neděle 29. listopadu 2020

Doba Covidová



Donutila nás být několik týdnů doma na jaře a znovu teď na podzim. A přestože si myslím, že na to jen tak nezapomeneme, přijde mi dobré trochu si to tady zrekapitulovat a zaarchivovat. 

Na jaře se všechno zastavilo ze dne na den, v podstatě bez varování. My po prvním zmateném týdnu najeli na denní režim, který jakžtakž fungoval. Ráno většinou úžasná snídaně chystaná střídavě mnou a mužem - tolik druhů snídaní už asi nikdy nezažijeme. Dopoledne jsme - opět nastřídačku - dělali s holkama školu, k tomu zadávali úkoly akční Sáře, která taky nutně chtěla něco dělat. Zprvu to zabralo hodinku až dvě, ke konci klidně i čtyři. Odpadávali jsme. Holky často pobrekávaly, já pokaždé alespoň jednou vysířila. Ten z nás, kdo nedělal školu, mohl pracovat. Já "učila" tři dny v týdnu, muž dva. Po obědě jsme holkám pustili pohádku a buď pracovali oba, nebo se něco spolu učili. Nejčastěji programování v Rku - on se totiž rozhodl, že mě to naučí :)). 

Nejzajímavější část dne byla od čtyř hodin odpoledne, byla totiž nějaká společná aktivita. Plácali jsme plastelínu, zkoušeli pokusy podle videonávodu brněnského Vidacentra, malovali květináče, kamínky, malovali akvarelem a kávou podle Jitky Zajíčkové, jednou jsme dokonce na střídačku řezali a vrtali na zahradě - výsledkem byl hmyzí domeček. Nebo jsme jezdili na koloběžce, házeli letadly a stavěli Kapplu. Holky si vymyslely i krabičku s poklady na geocaching, včetně náplně, kterou teď vozíme s sebou na výlety. 

Večer jeden z nás chystal večeři, druhý šel většinou běhat nebo jinak upustit páru. Bylo to potřeba.

Všechno celkem klapalo, i když program byl dost náročný. Řečem a článkům o tom, jak vyplnit volný čas jsem moc nerozuměla - někdo má volný čas? A obdivovala jsem všechny, kdo se zdokonalovali v točení videa, stali se machry přes videomeety a místo zavřené prodejny otevřeli eshop. Já nic z toho nezvládla.

...

Teď na podzim jsem opravdu do poslední chvíle naivně věřila, že se školy nezavřou. Když se zavřely, propadla jsem depresi. Hlavně představa dopolední strávených školními povinnostmi mě děsila. K tomu spousta ušitých věcí zavřených na poličce v brněnském Placestore. Byli jsme zase doma, ale život venku se tentokrát až tak nezastavil. Pracovních povinností oprosti běžnému chodu příliš neubylo, jen je bylo nutné zvládat z domu. Šití bylo hodně - jako vždy před Vánoci. Zpočátku to vypadalo, že šít a pracovat budeme muset v noci.

Nakonec jsem se s tím taky jakžtakž vypořádali. Pomohl nám úplně odlišný přístup školy než na jaře. Obě paní učitelky se rozhodly budovat v dětech samostatnost a my měli skoro zakázáno holkám do výuky zasahovat. Skvělé! Vše si holky odbyly přes videomeety a zadanou práci, Terezka dvakrát do týdne přes dopis psaný paní učitelkou, kde měla hravě zadané úkoly včetně třeba nachystání svačinky nebo pár minut tělocviku. Žádná hysterie se nekonala, holky za to budu vychvalovat asi navždy. A paní učitelky taky...

My s mužem mohli pracovat, šít, cokoli ... Stačilo smířit se s tím, že Terezka co deset minut přišla s něčím, co nechápe, a Klárka co čtvrt hodiny potřebovala něco zkontrolovat. Moje nervy. Taky byla nutnost na každý den přerozdělit dva počítače mezi čtyři lidi. Sára byla (naštěstí) zpočátku ve školce. 

Jen ty snídaně a společné aktivity jsme flákali, nebyl čas a energie.

Střihli jsme si teď na podzim i karanténu, dva týdny v domácím vězení. Jsem asi trochu zalízací typ, a tak mi to v podstatě ani nevadilo. Jen organizačně to bylo trochu náročnější, přece jen máme tři obchody hned u domu, a tak nejsme zvyklí dělat týdenní nákup. Navíc na něj někoho posílat... 

Popravdě už se těším, až zase holky rozešleme do institucí a budeme se moct soustředěně věnovat práci. Jsme asi všichni zase o pár neuronů chudší, i pár ponorek jsme si zažili - no dobře, asi hlavně já.


Všechno to ale dobře dopadlo a myslím, že jsme zase o kousek moudřejší, holky samostatnější a na příští lockdown o trochu více připravenější. 


I když NAVÍC jsme v té SPOUSTĚ VOLNÉHO ČASU zase neudělali vůbec NIC...


























8 komentářů:

  1. Mně to teda nepřijde zas tak málo :) Hana

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) Asi není, jen člověk má pocit, že se všichni kolem seberozvíjí a na to nějak v těchto bojových podmínkách není kdy :)

      Smazat
  2. A já si myslím, že jste toho s dětmi udělali staršně moc! ♥ :-)Také jsem něvěřila, že se školy zavřou. Stalo se... Doufejmě, že to bylo již naposledy. Moc se mi líbí krmítko a nádherné fotečky. Kamínky jste malovali akrylkama a něčím lakovali? Mějte se faj a hlavně hodně zdravé!!! :-)
    D.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc díky, asi jo, jen už jsem si asi po rodičovské rychle zvykla na ten čas pro sebe. A ten zmizel. Krmítko máme hrozně rádi, včera přilítla i skupinka stehlíků, je to úžasné sledovat... Kamínky jsme malovali akrylkama, myslímže jsme už nepřelakovávali, nebo jo? To už nevím, přiznávám... Taky se mějte krásně a zdravě :) B.

      Smazat
  3. Prosím pěkně, návod na to skvělé krmítko by nebyl? Díky, Marie

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, krmítko je vytisknuté na 3D tiskárně. https://cults3d.com/en/3d-model/home/bird-feeder-on-pet-bottle-38-mm

      Smazat
  4. Dobrý den. Ano. Také jsem někde viděla "co dělat abyste se doma nenudili"... Chtěla bych od Ježíška nějaké nudění. Alespoň jedno, prosím:))). A mimochodem, co to programování, už umíte? ;).

    Díky za tip na krmítko, koukám na to. Vy máte 3D tiskárnu? Nebo už existuji 3D Copy centra? :) To co nabízí (a koukám, že i další zajímavé vychytávky) jsou "střihy". Jsem v tomhle laik, tak proto se ptám, děkuji. Monika

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den Moniko, moc se omlouvám, že odepisuji až teď, je toho nějak moc, však víme :)

      Nudění Ježíšek nepřinesl, a to se ty vánoční prázdniny tak nabízely. No nevadí, budu muset počkat na důchod. I když ani tam to prý není jisté :). Co Vám, naježil aspoň jedno? :)

      U programování jsem asi věčný začátečník a budu ještě dlouho. Ale je prý potřeba teď slevit ze svých nároků, to mě trochu uklidňuje.

      3D tiskárnu má muž v práci, odpovídal Vám on. Já tomu nerozumím ani za mák, ale evidentně jdou "střihy" stáhnout z internetu. Ale občas se dá k 3D tiskárně dostat v některých knihovnách (třeba u nás v Tišnově) nebo ve sdílených dílnách.

      Mějte se parádně a aspoň ždibec nudy do nového roku... Bára

      Smazat