sobota 12. prosince 2015

Kam až smí smích




Smích smí všude. Ono nějak bylo a nějak zase bude.

Nikdy jsem si nějak zvlášť nelibovala v básničkách, ale asi před půl rokem mě naprosto uchvátil  Jiří Žáček a kniha poskládaná z jeho sbírek pro děti. Jmenuje se to Dobrý den a dobrou noc a pokud se chcete těšit na čtení básniček dětem, musíte ji doma mít. Žáčkova poezie je děsně chytrá, jednoduchá, ale mazaná, o všedních věcech, ale nevšedně. V básničkách se vůbec nevyznám, ale vadí mi, když jsou tak jednoduché, že bych je snad vymyslela i sama. Takovéto "láska - páska" jako z krkolomných přání k narozeninám. Mám ráda, když to básník se slovy umí.

Druhá kniha básniček pro děti, kterou jsem po půjčení z knihovny vzala téměř jedním dechem je kniha Radka Malého Kam až smí smích. Jsou v ní básničky vtipné i vážnější, naučné i úplně trhlé. Něco je sesbíráno z učebnic a čítánek češtiny (autor napsal spoustu učebnic českého jazyka a dokonce jeden autorský slabikář), některé básničky jsou o ročním koloběhu, dnech v týdnu nebo třeba prstech na rukou. A taky o abecedě. Klasicky i méně klasicky, kdy je každé písmenko přirovnáno podle vzhledu k určité věci (M vypadá trochu jako harmonika, která mí krátký měch. To však není důvod pro výsměch!). Jsou tam básně na vyjmenovaná slova. A je tam píseň o slunci ve tvaru slunce (že by surrealismus?) a tři oddíly hádanek. K tomu všemu krásné obrázky Anny Neborové, které mi přesně sedly.

V pondělí jsme si s holkama knihu půjčili v knihovně, dost jsme toho ještě ten den přečetli a co jsme nezvládli, já zvládla v noci :)). A ve středu mi píše kamarádka a spřízněná duše Danka, že má knížku, kterou prostě musela koupit a že ji určitě musíme mít i my, protože je prostě nejlepší. Jasně, že to byla tahleta... No není to skvělé mít kolem sebe lidi se stejným vkusem?


PS1: Už mám doma živnostenský list - od 1.1. ze mě bude paní podnikatelka :))

PS2: Kiksl nám počítač (lépe řečeno spadly nám na monitor dřevěná futra a on, potvora, prasknul) a na tabletu zatím nějak nejsem schopná v rozumném čase stvořit příspěvek, takže to tu bude dočasně asi jako u suchánků. 

PS3: Naolejovali jsme naši přírodní podlahu ze smrkových prken přírodním olejem a (nečekaně) jsme zjistili, že jsme o sto let zpátky a budeme muset podlahu každý týden drhnout rýžákem. Někdy je holt přírody moc, drží na tom všechna špína. Kdyby měl někdo nápad, co s tím, sem s ním - ráda se o tenhle každotýdenní rýžákový aerobik nechám připravit...


Žádné komentáře:

Okomentovat