Vánoční

První Vánoce v opraveném domě, po dvou letech zase zpátky "doma". První Vánoce, kdy necestujeme ani na Vysočinu k jedné babičce, ani na Ostravsko k druhé babičce. Obojí přijedou za námi.

Podařilo se nám všechno nachystat tak, že na Štědrý den byl už klid jen na čekání. Bobovali jsme, k obědu si dali cukroví a po cukroví Dvanáct měsíčků. K tomu za oknem obrovské vločky sněhu..

Terezka si loňské Vánoce ještě moc nepamatovala, když se jí Klárka zeptala, jestli se těší na večer, řekla, že jo, ale že se taky těší na ráno :)

Nadšení z dárků bylo (jako asi všude) velké. Spát se šlo pozdě (hodně pozdě) a dva dny jsme přeskakovali v obýváku vláčkodráhu. Když mašince na dálkové ovládání došel dech, začali jsme přeskakovat lego. Nemám to srdce nové hračky holkám lifrovat hned do pokoje - aspoň si tu radost takhle užijeme všichni. Sranda, že i přes tři holky mají u nás tyhle klučičí dárky takový ohlas.

Cukroví jsme snědli dříve než jsem si ho stihla (na nových talířcích od Soni Malinové - juchů) vyfotit. Jsme rádi, protože stejně už se pak jí jen proto, že je.

Mým velkým hudebním objevem letošních Vánoc jsou Hovada boží od Jablkoně. Jak to, že jsem na ně narazila až letos?

Začala jsem  (po skoro roční těhotenské pauze) znovu běhat..

 

Předštědrovečerní

Jak to ti muži jenom dělají..

V úterý do noci na pracovním večírku, ve středu do noci eskymáci na bazéně a pak v hospodě, ve čtvrtek po práci 14 km na běžkách.

A Klárka se mě včera ráno úplně vážně zeptala, jakto, že u nás všechno před Vánoci chystá taťka..

Je pravda, že muž pekl (já ale taky!!), rybu jim do vany přivezl, rybí polívku a salát prostě umí nejlíp. A moje vymýšlecí, sháněcí a balící role jsou  dětským očím zatím skryté. Ale stejně - kdybych k tomu stihla ještě alespoň ty běžky :)

Pěkné Vánoce z namražené Tišnovské Květnice přeju..

Rychle, levně, efektně

V balení dárků jsem se vždycky dost vyžívala. Hlavně těch vánočních. Kde jsou ale ty časy, kdy jsem měla čas celý prosinec malinkatými nůžtičkami vystřihovat malinkaté prostřihávané andělíčky. Jedna visačka mi trvala třeba půl hodiny. 

Letos je potřeba všechny předvánoční procesy dost zefektivnit. Je nutné vyšetřit čas na šití - finišuju teď s tou minule zmiňovanou poslední kabelkou -  a taky na všechno pečení a františky a koledy a čtení vánočních knížek.

Taky nechci letos dopadnout jako minule, kdy jsme na Štědrý den ve tři hodiny odpoledne dozdobovali stromeček, muž chystal s Klárkou ořechové skořápky a já běžela balit dárky. První Vánoce ve vlastní režii jsem prostě organizačně totálně nezvládla.

Letos mám sice čas rozplánovaný skoro na minuty, zatím to ale vypadá, že stíhám a že na Štědrý den už jen vyrazíme do lesa a usmažíme kapra (ten už nám plave ve vaně, holky si tuhle vánoční tradici nechtěly nechat rozmluvit). 

Dnes večer mě čeká balení dárků, visačky už mám nachystané, tak snad to půjde ráz na ráz. Jsem vyznavač jednoduchého a superlevného přírodního balícího papíru za pár korun a režného motouzu z tišnovských Domácích potřeb. K tomu dvě čtvrtky černého papíru vyšší gramáže. Stromečky tvoří rovnostranné trojúhelníky o straně 7 cm - to kdyby se někdo chtěl inspirovat. Na jeden list A4 mi jich vešlo 14, odpad minimální. Doba přípravy asi dvacet minut. Pro mě letos značka ideál.

Užijte si poslední dny těšení se..

Hoňky

Už jsou snad letos za mnou.. Vždycky jsem celý advent byla v klidu a poslední týden dělala všechno. Letos jsem to zkusila naopak. Do toho ještě spousta šití - mám pocit, že více jak polovina věcí, která se teď před Vánoci prodala, byla šitá na objednávku. Takže fofry maximální. Dny začínaly v půl sedmé ráno a končily o půlnoci. Do školky, ze školky, nakojit, přebalit, udělat těsto.. Běžet na poštu, stát půlhodinovou frontu na poště, vyzvednout kvůli tomu holky ze školky mezi posledními - co jsem to za matku, navíc doma na mateřské? Včera jsem posílala sedm balíčku, plus dvě osobní předání, plus tři předání přes muže v Brně. Osobní rekord, kterému ještě teď sama nevěřím..

Ale ne, i nějaký ten čas na seriálek se našel (HBO - Pustina - doporučuju), i když i u něj jsem sešívala japonské černobílé míčky. Zákazníky jsem šidit nechtěla, holky a předvánoční přípravy šlo šidit jen mírně, takže jsem šidila sebe. A to dost. Ale je tomu konec - je načase stanovit si časový rozvrh a dodržovat ho včetně těch odpočinkových částí. První předsevzetí do příštího roku..

Zbývá mi už ušít jen poslední objednávka a mám na ni celý týden. A dost se na ni těším - je to totiž po delší době kabelka, navíc z úžasné látky. Vlastně se celkově dost divím, že se na šití pořád těším, když ho v posledních dnech bylo tak moc. 

Jinak konečně vystřídám muže u pečení (chvála mužům, kteří když žena vysedává u stroje, upečou s dětma vanilkové rohlíčky), zabalím dárky a mám hotovo!

Stejně je to šití a blogování skvělá věc. Jsem u vytržení z toho, že se někomu líbí mé věci tak, že je jsou ochotni koupit nejen sami sobě, ale i svým blízkým jako dárek. Moc si toho vážím. A když pak od jedné milé Svaťky při vyzvedávání balíčku dostanu tři oříšky pro Popelku, jsem úplně naměkko. Díky..

Vánoční přání

Vrátili jsme se letos k vyrábění a rozesílání vánočních přání. Loni jsme to kvůli neukotvenému místu bydliště a věčnému přejíždění skrz celou Moravu nestihli. Chvíli jsem pak mezi svátky měla chuť přejít místo přání rovnou na PFka, jenomže já prostě nějak nejsem schopná vymyslet nic originálního, s čím bych byla spokojená. A pak taky moje počítačová negramotnost. Mám totiž představu, že PFko musí být vytvořené v nějakém grafickém editoru. A s těmi já zatím dost bojuju... 

Klárce se letos do vyrábění moc nechtělo. Nevím, jestli je to už nějaká předpuberta nebo co, vždycky  se se mnou do všeho tvoření hrozně hrnula. Teď řekla jen "Tak já ti teda půjdu pomáhat, nó..", tvářila se trochu otráveně a chtěla vločky jen vyrážet, lepit že mám já. A nakreslit na zadní stranu sněhuláky, ať mají babičky radost? To už jsem ji nepřemluvila vůbec. Trapárna přece, nějaký sněhulák. Ale abych jí nekřivdila, dvě stromečková přání jsou nakonec její práce

Zato Terezka se do toho vrhla s nadšením. Ta je ale trochu svobodomyslnější a po pár minutách dělání toho, co má mamka vymyšlené a vypinterestované, si začne lepit  a stříhat svůj "obraz". Který pak na konci důkladně prozkoumá a vymyslí, co že to vlastně nakreslila..

No nic, letos bych to shrnula tak, že 50% výroby já, 30% Terezka a 20% Klárka.

Vyrobeno máme, teď ještě dovnitř napsat přání každému na míru a můžeme běžet k poštovní schránce. To měla Klárka vždycky hrozně ráda, tak uvidíme, jestli alespoň tohle ji letos ještě drží.. 

------------------------------------------------------------------------------------------------

Dneska je u mě na Fleru poštovné zdarma, mrkněte..

Síla úklidu

Občas se mi to povede. Nekouskovat úklid mezi běžné denní činnosti a nerozptýlit ho tak do několika dní. Uklidit všechno, ve všech místnostech (nebo alespoň ve většině) v jeden den. Včetně nánosů hraček, mých rozešitých věcí, oblečení a mužových všudypřítomných hřebíčků a pičičundů.

Je to pak úžasný pocit. Vždycky mám pak děsnou radost a říkám si, jak to takhle budu dělat vždycky. A nutím všechny úklid dodržovat, jsem nevrlá, když si někdo jen přehodí kalhoty přes židli. 

Už předem ale vím, že tento stoprocentní úklid nemá u nás šanci přežít více než jeden nebo dva dny. Prostě to nejde. 

Takže je potřeba si toho pořádně užít a pro jistotu si to hned několikrát vyfotit :) 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

A ještě jsem vás chtěla poprosit o tip na nějaký krásný kalendář. Máme už jeden nejkrásnější od Peti Oringle, do toho ale nechci psát, chci jej totiž mít jako kalendář furt pryč.. Na další rok  a ještě i na ten po něm. 

Potřebovala bych k němu ještě nějaký zapisovací, kdy máme logopedii, kdy zubaře a tak.  Ideálně mít celý měsíc na jedné stránce a zároveň aby se dalo ke každému dni něco malinko napsat. Moc se mi líbí tenhle od Andrey Tachezy, ale vyšel bohužel jen pro rok 2015. Nevíte o něčem podobném a krásném? A vůbec, jaké máte doma kalendáře, jsem strašně zvědavá..

Sára šestitýdenní

Už potřetí se podivuju nad tím, jak geniálně někdo "vymyslel" tuto šestinedělní dobu. Všechno, co se týká zvykání si na miminko, režimu, zdravotních poporodních šrámů i psychiky, všechno to prostě trvá těch šest týdnů.

