22. 8. 2009

Ráno sluníčko, odpoledne déšť, s tetami podoma napečené cukroví a koláčky, vlastnoručně ušité šaty.
Pomoc všech, kteří jen trochu mohli.

Z domu do kostela dva kilometry pěšky. 

Před kostelem dost pozdě, v kostele naopak nastoupeni dříve než si sbor stihl nachystat noty.

Překrásné kázání a písně, které si pamatuji doteď.

Focení za humny na opuštěném hřišti za Starou školou. 

K obědu navzdory babičkám a všem tradicím - gulášek. 

Místo dortu věž z perníčků, místo kapely skvěle sladění bratranci, sestřenice a strýc (harmonika, basa, housle). 

Zahrada tetina penzionu Antler. 

Šaty zamazané od mokrého tanečního parketu. 

Spousta kamarádů, rodiny a neslavně slavné zakončení bratránkovým "koněm v trávě" namíchaným z absinthu. 

Plátýnka. 

Krásně vyzdobený novomanželský pokoj. 

Druhý den studénecká pouť a úžasné popravky...

...před sedmi lety. 

Na naší bezautovosti, nedochvilnosti, mé zbrklosti a snaze mít všechno home-made a mužově zálibě odcházet z každého večírku poslední se nic nezměnilo. 

Jen se časem mírně zmenšila ochota obou ustoupit, když jeden chce mít poličku v předsíni nad dveřmi a druhý nad věšákem...