Začali jsme cíleně přeskakovat některé úkoly zadané školou a nahrazujeme je tím, co nám přijde zajímavé. Co baví holky i nás.
Učebnice na prvním stupni už sice vypadají o něco zajímavěji, než vypadaly za nás, nemůžu se ale ubránit dojmu, že jsou všechny cvičení tak trochu na jedno brdo. Obrázky a barevnost to nespraví. A když už jsme u té kritiky, ani ta grafická stránka učebnic, alespoň těch našich, není teda nic moc. Chybí mi asi trochu originality, citlivější barevnosti, prostě něco, co odliší jednu učebnici od druhé. Navíc, čím vzdálenější je dítě od první třídy, tím méně jsou učebnice zajímavé. Je to ale můj dojem, třeba máte jiné a zajímavější materiály než my.
...
Co se týká matematiky, chybí mi více, jak říkal taťka, selského myšlení. Pozadí za příklady, aby děti věděly, proč se co počítá. Ne naučit se jeden až dva typy slovních úloh a pak to celé děsně zdržovat zápisem, který je v podstatě pořád stejný a při těchto úlohách pro většinu dětí zbytečný. A pak ten stejný typ úlohy ještě pětkrát, aby se to dostalo dětem pod kůži. Chápu, i ti, kterým počítání až tak nejde, se všechno naučí systémem cvičené opice, je to ale smysl matematiky?
(Jen poznamenávám, že bohužel nejedeme podle matematiky profesora Hejného, ta je právě na selském myšlení založena)
Našli jsme si proto únik - holky mají každá svou Matematiku hrou zahraniční autorky Lindy Bertola. Baví je moc, Klárka svou čarodějnickou školu má už skoro hotovou a přemlouvá mě k objednání další. Do češtiny je přeloženo ještě pár dalších dílů, například o mimozemšťanech nebo špionech.
Co se týká Terezčina čtení, už dlouho koumáme, jak jí to celé zpříjemnit. potřebuje totiž hodně trénovat, jde ji to kapku ztuha. Jenomže sloupečky slov na rozlišení "b" a "d" ji tak otrávily, že nechtěla číst už vůbec nic. Delší texty ještě nezvládá, ani edici První čtení, čte opravdu pomalinku. Zatím nejlepší, co jsme vymysleli a funguje, je obrázkové čtení Andrey Popprové. Jedna dvojstrana - jeden příběh, obrázky čtení urychlují, děj je svižný. Texty jsou oživeny drobnými úkoly a hádankami, některé i naučné. Jen mě mrzí, že je většina textu velkým tiskacím písmem, potřebovali bychom i něco podobného s klasickým textem.
Co se týká prvouky, připadala mi celkem zajímavá v první a druhé třídě. A zase, možná jen používáme nedobrou učebnici, ale když měla tento týden Klárka udělat zápis z druhů rostlin (vypsat pět obilovin, pět užitkových rostlin, dvě okopaniny atd.), přišlo mi to trochu smutné.
My ale máme poklady jako Tvořivou knížku o přírodě, Knihu aktivit v přírodě nebo knihu Tohle není věda. O těch asi není třeba moc psát, koukněte spíše na fotky. Některé navíc už asi znáte z jiných blogů.
Skvělé jsou ještě sešitky od Pipasik, ty už taky máme mnohokrát vyzkoušené. Plus některé věci mají ke stažení zdarma. Holky jsou hodně tvořivé, takže kdykoli je učení se něčeho spojeno s vyráběním, jdou po tom.
Taky je hodně chytly pokusy všeho druhu (momentálně máme namočené listy kedlubu v potravinářských barvách). Doporučuji každou středu ve čtyři odpoledne přímý přenos z brněnské Vidy - dělají Pokusy na doma.
No a potom naše drobná úchylka v mapách - máme s mužem oba vystudovánu Geografii a kartografii na Přírodovědě. Objevila jsem u anglického nakladatelství Usborne (můj objev loňského roku - Danči, mávám) sešit aktivit pro orientaci v mapě. Český překlad není, takže to holkám překládám, ale vlastně mi to ani neva, protože tohle mě teda fakt baví. Říkám - úchylka.
Od minulého týdne máme nově od nakladatelství Usborne (taky v angličtině) pracovní sešit o umění, který vznikl ve spolupráci s britskou National Gallery. Zatím jsme stihli jen prolistovat, ale myslím, že i tak mohu jen doporučit. Vlastně nevím, jestli si ji nebudu po večerech vyplňovat tajně sama..
Snad jsem některé z vás inspirovala a začnete si učení s dětmi více užívat. A omlouvám se za své brblání na náš vzdělávací systém, občas se tomu prostě neubráním.
Kdo máte další tipy nebo zkušenosti, co baví vás i děti, prosím, pište, budeme moc rádi..
