pondělí 10. října 2016

Připravená?


Taška do porodnice je po dlouhém boji a sebepřesvědčování sbalena (jestli něco echt nesnáším, tak je to balení věcí).

Nezbytná toaletka do porodnice ušita (přece nebudu kovářova kobyla s toaletkou z IKEA :))

Břicho už pochoduje pěkný kus přede mnou - pěkně mě tenhle málo pohyblivý, ufuněný a rozbolavělý stav rozčiluje. Na druhou stranu jsem alespoň postupně přešla z fáze "doufám, že ještě prťous v břiše chvíli pobude" do fáze "ať už je venku!".



(Skoro) všechny banánové krabice v domě byly během soboty zlikvidovány - těch pár posledních už mě oproti počtu doteď příliš neznervózňuje. Dům až po tomhle víkendu konečně vypadá zabydleně. Detaily se můžou doladit časem. Uf.

Dětský pokoj - nebo alespoň jeho spodní část - jsme ze soboty na neděli pokřtili prvním přespáním holek, dokonce i s jejich kamarády Peťkou a Tomíkem. Nadšení obrovské, na tuto noc se těšily už rok a půl, kdy jsme jim to prvně slíbili.

----------------------------------------------------------------------------------------------


Zbývá mi posledních pár dnů do předpokládaného termínu porodu. 

Zbývá mi několik nedošitých zakázek, dvě nejurgentnější se pokusím ještě splnit. Ostatní mě (moc a moc děkuji) několikrát ujišťovali, že nespěchají. I tihle dva mě ujišťovali, ale to mi prostě nedá..

A zbývá mi ušít několik posledních věcí pro miminko z plánovaného seznamu. 

Kdybych ale dvoje zakázkové ani svoje šití nestihla, svět by se nezbořil. Tak nějak jsem smířená s tím, že jsem zase nechala dost věcí na poslední chvíli a že když nebudou, svět se nezboří a všichni to snad pochopí. Důležité teď nejspíše je být v klidu, čekat a hodně spát.

---------------------------------------------------------------------------------------------


V mnoha ohledech tedy připravená jsem.

Moc ale netuším z čeho vychází předpoklad většiny lidí, že třetího porodu se žena bojí  méně než těch předchozích dvou, že už je ostřílená, skoro profi rodička. Bojím se stejně. A vlastně možná i více. Někdy je prostě lepší nevědět, do čeho člověk jde.

Bojím se organizační části (na půjčení auta a hlídání holek jsme domluveni na několika frontách, přesto vprostřed noci člověk nikdy neví jak to dopadne), délky celé akce (předchozí dvě úplně krátké nebyly), její intenzity, omdlívací fáze po jejím skončení a nejvíce asi toho, abychom z toho všeho všichni vyšli zdrávi. Zrovna tato obava se asi s věkem stupňuje. 

Taky se ale hrozně moc těším. Protože když člověk všechny tyhle strachy překoná (a ono ani takovému poseroutkovi jako jsem já nakonec nic jiného nezbude) a všechno dobře dopadne, odměna za to všechno je ničím nepřekonatelná. 

Asi je to se všemi těmi strachy na světě dobře vymyšleno..

11 komentářů:

  1. ♥ ♥ ♥ všechno dobře dopadne:-) posílám hodně sil takto na dálku. A potvrzuju, ani se sedmým porodem jsem se nebála míň, je to asi dobře, kdo je připraven, není překvapen. A s voňavým uzlíčkem v náručí už bude hej:-) s láskou... Nicenka-Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Téda.. Máš můj obrovský obdiv. Jen když si představím sedmkrát poslední dva měsíce těhotenství, sedm porodů a pak ten čurbes doma - smekám :) Moc díky za podporu, jsem ráda, že se strachem nejsem sama..

      Vymazat
  2. Krásně připraveno, natěšeno:-) Držím pěsti, ať to jde hladce a už máš to malé štěstí u sebe. Pa. L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc moc za podporu... A jdu přečíst mail :)

      Vymazat
  3. Barčo, držím palce, ať všechno dobře dopadne. Také jsem se u třetího bála, aby byl zdravý, také jsem první dva porody neměla zrovna krátké, ale do třetice všeho dobrého. Tak ať je to tak i u tebe!

    OdpovědětVymazat
  4. Mockrát díky, přesně tyhle pozitivní věci potřebuju slyšet... Hrozně to pomáhá, díky..

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Baru, začínám věřit, že se v poorodnici opravdu potváme, máš to krásně nachystané, mě poznáš podle tašky z IKEA, ale kabelku budu mít Tvoji, tedy od Tebe! Držím pěsti. Tak na viděnou iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Ivo, taky tomu věřím, že se potkáme, šance je obrovská.. :) Jen musíš s sebou všude tahat tu kabelku, zavěšenou třeba na tom plexisklovém vozítku, pže jinak Tě nepoznám :) Na viděnou a držte se!!

      Vymazat
  6. :-) kabelka na plexiskolovém vozíku je hodně vtipná představa, jen mám strach, aby mě z novorozeneckého oddělení nepřevezli rovnou do Černovic... Na email posílám odkaz na náš web, ať máš představu koho hledat i když po porodu.... i.

    OdpovědětVymazat
  7. Ahojky, zavítala jsem sem náhodou - hledala jsem na netu návod na obal na knihu - hned jdu vyzkoušet :-) - vypadá kouzelně... A tak jsem se začetla a narazila jsem i na tento příspěvek. Přeju hodně štěstí, budu držet palce, všechno určitě dobře dopadne a co se týká délky porodu - nikdo neví - já s dcerou skoro ani nestihla dojet do porodnice :-)... Takže myslete pozitivně a držte se. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc díky za podporu! Už i v porodnici na kontrole se tvářili, že s třetím porodem se neotálí, že mám vyrazit hned při prvních kontrakcích. Tak jsem zvědavá, vzhledem k tomu, že nejdříve musíme někde splašit auto... Na domácí ani autový porod moc nachystaná nejsem :) Mějte se nádherně a ať se obal na knihu podaří - jsem ráda, že udělal radost!

      Vymazat