Podařilo se mi minulý týden dodělat všechny starší resty. Moc se mi tím ulevilo, čas od čau potřebuji mít před sebou čistý stůl. Nějak mě to ale vyčerpalo a místy jsem se musela dokonce nutit, abych ke stroji zasedla. Tenhle pocit moc často nemívám, i když se za posledních pár měsíců moje doba strávená u stroje několikanásobně prodloužila, pořád je to pro mě radost a relax (no dobře, až na ty párací chvilky :))
Jako terapii pro tohle šicí nechutenství jsem se rozhodla použít patchwork. Často a ráda si na pinterestu procházím všelijaké (většinou zahraniční) patchworkové projekty a už dlouho si na něco brousím zuby. Nadchlo mě v poslední době hlavně sešívání jednobarevných látek. A kombinování barev mě hrozně baví.
Nějakou dobu jsem s potěšením strávila právě s výběrem barev, pak si pomaličku pošušňala při překreslování střihu a pomalém stříhání látek. Žádné počítání času a přemýšlení, jestli výsledek prodám z takovou cenu, aby se mi čas s ním strávený vyplatil. Návod podle mé oblíbené Bellet ze starších čísel Love Bellet Fabrics. Krok po kroku výborně popsán a mnou pečlivě přepečlivě proveden. Vyzkoušela jsem si všechny ty zámečky, nezbytné rozžehlování a sežehlování švů po každém kousku šití. A ta radost, když mi jednotlivé švy díky vší téhle pečlivosti sedly! Úplné blaho!
Asi po dvou hodinách šití jsem vítězoslavně šla rozprostřít ušitou prostírku pod vázu s tulipánem. Muž si ťukal na čelo, jestli jako tenhle kousek "hadru" jsem tam tak dlouho šila. Nijak mě to ale nerozhodilo, jeho přístup k rozstříhání látek jen proto, abych je pak znovu pracně sešila, už znám.
Prodávat bych patchworkové věci nechtěla ani za nic. Protože čas s tím strávený je nekonečný a to málokdo, kdo to nezkusil, pochopí a zaplatí. Po téhle jedné prostírkové zkušenosti mi ale připadá, že je to taková "vyšší dívčí" pro ty, kteří šijí. Zkouška pečlivosti, přesného měření a rovného šití. A když člověk zjistí, že to jde a švy sedí, a umí si najít a zkombinovat pěkné látky, musí tomu podle mě propadnout.
Je asi celkem vtipné léčit nechuť k šití šitím, ale funguje to! Takže teď zase hurá na jeden organizér, kabelku a velkou výzvu - společenský batoh.
Žádné komentáře:
Okomentovat