Konec technologické přestávky?

Náš jarní rozjezd dokončování rekonstrukce je skoro stejně tak pomalý jako ten samotný rozjezd jara. Ale nějaké, i když menší změny máme, to zase jo.

Velkým skokem k lepšímu co se týká kuchyňského úložného prostoru jsou poličky v cihlovém výklenku. Úložný prostor naší kuchyně se tím skoro zdvojnásobil. Dokonce mám teď některá šuplata v lince prázdná... 

Díky oknům v podlaze, o kterých jsem psala třeba tady, se ve slunečných dnech na zdi s výklenkem rozehrává zajímavá hra slunce a stínů. Jinak je v naší kuchyni stínu až kam, z fotek to tak nevypadá, ale hlavně jídelní část pořád světlem nijak zvlášť nehýří. Proto si každý paprsek pořádně užívám. Čím bude s přibližujícím se létem Slunce na obloze výše, tím více poliček zvládne osvítit, až (doufám) pár týdnů v roce bude svítit i na pracovní desku. To pak asi omdlím štěstím :)

Taky jsme konečně dokoupili a muž namontoval záda a bok k našemu kuchyňskému poloostrovu. V předsíni přibyl věšák, a tak je náš komfort bydlení (až na to, že se tam tím pádem s kočárem a s botníkem plným nářadí skoro nedá projít) zase o něco vyšší. Kredenc po babičce jsem konečně dovyklidila, vymyla a umyla, muž dal šuplatům nové úchytky - je teď skoro jako nový. Ještě mu chybí jeden šuplíček, ten je (snad) ještě u našich, a časem ho čeká asi nějaké to přenatření, ale sluší mu to už teď. 

Taky máme v koupelně zrcadlo, což po několika měsících prohlížení sama sebe jen večer v odrazu okna nadšeně vítám. A taky máme v obýváku a kuchyni lišty na přechodu podlahy a zdi. To byl s našimi superkřivými zdmi dost oříšek. Jo, a vydrhla jsem podlahu, kterou jsme nejspíše po naolejování přírodním tungovým olejem začali používat příliš brzy a tím ji děsně zašlapali. Teď už se tváří celkem omyvatelně, tak doufám, že tuhle šichtu (čtvrt hodiny drhnutí na metr čtvereční) už nebudu muset znovu absolvovat. No, uvidíme...

Po Velikonocích nás čeká další velký milník v historii našeho staronového domu - dovezou nám kovové, na míru vyřízlé bočnice schodů, které muž natře naší oblíbenou kovářskou černou, ukotví je na své místo a samozřejmě přidá schodnice, jak jinak než smrkové.

A pak, pak se naše skromné žití rozšíří i do horního patra, čímž se nám obytná plocha ze současného 1+kk zvětší na 3+kk, a to už mě čeká nejspíš infarkt...