pondělí 9. září 2019

Rovnýma nohama..


.. a za vytrvalého lijáku jsme minulý týden skočili do nového školního roku.


Těsně po nastěhování botníku - omítka v těchhle deštích asi ještě bude pár dní schnout..


Klárka si zvyká na nového třídního pana učitele a pořád mě překvapuje svou samostatností. Terezka svůj prázdninový nemastný neslaný přístup k těšení se do první třídy proměnila v opatrné nadšení. A Sára po prvním radostném dni ve školce změnila svou každoranní větu z letošního jara "kdy už tam budu chodit" na smutné "kdy už tam nebudu chodit". Poplakaly jsme si minulý týden obě. Ale dnes už šla s úsměvem i (celkem) radostně, tak třeba už bude lépe ..


Terezčin polštářek/podsedák do školy - aby tam měla něco "od maminky"


Do všeho toho masivního nakupování, třídění a popisování výtvarných potřeb, podepisování lejster a pumpování platebních účtů jsme rozbombardovali předsíň. Sára se rozloučila s kočárkem a tak jsme se konečně mohli pustit do zútulnění vstupní brány našeho domu, kde zatím většinu prostoru kočárek blokoval. Nejhorší - výměnu dlažby a hliněnou omítku - máme za sebou. A musím holky pochválit, protože až neuvěřitelně respektovaly průběžná omezení průchodu. Než zaschne lepidlo/spárovačka. A ani moc nefrflaly, že často nebyly ráno k nalezení boty nebo bunda nebo deštník (ten nejčastěji).

Muž ještě vyrábí sedací lavici a já už mám nařezáno na její patchworkové polstrování. Pak ještě dokoupit pár krabic, háčků, přichytit lištu a zrcadlo a doufám, že v řádu dnů vám už budu moct ukázat kompletní výsledek.






Ještě že mám muže, který ač je s původním punkovým vzhledem jakžtakž spokojen, stráví  x odpolední a dlouhých večerů po práci natahováním omítky nebo jako obkladač. Udělal mi radost..

10 komentářů:

  1. Vypadá to úžasně, oceňuji výběr dlažby, taky nad ní uvažuji do chodby a koupelen. Dlažba pokračuje až do kuchyně?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen do asi prvních dvaceti centimetrů kuchyně a části úzké chodby k dětskému pokoji - když si odmyslíš příčky, je to takový čtverec. Dlažbu jsem hledala snad rok, černobílou v rozumné ceně nejde u nás moc sehnat, hrozně mě to překvapilo. Tahle je z Hornbachu. Původně jsme měli mít cementovou černobílošedou z babiččina domu, ale bohužel se nepodařilo ji vyndat v dobrém stavu :( A já jak se upnu na černobílou, tak se mnou není řeč dokud ji nenajdu..

      Vymazat
  2. Skvelí ste!!
    Och, ja kým prekonám bariéry autizmu, múza a energia je preč!!
    Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápu, chápu, my i bez autismu jsme se odhodlávali dlouho.. Ale doporučuju se hecnout - ta radost pak :)
      B.

      Vymazat
    2. Kukni ku mne a uvidíš, či som sa hecla:-)

      Vymazat
  3. Odpovědi
    1. Moc díky.. Mě už v poslední fázi byl i celkem jedno vzor, ale trvala jsem na černobílé.

      Vymazat
  4. Boží, musím se zas někdy objednat na návštěvu... Úplně cítím, jakou z toho máš radost!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, radost je obrovská, jak se šoupe nábytkem, to já jsem ve svém živlu! To máme stejně :) Dojeď..

      Vymazat
  5. To je luxusní záležitost.
    My máme botníky dva a nestačí, třetí stejný už asi nesežem, tak přemýšlím, jak to vyřešit.
    Krása veliká.
    Šikulky jste všichni.
    Krásné dny přeji.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat