Čekání

Moc sympatickou paní doktorkou mi bylo dnes na kontrole v porodnici sděleno, že je všechno připraveno, čekáme prý už jen na kontrakce. Tak nevím, není porod hlavně o těch kontrakcích? :)

Tak čekám a snažím se užívat si poslední dny (nebo hodiny?) s už teď jeden den přesluhujícím břichem. A šiju. A (konečně povoleně) prokrastinuju. A zase šiju. Je to celkem vtipné, člověk si už nic moc neplánuje, všechno, co stihne, bere jako bonus. A neví, jestli má v rámci svého železného programu na podporu červených krvinek kupovat játru k zítřejšímu obědu, nebo jestli už je to zbytečné. 

Má Hennou čerstvě nazrzavěná hlava teď potřebuje dost zaměstnávat, aby neměla moc času přemýšlet nad tím, co se v příštích hodinách bude dít.

Oba mé předchozí porody byly v podstatě vyvolávané (první pomocí babské rady a druhý tabletou po odtečené plodové vodě), takže nemám vlastně žádné zkušenosti s prvními, prý celkem nenápadnými, příznaky. Nikdy jsem taky neměla smontovanou kolíbku, povlečenou postýlku a kočár zaparkovaný v předsíni. Čas by teď na tyhle věci byl, ale pořád uvažuji, jestli na tohleto nejsem přece jen moc pověrčivá...

Nové látky (Wilburrina a Peonygarden), ušitá peněženka pro kamarádku a košík uháčkovaný maxiháčkem z úpletové příze.

Veselá toaletka pro Wilburrinu a další uháčkovaný košík (nějak mě to háčkování uklidňuje..)

 Dva pidi messengery pro moc milou Ivu z Brna, se kterou jsme plánovaly společný pobyt v porodnici - už to asi neklapne, Iva už má překrásného Jonáše a zítra jde z porodnice domů..