Každý lockdown, respektive každé uzavření nebo omezení škol mě semlelo. Většinou hned na začátku, a to i tentokrát, kdy jsem s tím už víceméně počítala a připadala si po Vánocích i celkem zrelaxovaně. No, zrelaxovaně ... Spíš odpočatě od práce z domu a taky šití, plná energie učit se a zkoušet nové věci. Jenomže s tímto režimem, kdy se doma přetahujeme o počítač (máme dva, ale školní meety se Klárce nejlépe dělají zrovna z toho mého), na vše je jen omezený čas, a doba, kterou můžu strávit v klidu, soustředěně a bez dětí je minimální, to jde všechno opět strašně pomalu. Něco vlastně nejde vůbec. Do toho kašlíčky a nachlazeníčka, kdy jeden nikdy neví, jakého jsou původu, a proto ani neví, jestli do školy/školky/práce jít nebo nejít.
Vidím hromadu negativ toho všeho a často se mi nedaří nehledat negativa stále nová.
A tak jsem se poslední dobou zuby nehty snažila hledat pozitiva. Tady jsou, třeba někomu z vás taky pomohou:
1. Zmírnil se večerní stres chystání svačin, aktovek, úkolů a svých věcí do práce - něco není potřeba chystat vůbec, něco se dá nachystat v relativním klidu ráno. Rána jsou mnohem klidnější - nepotřebuji všechny v určitém čase odbavit, běžet do školy a pak běžet na vlak. Někdy si stihnu ráno i zacvičit.
2. Užívám si svůj jeden den v kanceláři! Střídám se s kolegyní a místo třech dnů v týdnu v normálním režimu (mám úvazek 24 hod týdně) teď chodím jen jeden. Ten klid na práci jaký tam je!
3. Nebolí mě záda. Což je vlastně vedlejší produkt omezeného času na plné soustředění, nesedím totiž krom jednoho dne v práci u počítače 8 hodin v kuse jako obvykle. A mám více času cvičit - hlavně tehdy, když si počítač zabaví Klárka.
4. Když se mi podaří ulovit si čas, kdy je klid, pracuji většinou rekordně rychle. Vím, že když udělám, co mám, můžu jít s lehkým srdcem dělat něco dalšího, třeba šít. Odvrácená strana tohoto je, že tyto časy lovím v průběhu celého dne i večera, žádné "padla" po osmi hodinách v práci.
5. Mám přehled o tom, co se Klárka ve škole učí a mám velkou radost z přístupu učitelů - zvládají to všechno čím dál lépe a lehké to rozhodně nemají. Co mě mrzí je obsah učiva, s tím ale učitelé nejspíš příliš hnout nemohou. Studovala jsem geografii, a proto vím, že to rozhodně není jen popisná věda, jde tam o krajinu, o interakce mezi zemí, vodou, půdou, vzduchem, biotou. Suchý, nezáživný a často i neaktuální popis České republiky v letošní Vlastivědě mi trhá srdce.
Tak, a teď jde jen o to, přesvědčit hlavu, aby nehledala negativa, ale užívala si pozitiv.
Mějte se nejlíp jak to jen jde a když mi sem do komentářů připíšete nějaká svá pozitiva, budu moc ráda.
P.S. Na fotkách nové toaletky, některé i z úplně nových látek - mé další radosti posledních dnů.
Moc krásné látky. Pozitiv asi moc není, ale muž dělá prakticky jenom z domu na full time, takže ráno vstávám, až když se vzbudím (žádný budík), protože o děti se ráno postará on a nemusím dohánět pak hodiny na docházce. Míša se učí učit, většinou čerpá na 95% vědomosti jenom z výuky ve škole, doma se téměř neučil. Plus nabírá počítačovou gramotnost ohledně online výuky. Jinak mi moc chybí rodina a nevím, kdy se tam nejblíž dostanu. Ještě jsem si nepoňuchňala nového synovce, kterému je právě dnes 1 měsíc.
OdpovědětVymazatNo jo, tohleto je nanic, to chápu. Kór s malým synovcem, to by se tam člověk rozjel hned :(. Počítačová gramotnost je super, to máš úplnou pravdu, píšu si na seznam. A s tím pohodovým ránem před prací vlastně taky, i když mám jen to jedno týdně..
