Šiju!

Zajímavé je, že jakmile jsem znovu nucena se celé dny motat kolem holek, strašně moc se mi chce šít! Chuť, kterou jsem od Vánoc hledala, se sama objevila. Času je málo, hodně málo, ale ten klid a mír, když se zavřu u šicího stroje. Mám dvě dopoledne v týdnu, kdy se s holkama učí muž, a nikdy ne v kuse, často má Sára potřebu strávit část "školního" času tím, že mi přerovnává nitě, látky a špendlíky.

Možná právě proto, že si ty chvilky člověk musí vybojovat, nevím..

....

Mám velkou radost z tohoto batohu, je totiž recy - ušitý z šatů, které jsem ulovila jako sekáčový kousek na Náměšťském předvánočním trhu. Vzor látky, který je stejný jako naše nová dlažba v předsíni, ten jsem tam prostě nemohla nechat!

Ze zadního dílu jsem ušila sobě kabelku, z předního teď batoh. Celkově jsem batoh zase o kousíček posunula dál.

Přidala jsem výztuhu podšívky, aby byl batoh pevnější.

Mírně jinak teď začišťuji popruhy - okraje koženky schovávám dovnitř.

Z látky šiji celý vrchní díl (z koženky zůstává oboustranně dno a záda) - připadá mi tak batoh takový čistší..

Rolovací část je kapku kratší - aby se dala jen jednoduše překlopit.

A z čeho mám velkou radost je zapínací přezka - je nově délkově nastavitelná, takže batoh zapnete poloprázdný i přeplněný (díky Markét :)).


Dokonce se jej výjimečně podařilo vyfotit i se mnou..