Velká většina věcí, které se mi během prvních dnů zdály nemožné, už zvládáme. Co nezvládáme, je nedovyvinutá záklopka. Což znamená blinkání několikrát do hodiny. Ale to přijde..

Moc fotek z posledních týdnů bohužel nemáme - jednak já ani můj foťák nezvládáme fotit za zatažené oblohy a druhak Sára byla osypaná vyrážkou, která jak jsem byla poučena už před lety u malé Klárky, je v šestinedělí běžná.

Ze Sáry je zlaté miminko, o které je radost se starat. Břicho ji pořád docela zlobí, ale je to holka statečná a naučila se různě kroutit a zvládat to. Přes den si chrupe zásadně v kočáru, stačí ale navlíct kombinézu a většinou zalomí ještě než ji do kočáru donesu. (Včera kolem ní zaparkované v předsíni prošlo asi tak patnáct dětí se všemi rodiči, pak parta Svatého Mikuláše tam a zpátky a s ní to ani nehlo.) Usíná sice až před půlnocí, dospává se ale skoro celé dopoledne. Díky tomu zvládám i šít, takže snad tento model ještě chvíli vydrží.

Roste jako z vody, její podoba už se opět, stejně jako u pidi Klárky a Terezky, schovala za tři brady a naducaná líčka. Na fotkách z téhle doby byste je od sebe nerozeznali, ač teď vypadají každá jinak. Naučila se smát a otáčet na bok, je to holka šikovná.

V denním rytmu je nejkritičtější ranní chystání se do školky - za méně než hodinu a půl se z domu prostě nevypravíme.. Největší brzdou ale není ani tak Sářino kojení a přebalování jako spíše naše flegmatická Terezka. Nezbyde jí totiž než se sama oblíkat.  Což jí  vůbec nevadí, žádné vztekání a scény se nedějí. Ale kolik věcí se dá zvládnout  třeba u obouvání bot, to byste nevěřili...


Edit (7.12.2016):

Váha 5,25 kg, délka 62 cm. Pomalu se loučíme se zavinovačkami - nohy už jsou permanentně prokopnuté ven - a po Vánocích nejspíše i s kolíbkou. S nejmenšími nejroztomilejšími kousky Sářina šatníku už jsme se rozloučili..

Vyzdobeno, zútulněno..

Na holky naskákaly první zimní rýmičky a kašlíčky, v týdnu se proto se mnou vystřídaly doma. Poklidného šití jsem si tudíž moc neužila, zato se nám konečně podařilo vánočně vyzdobit dům.

Všechno na poslední chvíli, jak jinak. Věnec jsme dodělali v neděli v devět hodin večer a pak ještě zapálili špatnou svíčku, klasika. Dost dekorací jsme zrecyklovali z let před rekonstrukcí, které jako zázrakem přežily všechny přesuny, některé i dvouletý pobyt v naší zahradní boudičce.

Hvězdičky z pomerančové kůry navlečené na šňůrku a pověšené do okna vykrajovala ještě prťavá Klárka před třema lety. Papírové vločky jsem letos chtěla vystříhat s holkama, ale neklaplo to. Čtyři vrstvy papíru byly na nějaké dekorativnější stříhání ještě hodně a většina jich skončila prostřižená nebo minimálně s ustřiženým bokem (a se spoustou slz a vztekání samozřejmě). Věnec na dveřích je první a zároveň asi poslední pedigové dílo mého muže, dřevěného anděla vyrobil muž letos. Inspirace jak jinak než z Pinterestu.

Pojali jsme letos výzdobu celkem přírodně a tradičně, zamilovala jsem se do lískových větví ve váze. Adventní věnec máme tento rok asi nejtradičnější jaký jsme kdy měli. Vymýšlela jsem pokaždé nějaké originality, ale tak nějak se mi sem k nám více hodí klasika. Navíc ho takhle mohly nazdobit ty dvě rampepurdy. Naštěstí už pak došly přírodniny, jinak by snad za chvíli ani nešlo vidět zelené větve.. 

Adventní domečkový kalendář je z Tchiba, babička neodolala a pod záminkou Mikulášovy pošty ho holkám objednala. Měli jsme každý rok nazdobené krabičky od sirek, takže si letos užívám většího "úložného" prostoru v domečcích. Vejdou se tam ke sladkostem a drobnostem i vytištěné kartičky s úkoly na každý den od mé oblíbené Jany Z Lesa. (Neodolala jsem a jako odměnu za umístění ve včerejším Top výběru na Fleru jsem si od Jany před chvílí objednala pár drobností - těším se, těším..).

Takže doma máme nazdobeno a já konečně po roce, co tady bydlíme, začínám mít dobrý pocit nejen z dokončeného, ale i z útulného interiéru..

A tady je ten včerejší, můj teprve třetí, krásně černobílý Top výběr (2.12. od 19:00). Lochtí tři mimi hračky v akci: