pátek 9. října 2015

Ukončování háčkování a zapošívání ( i při střídání barev)

Už od samých počátků mého háčkování jsem hledala ověřený a fungující postup na ukončování mých háčkovaných veleděl. Všude ale psali jen "práci ukončíme a zapošijeme." Jakoby snad všichni háčkovali odjakživa! Ukončovala jsem proto tak, jak mě to naučila má babička. Posledním okem jsem provlékla cancour příze a háčkem (!!!) jsem asi tak dva až tři centimetry dlouhý konec příze párkrát protáhla skrz své dílo. Výsledkem byly příze trčící všude (zaháčkovaná příze při manipulaci s háčkovanou věcí rychle vylízá z děr, kterými byla protažena).

Vrcholem všeho (a na dlouho taky koncem celého mého slavného háčkování) byla totálně vypáraná háčkovaná šála, kde jsem se snažila v krátkých intervalech střídat černou a tyrkysovou barvu. Při častém střídání barev a častou manipulací s šálou (u šály to mám pocit ani jinak nejde) vylezly a nakonec se i vypáraly snad všechny příze, které tam byly. Několik dlouhých večerů, které jsem s háčkováním šály strávila, bylo v háji. 

S objevem Google a Youtube jsem začala pátrat znovu a dost věcí si vygooglila a naučila. Postupně, tak, jak jsem je potřebovala. Nikde ale nebyly všechny pěkně pohromadě, přehledně a kdykoli k nahlédnutí. Takže jsem se rozhodla, že budou všechny přesně takhle tady. Abych (až zase budu po nějaké nepovedené šále mít delší háčkovací pauzu a všechny je zapomenu) mohla jen přijít, přečíst a vzorně a bez chyb uháčkovat. Štítky "háčkuju" a "šiju" budou věnovány právě takovým vychytávkám, které jsou možná pro mnohé samozřejmé, ale mi trvalo nějakou dobu, než jsem na ně přišla...

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Postupy pro ukončování používám při ukončování jako takovém, ale i při ukončování barvy (a začínání jiné barvy).


1. Ukončování pokud je rub skryt a nepřístupný (např. uvnitř háčkované hračky)

Tahám za smyčku, až se cancour ustřihnuté příze provleče na stranu smyčky. Zůstane mi jen cancour bez smyčky. Ten pomocí tupé vyšívací jehly provleču alespoň 2-3 cm vnitřní rubovou stranou háčkovaného díla (ne háčkem, ale jehlou, v tom je ten vtip). A ještě pár centimetrů nechám viset uvnitř stonku, zbytek ustřihnu. Nebo můžu provlečení vnitřní stranou úplně vynechat a nechat nit jen trčet, ale u háčkovaných hraček, kde se předpokládá náročné používání :-), se provlečení hodí.



Pokud ukončuji například část těla u hračky, která už je vyplněná dutým vláknem, protáhnu cancour smyčkou (viz začátek předchozího odstavce), navléknu ho na tupou jehlu, provleču výše zmíněné 2-3 cm a dvakrát nebo třikrát prošpikuju právě ukončovanou část těla jehlou. Příze se tak ztratí někde uvnitř dutého vlákna a ještě se mi nestalo, aby někdy vykoukla. A to naši háčkovaní kamarádi dostávají od holek pořádně zabrat...


2. Ukončování pokud je vidět rub i líc (šály, čepice, svetry, háčkované košíky, deky a kdovíco ještě):

Je logické, že v tomto případě nejde nechat trčet ani pár centimetrů. Zároveň ale nejde ustřihnout přízi a nenechat ani kousek navíc. Vypáralo by se to. Proto těch plus mínus pět centimetrů musíme provléci co nejvíce dovnitř háčkovaných řad. Buď jehlou podobně jako na obrázku u prvního případu, alespoň pět centimetrů, pak za volný cancour zatáhnout a utáhnout, co přečnívá už s klidným srdcem ustřihnout. Nebo (často třeba právě u střídání barev - tak, jak jsem to měla udělat u své šály:-)) cancour právě ukončené i právě započaté barvy alespoň deset ok obháčkovávat (obrázek). Pak za oba cancoury zatáhnout, tím se ukončení a započetí pořádně utáhne, zbytek ustřihnout.


3 komentáře:

  1. Musím moc pochválit snahu autorky vysvětlit tuhle problematiku. Když jsem se jako háčkovací amatér pustila do barevné deky, kde se střídaly barvy po dvou řadách tak v návodu neprosto nebylo napsáno, že přízi musím ustřihnout a zaháčkovat, protože je vlastně deka oboustranná (pro někoho asi jasné, ale já se učila háčkovat na čepičkách, kde se barvy střídaly bez stříhání). Nutno říct, že mi to velice rychle došlo. Ale jak to zaháčkovat, aby to nebylo vidět to se člověk nikde nedočte ;) Do teď s tím trochu bojuji, ale nakonec dělám podobně jako autorka. Doufám, že se deka (pro očekáváné miminko) nerozpadne ;) To by mě trefilo.. pracuji na ní už několik týdnu :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jé, tak to mě potěšilo, díky moc.. Mě právě spousta těchhle asi celkem jasných věcí docházela hodně pomalu a jak jsem asi v téhle oblasti trochu perfekcionista, hrozně mě pak nedokonalý výsledek od háčkování odrazoval. Takže tahle myšlenka na sdílení svých postřehů s jinými lidmi, kteří díky nim třeba ušetří trochu času a nervů, stála v podstatě u vzniku tohoto blogu.

    OdpovědětVymazat
  3. A držím palce s dekou - stejně jste dobrá, že jste uháčkovala něco tak velikého jako je deka. To já než bych ji doháčkovala mělo by očekávané miminko před maturitou... Určitě se deka nerozpadne. A držím palec do těhotenského finiše!

    OdpovědětVymazat