O tom, jak jsme s mužem strávili poslední čtyři dny sami na Lipně, jak jsme si úžasně odpočinuli, zasportovali, nahřáli se i v noci vymrzli, poprvé v životě si latinskou mši zažili, někteří si i zazávodili..
Moc děkujeme babičce, prababičce a dědovi za hlídání...
Krásné to bylo.
Jen ty návraty do reality jsou někdy (psychicky) náročné...
To člověk v úterý večer natahá všechny ty cestovní zavazadla i nezavazadla z auta, binec všude. Rychle děti nažene do postelí. Pak sám padne, protože celé dopoledne protrajdal na bruslích (úžasná cyklotrasa kolem Studené Vltavy, doporučuji).
Do rána se binec bohužel nezmenší, naopak nabude, protože rychle rychle snídaně, ranní kolečko škola - školka, nákup, aby v lednici alespoň něco bylo. Sára si vybírá nejhorší den za posledního půl roku, vybalovat fakt nejde. Binec dále narůstá. Rychle rychle oběd, protože je středa, a to holky chodí domů po o, respektive Klárka na o (na oběd:)). Zrovna to tak vyšlo, no, co už. Takže kolečko podruhé..
Nevadí, až se najíme, Sára usne a já vybalím, třeba ještě stihnu odepsat alespoň na nějaký ten mail, kterých je za dlouhý víkend až kam. Nestihnu, Sára usne až za hodinu a půl (!!) mé snahy, já soptím, binec už je trojnásobný, Karel přijíždí a já vyrážím na přednášku do školky o vývoji řeči předškolních dětí. Terezka moc nezvládá č, š a ž, navíc když ty přednášky ve školce dělají, je škoda to nevyužít (bylo nás tam pět a půl)..
Přednáška je super, užívám si několik desetiminutovek klidu, dozvím se spoustu nového.
Co mě ale znovu zamrzí je údajný nezájem rodičů o děti. Málo s nimi mluvíme, trávíme s nimi málo času, děti sedí u tabletů. Asi jsem teda mimo, ale mám pocit, že naše generace tráví s dětmi minimálně stejně času, jako naši rodiče s námi. To, že existuje internet a Déčko nás nutí trávit s dětmi čas daleko více, právě proto, aby děti u tabletů neseděly pořád. Možná jsem divná, ale neznám dítě, které sedí u tabletu od odpoledne do večera.
Přicházím domů, binec samozřejmě nemizel, Sára je ještě protivnější než dopoledne, nechce jíst, vzteká se, háže věcmi. Terezce je zima a jde spát. Nebude nemocná, že ne?!? Přemýšlím, kde mám brát každý den těch pověstných dvacet minut, které stačí s dětmi cvičit logopedii, psát úkoly, číst, cvičit, vyprávět, jít s nimi ven - protože oni chudáčci už vůbec nechodí ven. Dvacet minut na to všechno, to už by chtělo pomalu dvě odpoledne. A kdy chystat večeři? Protože dnes děti jedí k večeři jen rohlík s něčím, no to je skandál, to taky nikdy nebylo.
Na závěr Sára ještě stihne (už v postýlce) zničit knížku, na což jsem vysazená,.. A moje nervy to neustojí. Ulidňuji se, že je občas potřeba na děti křiknout, jen.. Nekřičím už moc?
Binec nezmizel, Klárka šla spát neumytá a (podle mě) s nenapsaným úkolem, já za celý den odepsala jen na jednu zprávu na FB, toť vše. Ušito - nula.
Snad se Sára do rána unormální, Terezka neonemocní, Klárka stihne ráno napsat úkol, já dopoledne uklidit. A pak si s nimi zítra stihnu v klidu alespoň povědět, co bylo ve škole a ve školce. Nejspíš to nebude dvacet minut. A možná mi bude i úplně jedno, jestli Terezka bude říkat "ve skolce" místo "ve školce".
Ale možná taky bude dnešní scénář pokračovat i zítra...
(nee, prosím, nebude...)
P.S. Toto budiž uklidnění pro všechny matky, které mají pocit, že všechno stíhám. Není to tak.
P.P.S Lipno nad Vltavou pro dovolenou s dětmi všemi deseti doporučuju. My byli bez dětí, ale někdy je tam určitě vezmeme. Odmyslete si komerčnost všech věcí, atrakcí, stezek, aktivit a akcí, vysvětlete dětem, že nemusí být všude (jinak utratíte výplatu, možná i dvě až tři) a pokud stejně jako my nesnášíte hlavu na hlavě, načasujte si návštěvu (ideálně mimo hlavní prázdniny; do míst, kde chcete být skoro sami, si přivstaňte a jděte ráno). Fotky bohužel žádné nemám, nenabila jsem si foťák :( Kdo by chtěl ještě jeden tip na dovolenou s dětmi, koukněte sem. Takže tak.
P.P,P.S Jsem ukecaná a místy negativní, já vím. Příště zase něco normálně šicího, slibuju :)
Je to náročné. Což teprve když člověk začně chodit do práce. To už nevybalí lautr nic.
