Moje pracovna

Před rokem a kousek jsem vás tady pozvala na virtuální návštěvu do mé pracovny. Loni v létě jsme celé naše podkroví přeorganizovali - Klárce jsme zařídili samostatný pokoj v naší původní provizorní ložnici, ložnice se přesunula do velkorysého šicího pokoje a šití se tak stěhovalo do poměrně malého prostoru nad schodištěm. Holkám jsem z tohoto prostoru nejdříve musela vynosit tuny lega a přesunout je k nim do pokoje (a nic u toho nerozložit a nepoztrácet - nadlidský úkol na několik hodin).

Moc jsem se už těšila na novou velkou ložnici, Klárka už delší dobu prosila o samostatný pokoj a mě tak stěhování všeho mého šití do menšího prostoru vlastně ani nevadilo. Už jsem měla všechno promyšleno a šoupání nábytkem, to já moc ráda.

Některé věci stačilo jen srovnat a zorganizovat, jiné (hlavně některé látky) musely pryč a část věcí zůstala stále v ložnici (o té zase jindy, mám tam ještě pořád pár nedořešených "rožků"). Role s koženkami si konečně našly stálé místo pod naší postelí - zaberou strašně moc místa! - a vznikla jedna celá skříňka jako sklad ušitých věcí. Z toho mám extra radost. 

Co postrádám je dostatek místa na skladování kabelek a batohů - nedá se nic dělat, co ušiji, musím hned prodat :D. Zvlášť za časů lockdownu ve svém novém prostoru postrádám i soukromí - přece jen je to prostor nad schody v našem poměrně otevřeném domě mezi ložnicí a Klárčiným pokojem, šicí stroj dělá dost rámus a s distanční výukou nebo Klárčiným spánkem moc dohromady nejde.

Jinak jsem ale s řešením prostoru spokojená - i když je to opět většinou skládačka starších kousků nábytku, splňuje to moje nároky na útulnost a využit je každý centimetr.

Tak pojďte dál...

A takto vypadal prostor nad schodištěm před rekonstrukcí. Sloužil jako šatna, za touto stěnou, na místě dnešního pokojíčku Klárky, šatny a pokoje holek, už byla jen neobytná, nezateplená půda, kam se dalo dostat jen zvenku po žebříku. V horním patře krom tohoto malého prostoru už byla jen ložnice na stejném místě, kde máme ložnici teď. Podchozí výšku měl prostor jen uprostřed, pod šikminami jsme se museli sehnout. 

A poslední dvě fotky "pře a po". Ty mám hodně ráda, člověk si během chvilky uvědomí, jak obrovský kus práce má za sebou. První dvojice je směrem do ložnice, druhá směrem do Klárčina pokoje.

Snad se vám prohlídka i s kouskem historie líbila. Další kouty našeho domu najdete v záložce "bydlím" a já si dávám závazek je průběžně trochu aktualizovat a přidávat i něco z historie.