nebyla já. Radost byla veliká a moje taky - den byl hned o kousek lepší.

Nemám ráda konce a všechno to moc prožívám. Na druhou stranu, bez konců by nebyly nové začátky, tak snad nás příští rok mile překvapí..