Letos už potřetí jsme na přelomu července a srpna vyrazili pro ty naše tři poklady na Vysočinu. K babičce a dědovi, kde byli na prázdninách. Tentokrát jsme jeli tři a půl dne, trasu jsme různými oklikami o dost protáhli, abychom zase viděli Vysočinu z trochu jiné strany. (Loňská a předloňská "tour de Vysočina" tady a tady)
Loňskou trasu jsme protnuli jen v Náměšti nad Oslavou, kde jsme opět stihli jeden večer Folkových prázdnin, a pak pod Javořicí.
Stan jsme zase neměli. Nezmokli jsme, jen útulnou půdičku pod Javořicí jsme letos vyměnili za širé nebe na tajemném místě u kostela Montserrat uprostřed lesa. Mám pocit, že jsem oko zamhouřila až za rozbřesku. Zvěř je v noci neskutečně aktivní! (A já děsný strašpytel).
Zase jsem jela z kopců pomalu, zato ale samu sebe musím pochválit, že se mé letošní pravidelné běhání zúročilo - jízda byla o dost radostnější než loni a já vyfluslá jen před obědem :)
Celé čtyři dny jsem pěla ódy na své nové žluté brašny alá messenger, dárek od našich. Zato technický stav našich kol si vybral svou daň - na nýtování mého řetězu mezi Maříží a Starým Městem pod Landštejnem budeme ještě dlouho vzpomínat.
Den první: Tišnov - Náměšt nad Oslavou (nejkratší trasou přes Dolní Loučky a Osovou Bítýšku)
Trochu motanice v deblínských lesích, bouřky, které nás zázračně obcházely, a koncert, jehož začátek jsme (zase) nestihli. Moc příjemný a vtipný vedlejší koncert Pavla Čadka a úžasná afterparty v kempu ve Špitálku - aneb profi zpěváci u táboráku. Objev úžasného prostoru staré Tkalcovny. Jen v těch cyklohadrech jsem si na Folkových prázdninách připadala trochu "out", příště musím méně šetřit gramy a sbalit i nějaké šaty..
Den druhý: Náměšť nad Oslavou - Hartvíkovice (vodní nádrž Dalešice) - Jaroměřice nad Rokytnou - Moravské Budějovice - Jemnice - Montserrat (nad Slavonicemi) - 110 km
Ve Valeči mě překvapil obrovský zámek přestavěný na hotel (kdo SEM jezdí??), moc hezká cyklostezka č. 26 mezi Moravskými Budějovicemi a Jemnicí. Konečně lesy namísto polí! Všude kůrovec a těžba..
Jaroměřice, Budějovice i Jemnice na mě působí dost ospale a neturisticky. Přitom třeba Jemnice je moc hezké historické město, jen zatím asi trochu neobjevené. Na náměstí v Jemnici všehovšudy dva lidé a asi sto zaparkovaných aut.
Chtěli jsme najít kavárnu. Neúspěšně, nakonec jsme si koupili nanuky a dali si svačinu před Penny marketem - na obrubníku.
Proč před každým obchoďákem není lavička? A proč jsou často náměstí využívaná jako parkoviště??
 |
| Vodní nádrž Dalešice - vždycky mě zamrazí jak krásné údolí to před zatopením muselo být .. |
 |
| Jaroměřice nad Rokytnou |
 |
| Street art v Moravských Budějovicích |
 |
 |
| Jemnice - nadchlo mě letos, jak je každé město už zdálky charakteristické - většinou specifickou věží kostela |
 |
| Parkoviště nebo náměstí? |
 |
| Montserrat - kostel na kopci uprostřed lesa a večerní tajemné procesí. Dorůžova vyspaný Karel přečetl po ránu půl knížky, zatímco já dospávala svou noční hlídku před divokými prasaty. Ten kokon na zemi jsem spící já. |
Den třetí (Česká Kanada): Slavonice - Maříž - Landštejn - Český Rudolec - Dačice - Kostelní Vydří - Telč - Řídelov
Irská snídaně ve slavonické Besídce - až později jsme zjistili, že je spojena s divadlem Sklep. A až teď na jejich stránkách zjišťuji, že design hotel Besídka získal cenu Hotel roku 2013 a pokoje na fotkách vypadají opravdu zajímavě.
Česká Kanada na kolo naprosto ideální, tisíce malých cest, krásná krajina. Říkáme si, že ideální s dětmi, jen pak o pár dnů později zjišťujeme, že s dětmi už asi budeme jezdit jen do údolí řek :).
Radost mi letos dělají i všudypřítomné lavičky se stolem kolem cyklostezek. Během posledních pár let jich neskutečně přibylo. Jen teď tak přemýšlím, že jsme možná ani na jedné z nich nesvačili - tak moc mě ten můj muž žene :)
V Dačicích příjemná kavárna s poctivým frappé a horkými malinami.
Telčí jen profrčíme a vyšplháme malebnou krajinou zpola po turistických stezkách do obce Řídelov, kam nás kamarádi pozvali přespat na svou chalupu. Venkovská zahrádka, došky v podkroví, kachlová kamna a koupel v dřevěném džberu - úžasný večer.
 |
| Besídka |
 |
| Slavonice |
 |
| Kostel Božího Těla a svatého Ducha nad Slavonicemi |
 |
| hrad Landštejn |
 |
| krajina České Kanady |
 |
| Český Rudolec |
 |
| I toalety mi dokáží udělat velkou radost - tyto na dačickém zámku s nádhernou dlažbou extra. Stejnou měla v síni babička. Bohužel se rozsypala při pokusu ji vypreparovat Kde ji vzít a nezaplatit majlant? (tu dlažbu) |
 |
| zámek Dačice a kostka cukru |
 |
| a naše "kostky cukru" |
 |
| klášter Kostelní Vydří |
Den čtvrtý: Řídelov - hrad Roštejn - Studená - Strmilov - Počátky - Častrov
Krásná krajina na jih od Javořice a tři bouřky. Jednu přečkáme v Horních Dvorcích ve společnosti talíře s ochutnávkou ovčích sýrů, druhou na nádraží Žirovnice - Počátky a třetí na zápraží rybářské chajdy kousek od cíle.
 |
| Roštejn |
Pár dnů strávených s mužem bez dětí je úžasná věc a já jsem moc vděčná babičkám, že nám je pravidelně umožňují zažívat.
Je moc příjemné čas od času zjistit, že se dokážeme bavit i o jiných věcech než o tom, kdo bude komu čistit zuby a kdo chystat svačinky.
A že nás to spolu pořád baví - s dětmi i (alespoň občas:)) bez nich.
Žádné komentáře:
Okomentovat