Když u nás mrzne tak, že zamrzne Předklášterský rybník, a pak napadne i v naší nížině sněhu kolik tady nepamatujeme, jsme jako utržení ze řetězu. Já i muž (on ještě několikanásobně více než já) pohyb k životu potřebujeme, jsme na něj zvyklí a pomáhá nám překonávat všednodenní starosti a stresy.
Organizačně to máme letos se Sárou a putující chřipkou krapet složitější. Ale kdo chce, hledá způsoby, a tak jsme letos stihli nespočet bruslení na rybníce, dvakrát večerní běžky na osvětleném závodním okruhu v Novém Městě na Moravě (děkujeme babičce za hlídání!), víkendové běžkařské Blatiny, večerní běžky kolem Tišnova a někteří i cestu do/z práce na běžkách po Brněnské přehradě.
Klárka poprvé ušla na lyžích několik kilometrů a z bruslí jsme ji měli někdy problém vyzout. Nadšení je proto velké - Klárčino i naše..
Terezka se, chuděra, už od předvánoc kurýruje, v mezičasech ale nějaké to bruslení taky zmákla. Mají ti mladší ve starších sourozencích velké vzory, které je nutí rychle zapomínat na neúspěchy a vytrvale to zkoušet, dokud to nepůjde.
Na závěr musím ale dodat, že jsme to všechno asi malinko přeorganizovali. Já koncem tohoto týdne krapet odpadla a na dlouho plánovanou návštěvu k našim jsme kvůli mému stresu skoro neodjeli. A muž? Kdybyste náhodou ve vlaku na trati Břeclav - Tišnov našli běžky, dejte prosím vědět..
Taky jsem z letošní zimy naprosto nadšená. To snad ani v Tišnově nepamatuju, že by sníh držel skoro měsíc jako teď, srdce běžkaře plesá !
OdpovědětVymazatJo jo, je to super, užíváme plnými doušky :)
OdpovědětVymazat