Dáme si do bytu

Jestli je některý pokoj v našem domě nejvíc nedodělaný, je to ten dětský. Navíc to v něm vypadá jako po výbuchu. Je tam totiž nastěhované nářadí, minerální vata, co na jaře přijde nacpat pod střechu, a krámy z celého zbytku domu. 

Na proměnu tohoto pokoje se ale vyplatí čekat, časem to bude náš nejluxusnější pokoj, který budeme holkám oba závidět. Spousta světla, otevřený prostor, dvě patra a výběh rovnou do zahrady.

Plánů je dost a jedním z nich, asi jediným, se kterým se lze zatím podělit, jsou obrázky na zeď. Pokudmožno autorské. Mám jich už dlouho v merku hned několik, třeba minivesnici na kopci a lachtana od petpety, Jedu si ani nevím kam od l.markety, Déšť od Myyny nebo moji oblíbenou Janu Z Lesa a jejího Budulínka (trochu jinak) nebo Horu. Moc se mi líbí i obrázky Jou Jou, třeba jejímu kalendáři by to u nás taky určitě moc slušelo. No a pak jsou tu kostky ilustrátorky Andrey Tachezy. Nejde sice o obrázek, ale postavené na poličce mohou plnit stejnou funkci a ještě se s nimi dají povídat příběhy. 

Co mě ale nadchlo a nesneslo odklad byl (a je) kalendář od Oringle. To je ten uprostřed. Moje oblíbené koláže, krásné barvy, obrázky ušité namíru každému měsíci a taky trocha folklóru. Oringle teď shání 35 lidí (20 z nich už včera měla, juchů), aby mohla kalendář poslat do tiskárny. Sice jsem to chvíli musela promyslet, přece jen svůj první milion jsem ještě nevydělala... Ale dnešní další kabelková objednávka mě přesvědčila. Že 350 Kč za dvanáct nádherných Atrojek prostě dám.

Současný, mírně depresivní, stav budoucího dětské pokoje. Ta hromada OSB desek jsou budoucí mlynářské schody do spacího patra dětského pokoje. To je zatím zaskládané minerální vatou, takže jsem ho raději ani nefotila. Je ale potřeba být optimista - během jara a léta v tomto prostoru vznikne úžasný dětský pokoj :)