OdpovědětVymazatBojím, bojím :)
Vymazatjá si dneska do hromady nevybalených zavazadel po jedenáctidenní dovolené přivedla rovnou z práce kolegyně na dlouho slibovanou "kolaudační" návštěvu - tašky překročily, hrnky a talíře ze snídaně jsem odsunula, aby bylo kde kafe vypít, a bylo to moc fajn - neplánované akce jsou nejlepší (a k vybalování dostanu asi až v sobotu odpoledne - aťsi!) :-)
OdpovědětVymazatMusím to natrénovat - uznávám, že neplánované akce jsou nejlepší, taky to tak máme. A já se taky mnohem přirozeněji cítím v nenaklizené domácnosti, nemám pak pocit, že mám doma binec jen já :)
VymazatTakové dny jsou taky potřeba, pak si člověk váží víc těch "povedených". I když za všechno můžou naše očekávání - občas je potřeba na ně zapomenout a nechat to plynout, jak to přichází. Taky se to ještě učím. A když se vracíme od babičky ze Slovenska a já nevybalím okamžitě po příjezdu (máme to rozdělené - manžel to povynáší do 2. patra a já pak uklidím), tak ty zavazadla stojí na tom samém místě ještě týden a jenom překáží.
OdpovědětVymazatCo se týče tabletů a počítačů, taky neznám byť jenom jedno dítě, které u toho sedí celé dny. Televizi nemáme již asi 6 let a spousta lidí kolem taky ne, takže pohádky pouštíme na pc. A co se týče času - naši se nám podle dnešních měřítek nevěnovali vůbec. Ano, mluvili s náma, ale žádné čtení knihy, vyprávění pohádek, vymýšlení programu o víkendu, příp. o prázdninách. Všechen volný čas jsme trávili běháním po venku, po zahradách, v létě koupáním v řece s ostatníma dětma z vesnice.
Taky si vždycky říkám, že to vybalím hned večer, bohužel se nám nedaří jezdit domů dříve než večer, a to už pak nemám sílu a padám. A kdyby zavazadla jen stály, to by bylo skvělé. Horší je, že je malá Sára ještě více rozbordeluje. Ale s chutí do toho, už mám půl hotovo (vybaleno), jupí :)
VymazatJá měla tento týden 5 dnů volna z práce. Poctivě naplánováno, že manžel bude na služebce a děti ve školách, a že uklidím celý dům. Byl to omyl.
OdpovědětVymazatOd minulého týdne mě potrápila viroza a mé tělo poctivě dospávalo předchozí hektické týdny v práci, kmitání doma a na zahradě.
Takže podtrženo sečtěno. Manžel zítra přijede a já se snažím alespoň vysát a navařit, neboť jsem od zítra opět v práci. Samo i o víkendu.
Nutno dodat, že jsem měla super pár hodin u kamarádky, kdy jsem si pokecala a kamarádka si taky postěžovala, že nemá vysáto a vytřeno, a že nic nestihá.
Moje děti sedí sem tam u počítače a u TV a jsem za to ráda. Taky hodně běhají venku, čtou si a pak si s chutí i s prarodiči zahrajeme karty, pexeso i jiné hry. Neorganizuji jim volný čas.
A logopedie? Od mimina jsme zpívali, četli, básnili, nikdo na ně nešišlal a obě děti měly vadu řeči obřích rozměrů. Dohromady 9 let poctivého cvičení. Uf. Byla to dřina.
Dnes se kolem všeho moc namluví.
Krásné a pohodové dny. Ráda k vám chodím.
Lenka B. z NJ.
Lenko, díky.. Je tak strašně fajn slyšet, že nejsem jediná. Mě většinou energie nabitá během dnů bez dětí vydrží minimálně týden. Tentokrát ne, a to mě asi tak vzalo. A je pravda, že se kolem všeho hodně namluví, a že těm starším bude vždycky život mladší generace připadat jiný (asi horší). Díky a užívejte nastřádané energie a spánku :)
OdpovědětVymazatBarčo, psala jsem ti, jak mam nevybalenou tašku z víkendu, prádla, že se nevejde do koše... ale asi jsem nepublikovala (nj., znamení, že v práci mám pracovat :-D). Tak jen potvrzuji, že je to všude stejné, jen někdy to člověka vezme víc a někdy méně. Protože jezdíme pryč často, prarodiče z obou stran máme daleko, v balení už mám grif. Ale to vybalování... to nemám ráda, buď to musím udělat hned a pořádně nebo to radši nechám v taškách a kufru, relativně uklizené:-D Ale zítra až přijdu z práce se na to vrhnu, i na to žehlení asi pěti praček......... :-) Tak se drž a čerpej energii z báječné dovolené:-)
OdpovědětVymazatAhoj Luci, my právě ještě k tomu všemu měli v kuchyni nastěhované věci z předsíně - protože omítáme :), takže to bylo celkově neudržitelné už před odjezdem, natož po odjezdu. Děláme moc věcí najednou, však víme :) Si vždycky říkám, že základ vybalování je už před odjezdem, ale občas už je potřeba vyrazit a na úklid není čas. Až bude Sára větší, tak snad zlepšíme i ty odjezdy :) Tak snads to včera všechno zmákla a držím palce na sobotu!! B.
Vymazat