čtvrtek 4. února 2021

Moje pracovna




Před rokem a kousek jsem vás tady pozvala na virtuální návštěvu do mé pracovny. Loni v létě jsme celé naše podkroví přeorganizovali - Klárce jsme zařídili samostatný pokoj v naší původní provizorní ložnici, ložnice se přesunula do velkorysého šicího pokoje a šití se tak stěhovalo do poměrně malého prostoru nad schodištěm. Holkám jsem z tohoto prostoru nejdříve musela vynosit tuny lega a přesunout je k nim do pokoje (a nic u toho nerozložit a nepoztrácet - nadlidský úkol na několik hodin).

Moc jsem se už těšila na novou velkou ložnici, Klárka už delší dobu prosila o samostatný pokoj a mě tak stěhování všeho mého šití do menšího prostoru vlastně ani nevadilo. Už jsem měla všechno promyšleno a šoupání nábytkem, to já moc ráda.

Některé věci stačilo jen srovnat a zorganizovat, jiné (hlavně některé látky) musely pryč a část věcí zůstala stále v ložnici (o té zase jindy, mám tam ještě pořád pár nedořešených "rožků"). Role s koženkami si konečně našly stálé místo pod naší postelí - zaberou strašně moc místa! - a vznikla jedna celá skříňka jako sklad ušitých věcí. Z toho mám extra radost. 

Co postrádám je dostatek místa na skladování kabelek a batohů - nedá se nic dělat, co ušiji, musím hned prodat :D. Zvlášť za časů lockdownu ve svém novém prostoru postrádám i soukromí - přece jen je to prostor nad schody v našem poměrně otevřeném domě mezi ložnicí a Klárčiným pokojem, šicí stroj dělá dost rámus a s distanční výukou nebo Klárčiným spánkem moc dohromady nejde.

Jinak jsem ale s řešením prostoru spokojená - i když je to opět většinou skládačka starších kousků nábytku, splňuje to moje nároky na útulnost a využit je každý centimetr.


Tak pojďte dál...





































A takto vypadal prostor nad schodištěm před rekonstrukcí. Sloužil jako šatna, za touto stěnou, na místě dnešního pokojíčku Klárky, šatny a pokoje holek, už byla jen neobytná, nezateplená půda, kam se dalo dostat jen zvenku po žebříku. V horním patře krom tohoto malého prostoru už byla jen ložnice na stejném místě, kde máme ložnici teď. Podchozí výšku měl prostor jen uprostřed, pod šikminami jsme se museli sehnout. 






A poslední dvě fotky "pře a po". Ty mám hodně ráda, člověk si během chvilky uvědomí, jak obrovský kus práce má za sebou. První dvojice je směrem do ložnice, druhá směrem do Klárčina pokoje.





Snad se vám prohlídka i s kouskem historie líbila. Další kouty našeho domu najdete v záložce "bydlím" a já si dávám závazek je průběžně trochu aktualizovat a přidávat i něco z historie.


9 komentářů:

  1. Na jedničku s hviezdičkou:-)
    Dcéra má v takomto mieste teraz vypratanú kuchyňu, ideme bieliť tie naše osb dosky, sádrokartón vôbec nemáme, aj schody máme murované, ako som už zmienila, syn autista záchvatovo padal a prerazil by...tiež budeme opravovať a bieliť palubkovú dlážku, sklo v dlážke je top, naši autíci sa ale na to nechceli. Tlieskam!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My se tak dlouho chystali bílit, až se nám to začalo líbit i nenabílené. Stejně na to teď není čas ani energie, možná někdy... Skla v podlaze milujeme, máme díky nim v kuchyni o dost více světla, v letním půlroce, když je Slunce vysoko, dokonce i Slunce.

      Vymazat
    2. Asi nevieš, že som mala blog koťogo a troch autistov doma, teraz som už len na IG.
      Alena Vyskočilová

      Vymazat
    3. Všechno vím, i si pamatuju, že jsme bílení osb řešili. A moc se mi to u vás nabílené líbilo:)

      Vymazat
  2. Pracovna krásná a UKLIZENÁ :-))) ,to se mi nikdy nepovede.Smekám a zdravím,Mirka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, ale je to jediný prostor u nás, kde se mi daří uklizený stav většinou udržovat. Jak je tam málo místa, tak bych se tam jinak totiž nehnula🙂. Moc díky a taky zdravím...

      Vymazat
  3. Ahoj Baru,
    k předchozímu příspěvku se podepisuji. Mám tendenci se taky srovnávat a hlavně se podceňovat, jak jsem neschopná, co ostatní dokážou a já ne.
    U tebe se inspiruji moc ráda.
    Třeba tvůj kout je kouzelný. Líbí se mi srovnávací fotky. Ráda nakukuji pod pokličku.
    Baru, kde stříháš látky? V kuchyni na stole nebo na zemi? A vidím, že žehlíš na skříňce.
    Doufám, že si užíváte bílé krásy. U nás byla ráno kalamita. Pluh jsem neviděla ani jeden a uvízla jsem v koloně. Normálně silničáře omlouvám a říkám si, kolik toho mají, ale dnes je to vážně překvapilo. Teď přestalo sněžit, tak to snad dají do pořádku.
    Nádherný den. Lenka B.z NJ

    OdpovědětVymazat
  4. Leni, moc díky za pochvalu i za zpětnou vazbu - já mám právě taky všude ráda fotky před a po.. Budu se snažit je sem postupně dávat. Látky stříhám většinou na zemi, to je dost nevýhoda, ale zase se trochu protáhnu u toho :) Jo, a žehlím na skříňce. máš dobrý postřeh ;) Já prkno nikdy neměla, protože ho nemám kam schovávat. A skříňka mi vlastně docela vyhovuje, mám pocit, že by prkno bylo na to kabelkové a batohové žehlení moc úzké. No a možná je to jen moje výmluva.
    Co se týká sněhu, já jsem v takových dnech vždycky taaak ráda, že nemám řidičák a nikdo mě tak nenutí někam jet :D
    Taky přeju krásné dny! A musím sem někdy vyfotit ten Tvůj úžasný květináč - mám v něm óbr kapradinu v kuchyni na okně u stolu a moc mu to tam s našimi tmavohnědými okny sluší :)

    OdpovědětVymazat