Po delší době tvořící podvečerní chvilka s holkama. Další skvělá teta, za pár měsíců švagrová, chtěla totiž vzít holky včera do Brna na světýlka ve Wilsonově lese.
Vzhledem k neustále se kroutící a pobrekávají Sáře jsme vymysleli celkem jednoduchou a samoobslužnou ubrouskovou techniku. Vyhrabali jsme pár barevných ubrousků, holky si z nich vystřihly obrázky a pak už jen štětečkem patlaly na sklenice lepidlo a na něj kousky barevných papírků (lepí se jen svrchní vrstvička z ubrousků). Lepidlo bylo sice všude, ale holky to zvládly téměř bez pomoci.
Máme tak sice lucerničky v jarních tónech, ale teplé světlo svíčky tu správnou podzimní atmosféru zařídí.
Já už pak jen po zaschnutí lepidla přetřela sklenice bezbarvým lakem (ale stejně by podle mě fungovala další vrstva Herkulesa) a muž uřízl dva kousky z černých bezů na naší zahradě (mají dutý vnitřek, kterým se provlíkne drátek držátka). To aby drátěné držátko v ruce holky nepálilo. Chtěli jsme původně navlíct na drátek korálky, ale vzhledem k tomu, že tuhle poslední fázi jsme, jak už je u nás zvykem, dělali těsně před odjezdem, nebyl čas na blbosti..
Doporučuji použít místo čajové svíčky klasickou nízkou hřbitovní svíčku - čajové prý rády zhasínají.
Kvůli dešti byly nakonec holky s tetou Markétou v brněnském VIDA centru a s lucerničkami se prošly jen kousek - stylově kolem hřbitova. Nějaký ten průvod s lampiony ale určitě ještě letos stihneme. A třeba někoho z vás budeme inspirovat - s kupovaným lampionem to přece nemůže být ono :)
Žádné komentáře:
Okomentovat