VymazatKaždé ráno vstávám v šest, což je o půl hodiny později než normálně. Můžu hodinu s nordic holemi mašírovat mezi poli. I ve velkém mrazu mě to nabije na dopoledne u počítače s mými dvaceti zlatíčky. Jinak už bych se asi zbláznila. Chybí mi přímý kontakt s dětmi. Je mi líto čtyřech let práce, která je v několika případech úplně pryč...
OdpovědětVymazatMimochodem, některé vlastivědy, dějiny taky stojí za to... Ivča
Téda, tak to máte můj obdiv, ráno v šest hodin hodinu chodit? Přiznám se, že mě poslední měsíc chození nadchlo, taky chodím alespoň hodinu, ale takhle brzy ráno? Klobouk dolů... Přiznám se, že nechápu poslední větu. Věřím tomu, že i to, co je v osnovách, se dá učit zábavně, Klárčina paní učitelka se snaží, co to jde, jen já mám pocit, že by už mělo i v těch osnovách být něco jiného. Moc děkuji za komentář a jsem moc ráda, že ve školách učí lidé, kteří to berou poctivě jako Vy. B.
VymazatMilá Lochta, pozdrav zo Slovenska. Prečítať si večer blogy pár spriaznených a podobných duší je tuším osožnejšie ako prečítať si noviny. Moje pozitívum je, že máme každé ráno krásne uprataný byt, keďže je každá izba vo výhľade nejakej kamery :-) Mám doma tri podobne ako Vy, všetky školáčky a sama som učiteľka. Rada čítam Vaše príspevky a ďakujem za ne. Tie pozitíva vidím podobne. Túto druhú vlnu už zvládam lepšie, ale sú aj dni, keď mi všetko prerastá cez hlavu... Držte sa.
OdpovědětVymazatMoc děkuji za krásná slova, velkou radost jste mi udělala. Musím se smát nad větou s uklizeným bytem kvůli kamer. To je přesné. Já teda místy nezvládám a přistihuji se, že mi to při tom všem začíná být i jedno - chlácholím se tím, že náš binec třeba někoho uklidní - mě na kamerách jiných dělá vyloženě radost :) Taky se držte...
VymazatMilá Lochta, pozdrav zo Slovenska. Prečítať si večer blogy pár spriaznených a podobných duší je tuším osožnejšie ako prečítať si noviny. Moje pozitívum je, že máme každé ráno krásne uprataný byt, keďže je každá izba vo výhľade nejakej kamery :-) Mám doma tri podobne ako Vy, všetky školáčky a sama som učiteľka. Rada čítam Vaše príspevky a ďakujem za ne. Tie pozitíva vidím podobne. Túto druhú vlnu už zvládam lepšie, ale sú aj dni, keď mi všetko prerastá cez hlavu... Držte sa.
OdpovědětVymazatKromě vašich pozitiv bych viděla ještě pozitivum v lidech, kteří jsou moji známí a blízcí (kterýma jak se tak říká, že se člověk obklopuje:)), že vidím, že jsou stále normální. Stejně normální, jako byli před rokem. Což člověk nedocení, dokud "se" nestane, to co se politicky stalo. A také, nejen blízcí, ale i například učitelky našich dětí (MŠ, ZŠ), spousta i cizích lidí venku, na sídlišti. Že navzdory médiím a masáži ze všech stran zdravý selský rozum ještě neumřel ;).
OdpovědětVymazatA druhé pozitivum bych viděla ve smyslu pro humor a ironii, jaký češi (a slováci) obecně mají a nebojí se ho (zatím..) projevit. Vždyť já například když už kliknu na některé katastrofické články na internetových médiích, tak jen kvůli diskuzi pod nimi.
Pozitiv není nikdy dost:). A vždycky jsou a budou;). Monika
Moniko, moc děkuji za pozitivní komentář, máte úplnou pravdu. Taky mi přijde, že navzdory všem blbým zprávám to všichni zvládáme. Že i když občas tečou nervy, protože ze dne na den je všechno jinak, nějak se to vždycky udělá a najdeme i to dobré. Jsou a budou, taky tomu věřím. B.
Vymazat